Strana Motoristé sobě, která v evropských volbách zazářila jako černý kůň pravice, se během několika měsíců propadla do hluboké politické a důvěryhodnostní krize. V jejím středu stojí jméno, které bylo ještě nedávno synonymem vzpoury proti „bruselské buzeraci“ – Filip Turek. Dnes je však právě on hlavním důvodem, proč se stranická podpora sesypala jako domeček z karet. A také důvodem, proč se v Olomouci sešel krizový sněm strany, která hledá cestu, jak se zachránit.

Turkova politická značka, budovaná na odporu vůči elektromobilům, genderové ideologii a ekologickým omezením, se v posledních týdnech zhroutila pod tlakem osobních kauz. V médiích se objevily záběry jeho jízdy přes 200 kilometrů za hodinu po české dálnici, které později mylně označil za legální úsek v Německu. Ještě silnější ránu mu ale zasadilo obvinění ze znásilnění a násilí na bývalé partnerce. Turek jakákoli obvinění odmítá, ale i mezi jeho kolegy roste nejistota. Krizový sněm, který strana svolala, měl za zavřenými dveřmi řešit právě to, zda Turek může zůstat čestným předsedou a veřejnou tváří hnutí, nebo jestli představuje smrtelnou zátěž.

Na sněmu se poprvé ozvaly kritické hlasy i z vlastních řad. Mnozí delegáti vyčítali Turkovi nejen samotné aféry, ale především způsob, jakým s nimi nakládal. Chyběla otevřenost, sebereflexe, komunikace. Mnoho členů mělo pocit, že se celá strana dostala do vleku jednoho muže, a že právě tato personifikace se jí nyní vrací jako bumerang.

„Stranu jsme si poškodili sami, protože jsme udělali řadu chyb v komunikaci a podcenili jsme, jaké dopady to může mít,“ připustil v rozhovoru pro TN.cz předseda Motoristů Petr Macinka.

Macinka zároveň opakuje, že za Filipem Turkem nadále stojí. Jeho postoj je ale čím dál více vnímán jako slepá loajalita, která může Motoristy definitivně stáhnout ke dnu. Sněm měl podle vedení „restartovat komunikaci s voliči“, ale zatím spíš ukázal, jak hluboké jsou rozpory ve straně. Na jedné straně stojí ti, kteří volají po Turkově odchodu a profesionalizaci kampaně, na druhé straně ti, kteří si myslí, že bez Turka by hnutí přišlo o identitu a energii.

Přitom právě propad preferencí je tím, co Motoristy aktuálně nejvíce pálí. Ještě na jaře jim průzkumy přisuzovaly až šest procent, nyní se v některých modelech blíží hranici tří procent. Strana ztrácí nejen podporu, ale i důvěru. Podle politologa Ladislava Cabady zůstala strana v pasti vlastního úspěchu. Rychle získala pozornost, ale nedokázala ji přetavit v důvěryhodný program.

„Turek je toxická bublina, která splaskla. Motoristé zoufale hledají východisko,“ uvedl Cabada pro server TN.cz.

Jedním z diskutovaných scénářů je opětovné navázání spolupráce s Přísahou Roberta Šlachty, se kterou Motoristé loni do evropských voleb kandidovali společně. Macinka schůzku se Šlachtou potvrdil, ale sám Šlachta jakoukoli spolupráci odmítá jako nesmyslnou. To Motoristům výrazně zužuje manévrovací prostor. Sám Macinka zároveň nevyloučil ani spolupráci s hnutím ANO, čímž si vysloužil kritiku části konzervativních voličů, kteří by koalici s Babišem považovali za zradu protisystémového étosu.

Aby Motoristé přežili, musí se vrátit k programovým kořenům. Na sněmu zazněly konkrétní návrhy: žádné zvyšování daní, zrušení EET, reforma školství včetně zrušení Cermatu, digitalizace státní správy, důraz na technické obory a podpora podnikání. Ale to vše je zatím jen na papíře. Veřejnost se stále dívá skrze prizma skandálů, ne skrze program. A bez věrohodné tváře, která by tato témata dokázala odkomunikovat, nemají návrhy šanci prorazit.

Psali jsme: Nebezpečná aktivistická buňka uvnitř AČR. Zahradil zostra

Krizový sněm v Olomouci tak zanechal více otázek než odpovědí. Strana si zřejmě uvědomuje, že potřebuje restart, ale zatím se nedokáže dohodnout na tom, jaký směr vlastně zvolit. Filip Turek zůstává čestným předsedou a „ikonou antisystémové energie“, ale současně je i kamenem, který táhne celou loď ke dnu. Pokud se Motoristé nerozhodnou tento kámen odříznout, nebo alespoň přesunout do ústraní, může být jejich účast ve Sněmovně jen krátkou epizodou.

Zůstává otázkou, zda se jedná o přirozené politické zrání nové pravicové síly, jak naznačuje Echo24.cz v titulku svého článku „Politické zrání bývá bolestné“, nebo o další příklad toho, jak rychle může sláva postavená na populismu a mediálních výbuších vyprchat. Jedno je jisté: Motoristé sobě mají málo času, pokud chtějí znovu nastartovat motor důvěry.

(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: ovm)