Svátek má: Tereza

Politika

Velikost textu:

Jaroslav Štefec: „Neznámé podezřelé drony“ - bude jich víc

Jaroslav Štefec: „Neznámé podezřelé drony“ - bude jich víc

„Neznámé podezřelé drony“. Zajímavá definice objektů, stále častěji se objevujících nad evropskými letišti, zařízeními kritické infrastruktury i vojenskými základnami.

Jaroslav Štefec
15. října 2025 - 04:20

Nejspíše proto uvedl těmito slovy Jan Křovák svůj článek na serveru Echo24, s názvem „Nad českými objekty létají drony, potvrdila armáda. Je připravena je zneškodňovat“. Napůl rádoby odborný, napůl propagandistický textík, plný obdivuhodných oslích můstků, vznikl zřejmě z touhy nenechat si ujet Trabanta jako v devětaosmdesátém a co nejdříve aktivně zapojit ČR do celoevropské hysterie kolem údajně neidentifikovatelných létajících objektů, startujících za svými zlovolnými cíli z lodí ruské tzv. „stínové flotily“. Tedy aspoň podle názoru politických představitelů Polska, Dánska a Estonska, píše Jaroslav Štefec na facebooku.

Autor v úvodu cituje slova německého kancléře Merze, prezentujícího názor, že drony, které se nedávno objevily nad Německem, jsou pravděpodobně rovněž z Ruska. A plynně na to navazuje tvrzením, že se „zvýšil počet neoprávněného používání dronů nad Českem“. Což mu dokonce potvrdil i generální štáb české armády, jak dodal. 

Musím uznat, že vyjádření mluvčí generálního štábu v této věci mě dostalo. Serveru Echo24 sdělila, že armáda eviduje „drony nad českou infrastrukturou, především nad našimi vojenskými objekty“. Dodala ovšem, že "jejich seznam je klasifikovanou informací a česká armáda si s aliančními partnery průběžně vyměňuje informace o hrozbách". Nicméně, jak sdělila P.T. obecenstvu, i tyto poznatky jsou v utajovaném režimu. Řekla rovněž, že AČR je připravena drony detekovat a identifikovat a také je zneschopnit „buď formou neletální – elektricko-magnetického rušení, anebo letální – zneškodnění kinetickou silou.“ S tím, že s volbou formy nasazení síly souvisí i možná rizika "kolaterálních škod". 

Co tím myslela, to je celkem jasné ze záběrů na poničený obytný dům v Polsku. Škody za téměř milión korun způsobily zbytky rakety AIM-9 v ceně 8 miliónů korun, odpálené z holandské stíhačky F-35A za více než 1,7 miliardy korun na neidentifikovaný dron ruské výroby v ceně kolem 180 000 korun. A jedna letová hodina tzv. "stíhačky" F-35A přijde daňové poplatníky také na téměř jeden milión korun. 

Ještě štěstí, že mluvčí AČR, kterou autor rovněž požádal o vyjádření, projevila podstatně více realismu a profesionality, než její kolegyně z GŠ a její poněkud zmatená a naivní prohlášení uvedla na pravou míru. Podle ní armáda poznatky o přeletech dronů nad vojenskými prostory a objekty skutečně shromažďuje a je pravda, že incidentů s drony v současné době přibývá. Uvedla ovšem také, že jde zpravidla o běžné přestupky, způsobené neznalostí zákona, nebo neodbornou manipulací ze strany amatérských pilotů. Žádné typy dronů, které aktuálně zaznamenali v Německu, podle ní česká armáda neeviduje, ale přijímá opatření ke zlepšení detekce dronů v prostoru vojenských objektů.

Chápu snahu autora uvedeného článku přimalovat strašlivému rudému ďáblovi z východu větší a špičatější rohy. Problém je v tom, že raketově rostoucí hrozba s válkou na Ukrajině sice souvisí, ale poněkud jinak, než jak to čeští i evropští politici prezentují. A že jediné místo v celé NATO i EU, kde můžeme na tuto hrozbu aktivně reagovat, české občany před ní chránit a reálná rizika, která z ní plynou, rozumným způsobem redukovat, je naše malá česká kotlinka. Bez ohledu, nebo možná spíše navzdory „výměně informací se spojenci“ a „uchovávání informací o dronech a objektech jejich zájmu v utajovaném režimu“. 

Drony těch nejmenších kategorií, patřících sice mezi „hračky“, ale přesto schopné podívat se vám do bytu, když v něm právě nejste, zanechat tam různé „pozdravy“, například v podobě sáčků s drogami pro „nečekanou“ policejní razii, nebo z něj něco odnést, si dnes může na nákupním portálu Temu jako "hračky" koupit doslova každý. V cenách od několika set do několika tisíc korun. Jejich zneužívání zloději k tipování "vhodných" bytů, k pašování drog do věznic, nebo nelegálnímu fotografování lidí, občanských objektů i objektů kritické infrastruktury (včetně vojenské) je mezi odborníky na tuto problematiku dostatečně známo. 

Počet dronů, z nichž se stává módní záležitost, mezi lidmi raketově roste a logicky roste i počet s nimi spojených incidentů. Zákonné normy pro regulaci používání a provozu dronů sice existují, ale uživatelé dronů je buď neznají, nebo na ně prostě kašlou. Navíc je dohledání majitele u malých neevidovaných dronů téměř nemožné a postihy za porušení zastaralých zákonů jsou prakticky nulové. Přesto mohou být jimi napáchané škody fatální, například připletl-li by se i malý dron do dráhy startujícího dopravního letounu. 



Kromě toho, a to je skutečná podstata aktuální dronové hrozby, raketově roste i počet „odborníků“, kteří se během probíhajících válečných konfliktů naučili stavět a bravurně ovládat jednoduché, ale z hlediska možného zneužití k teroristickým útokům, pašování drog, nebo nájemným vraždám plně využitelné FPV drony. Po ukončení vojenské kariéry se cítí nevyužití, jejich příjmy výrazně klesly, a tak nabízejí své služby každému, kdo je ochoten dobře platit. 

První perličky se už objevily. Ať to byl tehdy ještě poměrně primitivní pokus o dronový atentát na venezuelského prezidenta Madura v roce 2018, nebo před pár dny zveřejněná informace o přípravě daleko sofistikovanějšího dronového útoku na belgického premiéra, souvisejícího zřejmě s jeho snahami o vojenské potlačení radikalizovaných islamistických skupin, řádících v Bruselu, samotném to srdci EU a NATO. A bude toho stále víc. Počet případů zneužití dronů k páchání trestné činnosti libovolného druhu bude narůstat geometrickou řadou a jakékoliv utajování informací ze strany armády může vést ke vzniku až fatálních zmatků a nedorozumění.

Pokud se tomuto trendu nedokáží státní orgány ČR včas a tvrdě postavit, budeme mít zaděláno na „dronový chaos“ a dalšího potenciálně všudypřítomného „bubáka“ pro obyvatele ČR. A že současná AČR není právě optimálním „nositelem“ likvidace tohoto rizika, ačkoliv se do této role snaží za každou cenu napasovat, to naznačily nejen doslova a do písmene katastrofální výsledky „velké polské protidronové operace“. Vedle zmatených vyjádření tiskové mluvčí, ukazující na absolutní nepochopení podstaty dronových hrozeb na českém generálním štábu, je to především historicky daná technologická nevybavenost a personální neschopnost armády zajistit protidronovou ochranu celého území ČR. 

Do první linie tohoto boje musí nastoupit policie včetně obecní, vedení obcí a měst, ochranky letišť a firmy, zajišťující ostrahu objektů kritické infrastruktury a strategických výrobních podniků. A také zákonodárci. Jasná a jednoznačná legislativa, regulující striktně používání dronů a vymahatelnost práva v případě přestupků a zneužití dronů k trestné činnosti jsou nezbytnými kroky na cestě k omezení tohoto rizika na únosnou míru a klíčovým úkolem pro budoucí vládu. Uvidíme, jak se s ním vypořádá.

(rp,prvnizpravy.cz,fb, foto:arch.)