Březnový pořad Na férovku speciál na Xaver Live se nesl v duchu, který by se dal shrnout prostě. Opozice je v rozkladu a už ani nepředstírá, že ví, co dělá. Politolog Jan Kubáček a komentátor Petr Holec se tentokrát nezastavili u jedné strany ani u jedné osoby. Vzali to z gruntu. Začali u TOP 09, přes ODS se dostali k prezidentu Petru Pavlovi, evropské politice, energetice i médiím a výsledek byl jediný. Obraz opozice jako unaveného, rozhádaného a stále méně srozumitelného tábora, který se sám zbavuje relevance.

Rozbuškou celé debaty se stal návrh strany TOP 09 zakotvit do Ústavy členství České republiky v NATO a Evropské unii. Pro oba hosty to byl ukázkový příklad politické zoufalosti. Holec to neobaloval a mluvil o „zoufalství v přímém přenosu“. Kubáček pak přesně vystihl, proč ten nápad podle něj působí tak mimo realitu. V době, kdy lidé řeší peněženky, ceny energií, bydlení nebo bezpečnost, přichází malá strana s tématem, které běžného voliče buď netrápí vůbec, nebo v něm naopak vyvolá odpor. Ne proto, že by snad automaticky odmítal Západ, ale protože nemá rád, když mu někdo z ideologické výšky diktuje, co má být „na věčné časy“. Holec to shrnul bez zbytečné diplomacie. „Na mě to fakt dejchlo UV KSČ, protože tohleto je přesně ono. Když nevíme kudy kam, dáme něco na věčné časy do ústavy.“


Debata se pak přirozeně přelila k širšímu obrazu opozice. Tedy k tomu, co podle obou mužů představuje ODS, TOP 09, lidovci, STAN i část Pirátů po prohraných volbách. Nikoli poučení, ale setrvačnost. Nikoli obroda, ale unavené přešlapování. Kubáček popsal, že volby bývaly kdysi budíčkem. Kdo prohrál, změnil vedení, styl, rétoriku i priority. Tady se podle něj nestalo nic. „Ta předchozí vláda, nyní opozice, prohrála prostě jasně, ale k žádný změně vůbec opravdu nedošlo.“ Místo nového tahu, nové energie a nových témat vidí oba hosté jen další opakování starých chyb.

V debatě zazněla také konkrétní čísla z aktuálního exkluzivního průzkumu společnosti SANEP pro XTV, který byl v pořadu prezentován. Podle něj má hnutí ANO podporu kolem 36 procent. ODS se pohybuje přibližně na čtrnácti procentech, následují STAN, SPD, Piráti a Motoristé. TOP 09 se podle tohoto měření pohybuje jen kolem tří procent a lidovci ještě níže. Kubáček k tomu poznamenal, že pokud by se podobná čísla promítla do voleb, z někdejšího vládního bloku by ve sněmovně zůstalo jen torzo. Podle něj jde o varovný obraz politické reality.

Holec zároveň připomněl, že současná politická soutěž se podle něj odehrává v situaci, kdy jedna strana výrazně dominuje. Podle něj je hnutí ANO dnes prakticky jedinou politickou silou schopnou stabilně oslovit třetinu voličů. Ostatní strany podle něj spíše přežívají a snaží se najít témata, která by je znovu dostala do hry.


Nejtvrdší účet přišel logicky pro ODS. Holec několikrát zopakoval, že si nemyslel, že po Petru Fialovi může přijít ještě větší zmar. Podle něj ale právě to teď sledujeme u Martina Kubky. Fiala byl podle Holce v mnoha ohledech politicky škodlivý, ale aspoň dokázal vyrobit titulek, vyvolat reakci a strhnout na sebe pozornost. Kubka podle něj nedělá ani to. „Martin Kubka to posune ještě do většího zmaru než Petr Fiala,“ zaznělo ve studiu.

Kubáček ten obraz doplnil o konkrétnější rovinu. ODS podle něj ztratila pověst strany, která rozumí ekonomice a dovede mluvit jazykem lidí, kteří řeší složenky, daně, ceny a budoucnost práce. Právě to bývala její výhoda. Jenže teď, v době, kdy by se podobná kompetence hodila nejvíc, ji strana podle něj nedokáže nabídnout.

Do debaty se promítla i zahraniční politika. Holec připomněl například cestu Andreje Babiše do Německa, kde se setkal s kancléřem Friedrichem Merzem. Zmínil také tlak části médií a politiků na otázku zvyšování výdajů na obranu. Podle něj se kolem tématu pětiprocentních výdajů na obranu vede debata, která je často rámována spíše mediálně než realisticky.


Vedle politiky přišla řeč i na média. Diskutující se dotkli například konce pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Holec poznamenal, že skutečným problémem podle něj je, že veřejnost na podobné změny reaguje stále méně. Podle něj to ukazuje proměnu mediálního prostoru i to, jak se část politické žurnalistiky vzdálila běžnému publiku.

Debata nakonec zabrousila i do širších geopolitických souvislostí. Kubáček upozornil na možné dopady konfliktu na Blízkém východě a napětí kolem Íránu na světovou ekonomiku. Podle něj právě podobné konflikty mohou zásadně ovlivnit ceny energií a stabilitu evropského průmyslu.

Holec k tomu přidal obecnější poznámku o povaze politiky. „Ukazuje se, že politika je jako všechno řemeslo. Musí se to umět,“ řekl. Podle něj současná situace v Česku ukazuje, jak důležitá je zkušenost, schopnost formulovat priority a hlavně politický instinkt.

Na závěr debaty se oba shodli na jedné věci. Slabá opozice není problém jen pro opoziční strany samotné. Dříve nebo později se podle nich promítne i do fungování vlády. Pokud vláda necítí silný tlak soupeře, ztrácí podle Kubáčka přirozenou motivaci zlepšovat výkon. „Když kulhá opozice, začne časem kulhat i vláda,“ zaznělo ve studiu.

Debata tak skončila u jednoduché otázky, která zůstává otevřená. Jestli současná opozice dokáže najít novou energii a směr. Pokud ne, pak se česká politika podle obou komentátorů může na dlouhou dobu proměnit v jednostranné hřiště, kde jeden hráč dominuje a ostatní jen hledají, kde vlastně stojí.