Kolem spolku Skupina D, který vystupuje jako iniciátor sbírek a nákupů vojenské techniky pro Ukrajinu, se v posledních týdnech rozvinula kauza, jež výrazně přesáhla rámec mediálních polemik. Případ se dostal do roviny policejního vyšetřování, politických interpelací i otevřených sporů o to, kde končí občanská iniciativa a kde začíná neprůhledné nakládání s penězi a vlivem v oblasti bezpečnosti státu.

Podle dostupných informací policie v souvislosti s touto kauzou provedla domovní prohlídky a další úkony trestního řízení. Zásahy se týkaly několika osob napojených na aktivity kolem nákupů dronů a další techniky. Nejméně tři lidé byli zadrženi, policie zajišťovala dokumenty, elektroniku a další materiály, které mají objasnit tok finančních prostředků, smluvní vztahy a skutečné role jednotlivých aktérů. Vyšetřování se zaměřuje na podezření z hospodářské trestné činnosti a na otázku, zda deklarovaný charitativní účel odpovídal reálnému fungování celého mechanismu.

Kritika spolku Skupina D přitom není nová a nezaznívá pouze z okraje veřejné debaty. Mezi jeho dlouhodobé a nejhlasitější kritiky patří poslanec hnutí ANO Pavel Růžička, který opakovaně upozorňoval na nedostatečnou transparentnost financování, nejasné smluvní vztahy a absenci standardní veřejné kontroly. Podle něj nelze v demokratickém právním státě tolerovat situaci, kdy soukromý spolek operuje s milionovými částkami v oblasti obrany, aniž by bylo zcela zřejmé, kdo nese odpovědnost a kdo na transakcích skutečně vydělává.

Podobně kriticky se k aktivitám spolku dlouhodobě vyjadřuje také advokát a předseda strany PRO Jindřich Rajchl, který varuje před prolínáním neziskového sektoru, politiky a zbrojních zakázek bez jasně daných pravidel. Podle něj je právě tento typ šedé zóny ideálním prostředím pro zneužívání dobrých úmyslů dárců a pro vznik struktur, které se vymykají standardní kontrole státu.

Další rozměr kauze dodala veřejná vystoupení představitelů spolku, včetně tiskových konferencí, na nichž se snažili kritiku odmítat jako účelovou a motivovanou snahou zpochybnit pomoc Ukrajině. Právě tento způsob obhajoby však u části veřejnosti i expertů vyvolal další pochybnosti. Debata se postupně přesunula od samotné podpory Ukrajiny k otázce, zda se za silnými morálními prohlášeními neskrývá snaha vyhnout se odpovědím na zcela konkrétní otázky o penězích, vlivu a odpovědnosti.

Na tento vývoj zareagovala také publicistka Jana Marková, která se ostře vymezila vůči vystupování hlavních tváří Skupiny D, zpochybnila jejich argumentaci a poukázala na to, že ani válka, ani ušlechtilý cíl nemohou sloužit jako zástěrka pro netransparentní jednání a odmítání legitimních otázek veřejnosti.

„Skupina D mluví, fňuká, obhajuje. Asi tak bych popsala svůj dojem z tiskovky. V úvodu asi stojí za to si říct, kdo že na ní za spolek mluvil.

1. Milan Mikulecký. Zakladatel spolku a bezpečnostní expert. Tím se "stal" za Stropnického ministrování, kde působil jako poradce. Je trochu paradoxní, že jinak pečlivé Ministerstvo obrany, resp. NBÚ, nezmáčklo okamžitě červený čudlík, a nezabránilo Mikuleckému vstup do interních kruhů ministerstva. To se podařilo až novému vedení ministerstva. Na základě neudělení bezpečnostní prověrky měl být Mikulecký potichu odejit. Důvodem se mohlo stát, že v letech 1999 až 2000 působil jako jednatel karlovarské kosmetické společnosti Synchroline CZECH, kterou dodnes vlastní občané Ruské federace a Běloruska. Tuto etapu se ale v jeho účelově sestaveném veřejném životopise nedočtete. Ehm.

"Od roku 2007 do roku 2013 pracoval jako výkonný ředitel pro východní Evropu u britské investiční společnosti Sky Invest Technology. Z této pozice mimo jiného řídil revitalizaci a rozvoj letiště Praha Letňany,“ stojí na stránkách. Tato společnost měla v roce 2013 podle veřejných zdrojů na účtu aktiva ve výši necelých 7 tisíc liber a zcela neprůhlednou majetkovou strukturu. Ehm po druhé.

Mikulecký též administroval transakci, která vyvedla pozemky Letiště Letňany od původního majitele do akciové společnosti SIT PRAGUE, a.s., v jejímž představenstvu toho času působil, a tato pak obratem prodala klíčové pozemky letiště Letňany zakrytě skupině PPF. Ehm potřetí (zdroj: Security magazín).

Tak tento muž prohlásil, že vše bylo samozřejmě v souladu se zákony této země, vše podléhá auditu (spolku) nikoliv dodavatelských společností, prověřování komentovat nebude a jeho svědomí je čisté. Tak samozřejmě. Jak jinak.

2. Herec Ondřej Vetchý. Zde musím zcela subjektivně konstatovat, že ten člověk byl buď totálně rozhozený (neustále opakoval, jak na to v noci myslel, jednu chvíli jsme měla dojem, že se rozbrečí), nebo to dokonale hrál. Za tento výkon by se nemusela stydět ani Aňa Geislerová při své největší útrpné a fňukací scéně. Ondra chtěl jen ochránil Českou republiku pomocí Ukrajině a očekával, že ho za to náš stát ocení. Ne, že mu v tom bude házet klacky pod nohy. Ondra je představte si tu hrůzu, dokonce vystaven atmosféře nálepkování a zavádějících neúplných informací, která mu komplikuje život a činnost. Napadá mě jen něco o vlastní medicíně. Kdo není s Ondrou, je totiž proti němu. Pije jen z poháru, který sám rozlévá vrchovatě. Ondrovi se též nelíbí neustálé otázky proč to děláte, co za to máte, kdo vás platí. To je hodně úsměvné a vůbec taková nařčení neznáme.

Psali jsme: Stamiliony vybrány. Drony nikde. Policie řeší sbírku pro Ukrajinu

V závěru se Ondra odvolával na slova Danuše Nerudové, kterou přejmenoval na Danu. Asi si vzpomněl na tu houfnici nebo raketu, která nebude. Tím dovršil můj dojem z toho, že opravdu není zcela v pořádku. A úplně nakonec z něj vypadlo, že demokracie je jen platforma pro lidi, kteří dohlédnou dál. Lidi, jako je on. Pro ty ostatní má asi nějakou jinou platformu. Jak demokratické. Úplně bez nálepek, že.

3. Martin Kroupa. Ředitel Post Bellum Ukrajina. Člen klanu Kroupů, kteří společensky a profesně pomocí udavačské školní nahrávky zlikvidovali učitelku Bednářovou. Kroupa si myslí, že neziskový sektor je oporou každé demokratické společnosti, kde se měří všem stejně. Tak určitě. To by se mu líbilo. Výsledky vidíme na paní Bednářové.

Perličky na konec: Spolek Skupina D měl doposud dvě tiskovky. Jednu na Úřadě vlády a druhu na Hradě. No kdo to má.

Nyní majoritní množství dronů pro válčící Ukrajinu prý kupuje z peněz dárců na Ukrajině, aby je mohl posléze Ukrajině darovat jako vojenskou pomoc Ukrajině. Dokonalé.

Shrnutí na závěr: Chudák Ondra,“ okomentovala vývoj událostí na síti facebook publicistka Jana Marková.

(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: drony/Nemesis)