Kuba popisuje, že problém neviděl v jednotlivostech, ale v nastavení. Dlouhodobě tvrdil, že ODS nezvládá komunikaci a uzavírá se do vlastní reality. „Byl jsem přesvědčený, že nám nejde ta komunikace a pokud to tak bude pokračovat, tak prohrajem,“ říká. Vzpomíná i na rozhovor s premiérem Petrem Fialou, kdy mu prý řekl, že volby nedopadnou dobře. „Když jsem mu řekl, že prohrajeme, tak on se úplně vyděsil,“ dodává.

Podle Kuby nešlo jen o tým kolem předsedy, ale i o chybějící instinkt. Premiér podle něj nemůže spoléhat na to, co mu připraví okolí, pokud sám necítí, kdy je situace mimo. „Nemůžete spoléhat jenom na to, co vám řekne nějakej tým. Vy musíte mít svoji vlastní kontrolku,“ říká a přidává ilustraci, která v posledních měsících v politice kolovala jako symbol neobratné komunikace. „Není možný, aby vám tým řek, teď jeď do Německa, tam si stoupni s Nutellou a ono to bude prima. Tam přeci musí sepnout kontrolka, že to nebude prima.“


V jeho kritice se opakuje ještě jedna linka. Prohraje se a pak přijde vlna lamentování. „V český politice je strašně populární prohrát volby a pak fňukat, že to někdo dělá blbě,“ říká. Volby jsou podle něj legitimní soutěž a kdo chce měnit stát, musí je vyhrát. Jinak se z politiky stává jen komentování, kdo je horší a kdo lepší, zatímco konkrétní problémy stojí.

Právě to je pro Kubu důvod, proč se chce vydat vlastní cestou. Popisuje ji jako odklon od nálepkování a od souboje Babiš versus antibabiš. Zmiňuje, že v jihočeské kampani se záměrně vyhýbal řečem o soupeřích. „Před krajskýma volbama jsem nejen nikdy nepoužil slovo ANO a ani Babiš. Nemluvil jsem o Pirátech ani o Starostech. Říkal jsem, já jsem hejtman, dělám tohle a ještě bych rád dělal tohle,“ popisuje svůj přístup. Podle něj má politika stát na nabídce řešení a odpovědnosti, ne na strašení.


V další části rozhovoru už mluví o vlastním projektu. Název tehdy neprozradil, jen přiznal, že ho mají a ladí grafickou podobu. Moderátorce slíbil, že veřejnost se ho dozví brzy. Zdůrazňuje, že nešlo o vypuštění testovacího balónku. Tvrdí, že lídr musí udělat první krok a nést riziko, i když ještě nemá hotovou strukturu. „Musí mít odvahu udělat ten první krok, skočit z tý skály,“ říká.


Zásadní roli v jeho projektu mají hrát odborní garanti a program, který se nebude tvářit, že jde slíbit cokoliv. Kuba tvrdí, že voliči nejsou hloupí a snesou i nepříjemnou pravdu, pokud je srozumitelná a poctivá. „Lidi čekají, že jim to politik řekne, i ty nepříjemný věci,“ říká. A nabízí i témata, na nichž chce svou politiku postavit. Za klíčové považuje racionální řešení dostupného bydlení, udržitelnost zdravotnictví v době stárnutí společnosti a zmenšení státu, který se podle něj dusí v procesech a byrokracii.

V závěru rozhovoru se vrací i k obvyklé nálepce, že jeho projekt může jednou posloužit jako přijatelnější partner hnutí ANO. Kuba to odmítá argumentem ze své krajské praxe. Připomíná, že ani jednou nemusel ANO k moci přizvat, přestože by to pro něj v některých situacích bylo jednodušší. „Za poslední tři volby, který jsem za ně zodpovídal, ani jednou nepotřeboval udělat koalici s ANO. Neudělal jsem ji,“ říká. Koaliční spekulace označuje za mechanickou hru, která odvádí pozornost od toho podstatného. Od toho, zda politik umí vyhrát a dodat výsledky.

Kuba tak v rozhovoru skládá dohromady obraz své nové politiky. Méně log, méně marketingu, méně války táborů. Více práce, více konkrétních slibů a více odpovědnosti za to, zda se opravdu splní. A také méně iluzí, že se dá vyhrát bez kontaktu s realitou. V tom je jeho vzkaz ODS možná nejtvrdší. Nejde o to, kdo bude předsedou. Jde o to, zda se straně konečně sepne kontrolka.