Svátek má:
Květoslav
Politika
Pavel má namířeno na ZZ Top, Ankara padá. Vidlák zostra
Přinášíme vám další díl pravidelného pondělního cyklu s názvem VIDLÁKŮV OTVÍRÁK. Populární český bloger Daniel Sterzik, který píše pod jménem Vidlák, přináší zamyšlení nad aktuálními problémy naší doby exkluzivně pro server Prvnizpravy.cz.
Vidlákův pondělní otvírák
4. května 2026 - 07:05
ZZ TOP MÍSTO NATO, NĚMECKO V PŘÍPRAVĚ NA VÁLKU A ZELENSKIJ V „PODMÍNCE“. Policie odložila prověřování SMS ministra zahraničí Petra Macinky, ve kterých měl tlačit na jmenování Filipa Turka ministrem. Prezident v nich viděl vydírání a věc skončila u policie, ta ale žádný trestný čin nenašla. Případ, který byl prezentován jako závažné podezření, tak končí bez výsledku a potvrzuje, že šlo o nafouknutou kauzu bez reálného základu.
Kde je teď ten mediální řev a kdo z českého mainstreamu se začne prezidenta Pavla doptávat, jestli tu hysterii náhodou sám nerozpoutal a proč?
Především to byla od prezidenta chybná strategie. Upřednostnil krátkodobý efekt před dlouhodobým. Svým oznámením "vyhajpoval" Chvilkaře k demonstraci, ale zároveň se stal lídrem opozice, což mu komplikuje prezidentské znovuzvolení. Místo tatíčka Masaryka ze sebe udělal dalšího libtarda a přišel o Babišovy voliče. Ukázal sice premiérovi, že je schopen svolat solidní lidové protesty, ale také ukázal limity svých možností. V podstatě se dopustil stejné chyby jako Tomio Okamura v minulé prezidentské volbě nasazením Jaroslava Bašty.
Mimochodem... byla to právě kauza Macinkových SMS, kterou si ministra zahraničí znepřátelil natolik, že ho nechce vzít do Ankary na klíčový summit NATO.
Premiér Andrej Babiš jmenoval bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského vládním zmocněncem pro plnění aliančních závazků. Vláda zároveň slibuje navýšení výdajů na obranu minimálně na dvě procenta HDP, a to i za cenu započítávání dalších položek do rozpočtu. Nepřijde Vám, že složení české mise je už jasné a Petr Pavel si už může namísto výletu do Ankary začít plánovat výlet na motorce na koncert ZZ Top?
Andrej Babiš prostě ukázal, že víc na armádu dávat nechce a já mu naprosto rozumím. Když pak pro něco podobného čelíte kritice, vyrobíte dobře placené místo obětního kozla, který má řešit neřešitelné. Ne náhodou na toto místo vybral Landovského. To je další eurohujer a NATOhujer, který ale zřejmě potřebuje zaplatit hypotéku a tak Babišovi na tuto nabídku kývnul. Landovský nic nevyřeší, nic nezařídí, nic se nezmění, ale mééédia se budou ptát jeho a ne Babiše. Nakonec bude muset odejít s tím, že všechno je jeho vina. Kdybych byl premiér a nechtěl bych naskakovat na ty kecy o nezbytnosti zbrojení, nedělal bych to jinak.
Podle aktuálního žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic prvních šest zemí (Norsko, Estonsko, Nizozemsko, Švédsko, Finsko a Dánsko) nefinancuje veřejnoprávní média z koncesionářských poplatků, ale přímo ze státního rozpočtu. Přesto patří dlouhodobě k nejsvobodnějším mediálním prostředím na světě. Představa, že poplatky jsou zárukou nezávislosti, tak dostala tvrdou ránu. Dojde to konečně už i naší opozici a aktivistům z Milionu chvilek?
Když se podíváte na reálnou tvorbu Českého rozhlasu i České televize a porovnáte ji s náklady komerčních televizí, dojdete k tomu, že naše veřejnoprávní mééédia reálně potřebují pro takovou šmíru odhadem třetinu toho, co na poplatcích dostanou. Dvě třetiny jsou úžera pro pár hlavounů a penězovod ke spřáteleným kamarádíčkům, kteří za to dělají pro pravdu a lásku nepolitické kampaně. Šest miliard ročně, to je víc, než co mají všechny politické strany u nás dohromady. Nedivte se, že si tento standard chtějí libtardi zachovat. Nikdy nešlo o nezávislost médií. Šlo o to, že je možné ročně narvat do politické propagandy šest miliard korun.
A víte, jak to je: Mít šest miliard a nemít šest miliard, to je dvanáct miliard.
Sbírka na drony pro Ukrajinu zůstává plná otazníků. Vojenská policie upozorňuje na personální i ekonomické vazby mezi organizátory a dodavateli, které budí pochybnosti. Původně přitom pracovala s možnou škodou ve výši 264 milionů korun, tedy celého výnosu sbírky, nyní ji odhaduje na zhruba 75 milionů. Jasný závěr stále chybí, nejasnosti kolem celé akce však přetrvávají. Jak podle Vás celá takto kauza dopadne?
Po pěti letech soudů, odvolání, dovolání, zjištění nových důkazů a odmítnutí starých důkazů, nařídí nejvyšší soud zprostit Vetchého všech obvinění. Co jako čekáte? Že ti správní, hodní a hodnotní budou odsouzeni za nějakou krádež? Ono je úplně jedno, jak to dopadne. Čert s hodností bílého koníka si prostě užije, jaké to je, když ho tahají po soudech a musí si platit právníky a chuť veřejnosti, platit podobné sbírky, se bude limitně blížit k nule.
Kde je teď ten mediální řev a kdo z českého mainstreamu se začne prezidenta Pavla doptávat, jestli tu hysterii náhodou sám nerozpoutal a proč?
Především to byla od prezidenta chybná strategie. Upřednostnil krátkodobý efekt před dlouhodobým. Svým oznámením "vyhajpoval" Chvilkaře k demonstraci, ale zároveň se stal lídrem opozice, což mu komplikuje prezidentské znovuzvolení. Místo tatíčka Masaryka ze sebe udělal dalšího libtarda a přišel o Babišovy voliče. Ukázal sice premiérovi, že je schopen svolat solidní lidové protesty, ale také ukázal limity svých možností. V podstatě se dopustil stejné chyby jako Tomio Okamura v minulé prezidentské volbě nasazením Jaroslava Bašty.
Mimochodem... byla to právě kauza Macinkových SMS, kterou si ministra zahraničí znepřátelil natolik, že ho nechce vzít do Ankary na klíčový summit NATO.
Premiér Andrej Babiš jmenoval bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského vládním zmocněncem pro plnění aliančních závazků. Vláda zároveň slibuje navýšení výdajů na obranu minimálně na dvě procenta HDP, a to i za cenu započítávání dalších položek do rozpočtu. Nepřijde Vám, že složení české mise je už jasné a Petr Pavel si už může namísto výletu do Ankary začít plánovat výlet na motorce na koncert ZZ Top?
Andrej Babiš prostě ukázal, že víc na armádu dávat nechce a já mu naprosto rozumím. Když pak pro něco podobného čelíte kritice, vyrobíte dobře placené místo obětního kozla, který má řešit neřešitelné. Ne náhodou na toto místo vybral Landovského. To je další eurohujer a NATOhujer, který ale zřejmě potřebuje zaplatit hypotéku a tak Babišovi na tuto nabídku kývnul. Landovský nic nevyřeší, nic nezařídí, nic se nezmění, ale mééédia se budou ptát jeho a ne Babiše. Nakonec bude muset odejít s tím, že všechno je jeho vina. Kdybych byl premiér a nechtěl bych naskakovat na ty kecy o nezbytnosti zbrojení, nedělal bych to jinak.
Podle aktuálního žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic prvních šest zemí (Norsko, Estonsko, Nizozemsko, Švédsko, Finsko a Dánsko) nefinancuje veřejnoprávní média z koncesionářských poplatků, ale přímo ze státního rozpočtu. Přesto patří dlouhodobě k nejsvobodnějším mediálním prostředím na světě. Představa, že poplatky jsou zárukou nezávislosti, tak dostala tvrdou ránu. Dojde to konečně už i naší opozici a aktivistům z Milionu chvilek?
Když se podíváte na reálnou tvorbu Českého rozhlasu i České televize a porovnáte ji s náklady komerčních televizí, dojdete k tomu, že naše veřejnoprávní mééédia reálně potřebují pro takovou šmíru odhadem třetinu toho, co na poplatcích dostanou. Dvě třetiny jsou úžera pro pár hlavounů a penězovod ke spřáteleným kamarádíčkům, kteří za to dělají pro pravdu a lásku nepolitické kampaně. Šest miliard ročně, to je víc, než co mají všechny politické strany u nás dohromady. Nedivte se, že si tento standard chtějí libtardi zachovat. Nikdy nešlo o nezávislost médií. Šlo o to, že je možné ročně narvat do politické propagandy šest miliard korun.
A víte, jak to je: Mít šest miliard a nemít šest miliard, to je dvanáct miliard.
Sbírka na drony pro Ukrajinu zůstává plná otazníků. Vojenská policie upozorňuje na personální i ekonomické vazby mezi organizátory a dodavateli, které budí pochybnosti. Původně přitom pracovala s možnou škodou ve výši 264 milionů korun, tedy celého výnosu sbírky, nyní ji odhaduje na zhruba 75 milionů. Jasný závěr stále chybí, nejasnosti kolem celé akce však přetrvávají. Jak podle Vás celá takto kauza dopadne?
Po pěti letech soudů, odvolání, dovolání, zjištění nových důkazů a odmítnutí starých důkazů, nařídí nejvyšší soud zprostit Vetchého všech obvinění. Co jako čekáte? Že ti správní, hodní a hodnotní budou odsouzeni za nějakou krádež? Ono je úplně jedno, jak to dopadne. Čert s hodností bílého koníka si prostě užije, jaké to je, když ho tahají po soudech a musí si platit právníky a chuť veřejnosti, platit podobné sbírky, se bude limitně blížit k nule.
Česká ekonomika zůstává silně závislá na Německu, kam míří více než třetina exportu. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Radka Špicara je taková závislost nebezpečná, protože problémy německého průmyslu se automaticky přelévají i k nám. Česko navíc dlouhodobě funguje hlavně jako subdodavatel s nízkou přidanou hodnotou. Bez změny kurzu a diverzifikace exportu tak může být další vývoj pro český průmysl velmi bolestivý. Jaké je podle Vás reálné řešení téhle závislosti?
Víceméně žádné, bohužel. Jak jsme viděli na Orbánově příkladu, nic mu nepomohlo, že je Trumpův kámoš. Žádné investice ze Spojených států moc nepřitekly. Stejně tak nepřitekly ani z Ruska ani z Číny. My na tom nejsme jinak. Jediné, co bychom s tím mohli dělat, jsou investice velmi elitního vzdělání, ale to by se asi moc nelíbilo, protože bychom už od školky museli říkat rodičům, že některé děti to dotáhnou tak možná na zedníka... a museli bychom zrušit a nebo zpoplatnit všechny ty gender a klimatické obory beze smyslu.
A i kdybychom to udělali, výsledky by se projevily za dvacet let... Že bychom byli jako národ schopni takového sebezapření a takového dlouhodobého plánování, to si teď nedovedu úplně představit.
Další pandemie může přijít v řádu několika let, varují experti, Česko na ni ale stále není připravené. Země funguje podle zastaralého pandemického plánu a hygienická služba naráží na své limity – složitá struktura, víceúrovňové řízení a pomalé rozhodování. Máme data, ale neumíme je rychle využít. Ani po zkušenosti s covidem nevznikla ucelená strategie, jak podobnou krizi zvládnout. Varování odborníků tak zůstává bez odpovídající reakce státu. Poučili jsme se vůbec z covidu a v jaké kondici je český zdravotní systém?
Hele, dokud jsou farmaceutické firmy schopny uplatit takřka každého doktora i každého poslance, těžko můžeme čekat zázraky. Zdravotnictví je ve stejném stavu jako zbrojení. Všichni řvou, že chtějí víc peněz a ideálně by se jim líbilo, aby za to dávali co nejmenší protihodnotu. Všichni mluví o trhu, ale jsou strašně spokojení, že pracují v regulovaném oboru, díky čemuž se nemusejí moc hýbat, ale krásně tloustnou. Jakákoliv strategie se totiž nezaměřuje na zdraví lidí, ale na kvartální zisky zúčastněných.
Spojené státy zavádějí nová cla na dovoz evropských aut, sazba má vzrůst z 15 na 25 procent. Podle ekonomů opatření nejvíce zasáhne Německo, Itálii a navázané ekonomiky včetně Česka. Evropský automobilový průmysl varuje před dopady, zároveň volá po diplomatickém řešení. Další rána pro exportně závislou Evropu přichází v době, kdy její průmysl už nyní oslabují vysoké ceny energií a regulace. Není Evropa v této hře jen slabším hráčem a za jakých okolností může tuto obchodní válku ustát?
Tuto obchodní válku je možné ustát snadno. Stačí si zajistit levné energie a je to. Stačí se domluvit s Ruskem na dlouhodobých dodávkách za stabilní ceny, začít znovu těžit vlastní uhlí, stavět jaderné elektrárny, vykašlat se na grýndýl, zrušit emisní povolenky a evropská auta budou opět konkurenceschopná i přes americká cla. Navíc bude možné je vyvážet do Ruska, kde je měli rádi a chtěli je. Ještě nějaké otázky?
Spojené státy oznámily stažení části svých vojáků z Německa, odejít má až 5 tisíc z celkových 36 tisíc. Washington tak naplňuje dřívější výhrůžky vůči Evropě a přehodnocuje své vojenské angažmá. Pro Německo i celou Evropu jde o citelný zásah do bezpečnostní architektury v době rostoucí nejistoty. Další signál, že spoléhat se na americký deštník už nemusí být samozřejmost. Jsme svědky začátku konce NATO, nebo je to teprve začátek daleko větší změny?
Americký deštník není samozřejmost nikoliv proto, že stahují z Evropy vojáky, ale proto, že dostali na prdel od Íránců! Ukázalo se, že americké základny jsou jen rozměrné a nepohyblivé terče. Ukázalo se, že americká přítomnost už nechrání, ale přitahuje projektily. Koneckonců, na Emiráty, které za nic nemohly, jen tam měly americkou základnu, letělo víc íránských raket než na Izrael, který naopak za celou tu zbytečnou válku mohl.
Už minimálně dva měsíce víme, že pětatřicet tisíc amerických vojáků v Německu je naprosto zbytečných. Samozřejmě, narozdíl od Emirátů, Evropa nemá skoro žádnou protivzdušnou obranu, takže jsme tady jako kachna na ráně a je úplně jedno, jestli vedle nás dřepí v průseru i Američané a nebo jestli jsme v tom sami. Průser je pořád stejný.
Spojené arabské emiráty po téměř 60 letech opouštějí ropný kartel OPEC. Chtějí těžit více a bez omezení, což může zásadně rozhýbat globální trh s ropou a oslabit vliv kartelu. Krok přichází v době energetického šoku a napětí kolem Íránu, kdy se láme rovnováha sil na trhu. Začíná tvrdý boj o cenu i kontrolu nad energiemi?
Emiráty mají poměrně slušnou rezervní těžební kapacitu a šejkové si zřejmě spočítali, že poválečná obnova bude drahá, k tomu bude zapotřebí platit výpalné Íránu za proplutí Hormuzským průlivem a tak si řekli, že vydělají víc, když budou těžit jako o život a nenechají se omezovat žádnými kvótami. Ale jestli to byl dobrý nápad, to se teprve ukáže.
Německo se stalo čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě a Evropa zároveň výrazně navyšuje své zbrojní výdaje. Dovoz zbraní na kontinent se od roku 2020 ztrojnásobil a Německo patří mezi hlavní hybatele tohoto trendu. Současně Berlín zahájil přípravy na budování vojenského přístavu a posiluje logistickou infrastrukturu pro rychlé přesuny vojsk a techniky. Nejde už jen o export zbraní, ale o systematickou přípravu na možný konflikt ve velkém měřítku. Německo se tak mění z ekonomického lídra na klíčový vojenský uzel Evropy. Kam směřuje Německo, které znovu systematicky posiluje svůj vojenský vliv? A tentokráte zcela systematicky a bez velkých gest...
Takové úvahy můžeme klidně pustit z hlavy. Německo je zcela nesoběstačné v základních surovinách, musí dovážet elektrickou energii, ztrácí klíčové kapacity v oblasti výroby dusičnanů a dochází to tak daleko, že chce vyjmout z režimu uhlíkových cel ukrajinské ocelárny, jinak by bylo úplně v bruseli.
Navíc, Němci ještě nepochopili, kterým směrem se nyní ubírá válčení a pořád mají pocit, že vyhrají díky tankům, dělům a stíhačkám, nikoliv díky levné a masové výrobě dronů. Evropa nijak nezlepšila svůj přístup ke vzácným kovům, neposílila svou čipovou nezávislost a jediné, co dokázala, že zvýšila dovoz zbraní. Toť vše. Ano, posilujeme teď logistiku, abychom mohli Rusům přivézt všechny tanky ke zničení ještě o něco rychleji. Ale to je tak všechno.
Psali jsme: EU utahuje protikorupční smyčku kolem Zelenského
Evropská unie podmiňuje další finanční pomoc Ukrajině tvrdými protikorupčními reformami a rozšířením pravomocí vyšetřovacích orgánů. Ty mají nově sahat i na nejvyšší patra politiky bez zásahu generální prokuratury. Tlak přichází v době, kdy se kolem prezidenta Vladimíra Zelenského hromadí korupční kauzy a vyšetřování zasahují jeho nejbližší okolí. Další peníze tak už nejsou samozřejmostí, ale podmíněnou transakcí. Je to první náznak toho, že se Evropa konečně probouzí do reality a začne měnit svůj přístup k Ukrajině?
Spíš už začíná být jasné, že Ukrajina stejně prohraje a tak se hledá přiměřená záminka jim ty prachy už nedávat. Stejně jsou spláchnuté do zlatého hajzlu Timura Mindiče. Spojené státy už Ukrajině zřejmě žádné zbraně nedají ani za peníze, protože potřebují sami doplnit sklady a Evropa sama se dostává do stále hlubších strukturálních problémů. Myslím, že za dva měsíce budeme všichni koukat na realitu, která vyhřezne.
Donald Trump zvažuje zrušení části sankcí proti Rusku výměnou za krátkodobé příměří na Ukrajině. Podle dostupných informací by šlo o dohodu typu „pauza za úlevu“, která by oddělila otázku sankcí od samotného konce války. Kyjev takový scénář odmítá jako rizikový, zatímco Moskva by na něm mohla získat. Celý plán navíc zatím nikdo oficiálně nepotvrdil a zůstává v rovině zákulisních jednání. Co soudíte o úvahách Donalda Trumpa o zrušení sankcí proti Rusku a jaký dopad by podle Vás mohly mít na další vývoj konfliktu?
Já myslím, že z tohoto mráčku nezaprší. Jednoduše proto, že Rusové mají stále méně důvodů, popřát Ukrajině oddech a naopak spíš budou ještě přitvrzovat. Čím více je Ukrajina ohrožuje dálkovými drony, tím intenzívněji budou bombardovat. Podle mě se v nejbližších měsících dočkáme ruského tlaku na mnohem delší frontě a řekl bych že dojde na nějakou větší salvu "Orešniků." Čekám také, že se Spojené státy úplně z ukrajinského dobrodružství stáhnou a pak tady v Evropě všichni uvidí, jak klíčová byla jejich role.
Pamatujete si ukrajinský výpad do Kurské oblasti? Drželi se tam půl roku. Pak jednoho dne Američané vypnuli nad oblastí Starlink, přestali dávat Ukrajincům koordináty pro střelbu a Ukrajina o Kurskou oblast přišla během dvou dnů.
Evropská unie podmiňuje další finanční pomoc Ukrajině tvrdými protikorupčními reformami a rozšířením pravomocí vyšetřovacích orgánů. Ty mají nově sahat i na nejvyšší patra politiky bez zásahu generální prokuratury. Tlak přichází v době, kdy se kolem prezidenta Vladimíra Zelenského hromadí korupční kauzy a vyšetřování zasahují jeho nejbližší okolí. Další peníze tak už nejsou samozřejmostí, ale podmíněnou transakcí. Je to první náznak toho, že se Evropa konečně probouzí do reality a začne měnit svůj přístup k Ukrajině?
Spíš už začíná být jasné, že Ukrajina stejně prohraje a tak se hledá přiměřená záminka jim ty prachy už nedávat. Stejně jsou spláchnuté do zlatého hajzlu Timura Mindiče. Spojené státy už Ukrajině zřejmě žádné zbraně nedají ani za peníze, protože potřebují sami doplnit sklady a Evropa sama se dostává do stále hlubších strukturálních problémů. Myslím, že za dva měsíce budeme všichni koukat na realitu, která vyhřezne.
Donald Trump zvažuje zrušení části sankcí proti Rusku výměnou za krátkodobé příměří na Ukrajině. Podle dostupných informací by šlo o dohodu typu „pauza za úlevu“, která by oddělila otázku sankcí od samotného konce války. Kyjev takový scénář odmítá jako rizikový, zatímco Moskva by na něm mohla získat. Celý plán navíc zatím nikdo oficiálně nepotvrdil a zůstává v rovině zákulisních jednání. Co soudíte o úvahách Donalda Trumpa o zrušení sankcí proti Rusku a jaký dopad by podle Vás mohly mít na další vývoj konfliktu?
Já myslím, že z tohoto mráčku nezaprší. Jednoduše proto, že Rusové mají stále méně důvodů, popřát Ukrajině oddech a naopak spíš budou ještě přitvrzovat. Čím více je Ukrajina ohrožuje dálkovými drony, tím intenzívněji budou bombardovat. Podle mě se v nejbližších měsících dočkáme ruského tlaku na mnohem delší frontě a řekl bych že dojde na nějakou větší salvu "Orešniků." Čekám také, že se Spojené státy úplně z ukrajinského dobrodružství stáhnou a pak tady v Evropě všichni uvidí, jak klíčová byla jejich role.
Pamatujete si ukrajinský výpad do Kurské oblasti? Drželi se tam půl roku. Pak jednoho dne Američané vypnuli nad oblastí Starlink, přestali dávat Ukrajincům koordináty pro střelbu a Ukrajina o Kurskou oblast přišla během dvou dnů.
(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)
KOMENTÁŘ: Zbyněk Fiala
Souhlasíte s výrokem prezidenta Petra Pavla o vzniku Spojených států evropských?




















