Politika

Velikost textu:

Petr Hampl: Totalitarismu a vzdělanostní růst

<< OTÁZKA TÝDNE >> Když jsme předloni zakládali Jungmannovu národní akademii, slíbili jsme studentům, že do roka či do dvou (podle intenzity studia) toho budou vědět víc než drtivá většina profesionálních komentátorů, vládních poradců a dalších, kdo se ve veřejném prostoru vyjadřují z pozice autority.

Petr Hampl, nezávislý sociolog

1. srpna 2025 - 02:20

Budou toho vědět víc nejen z pohledu obvyklé lidové skepse , budou lépe znát běh dějin, konkrétní historické události, ekonomické zákonitosti, geopolitické danosti apod., píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Petr Hampl.

V tuto chvíli té úrovně dosáhla přibližně stovka našich studentů, ale poctivě musím uznat, že pár z nich už ty znalosti měli, když začínali studovat. A že být vzdělanější než současné mediální celebrity – to není příliš vysoká meta.

Nepostupujeme tak, že by se studenti učili široké základy nějakého kompletního oboru (vše velmi povrchně), jak to bývá v předmětech typu „úvod do psychologie“, „úvod do filosofie“ apod. To by naši studenti umřeli nudou.

Postupujeme tak, že si student vybere pár věcí, které ho zajímají a ty se naučí podrobně. Tak, aby znal, ale i rozuměl. Když má někdo takhle osvojeno pět témat ze sociologie (nebo jiného předmětu), může přirozeně a rychle své znalosti rozšiřovat o další témata – tak, jak naráží na nové hádanky a problémy.

Před týdnem jsem informoval o našem úplně nejzákladnějším kurzu, kde se studenti naučí, jak se orientovat v různorodé směsi informací, jak si správně srovnat myšlenky a jak se vyhnout některým chybám, které člověk nemůže vidět sám na sobě. A také jak pracovat se složitějšími myšlenkovými nástroji typu teorie her. A jak číst statistiky. O tom si můžete přečíst tady.

Další téma je dějepisné. Totalitarismu. Svým způsobem představuje jedno z úplně nejzákladnějších témat západního myšlení naší doby. Nacismus hraje významnou roli v představách o dobru a zlu. Hitler je ztělesněním zla a boj proti nacismu ztělesněním hrdinství. V tom jsme všichni vyrůstali. I když je to v poslední době trochu relativizováno, protože podle nejnovější liberální propagandy jsou nacisté bojující proti ruským podlidem vlastně hrdinové (a podle nejnovější multikulturní propagandy je genocidní židovská špína zdrojem všeho zla), stále je to téma velmi silné.

Jenže pokládat něco za důležité je něco úplně jiného než tomu rozumět. A nacismus představuje nesmírně složitý fenomén.

Prvnizpravy.cz - Petr Hampl: Cenzura? Ještě ten nejmenší problém

Někdo tvrdí, že se jednalo o speciální typ kapitalismu (či imperialismu), protože Hitlerův režim spolupracoval s velkými korporacemi. Je to pravda.

Někdo tvrdí, že se jednalo o speciální typ socialismu, protože stát byl ekonomicky aktivní a lidem správné rasy byla k dispozici výrazně levicová sociální politika. Je to pravda.

Někdo pokládá německý nacismus za typ konzervatismu, protože v jeho centru stála idea návratu ke staré germánské občině jako protikladu modernímu studenému povrchnímu světu. Taky je to pravda.

Stojíme tedy před otázkou složitou k rozpletení. Průvodcem v českých zemích asi nejpovolanějším je profesor Ivo Budil, antropolog a historik, autor dvou tlustých knih o rasovém myšlení, který se ještě navíc zabývá sociálním darwinismem.

Rasové myšlení je docela přirozeně jedním z klíčových témat semináře. Kde se vzala myšlenka, že společnost a dějiny jsou bojem mezi rasami? Víte, že to je myšlenka poměrně nová a že není původně německá, nýbrž anglosaská? Profesor Budil ten příběh vypráví podrobně od samého začátku.

Dále probere myšlenkovou koncepci Hannah Arendtové, která tvrdila, že totalitarismus 20. století není další tyranií či krutovládou, nýbrž, že jde o úplně jiný jev. Všimla si aspektů jako totální mobilizace společnosti, všudypřítomná ideologie, zánik hranice mezi soukromým (intimním) a veřejným apod. Což samozřejmě vybízí k diskuzi, do jaké míry se některé z těchto rysů projevují i v současném liberálním vládnutí.

Profesor Budil se nevyhne ani srovnání nacismu s komunismem a italským fašismem. Co mají společného a v čem se liší.

Doplňkovým tématem bude zrod moderního umění, tedy další rys moderního světa. Dominik Forman nás provede tím, jaké myšlenky a mentalita byly za vznikem avantgardy a jak se objevily sebedestruktivní trendy.

Tak tedy vypadá jedna z myšlenkových rozinek. Posluchač pochopí jednu věc relativně do hloubky a v souvislostech. Dost našich posluchačů je pak inspirováno, aby si k tématu i přečtli něco obtížnějšího.

A tak může vypadat budování vzdělanosti. Což není námět jenom pro Jungmannovu národní akademii, ale pro každého, kdo se chce vzdělávat. Naučit se pořádně malý kousek a pak to rozšiřovat (a třeba i doplňovat si průběžně něco základnějšího) je rozumnější cestou než zaseknout se v nekonečných základech. Jak radí zakladatel pozitivní psychologie profesor Seligman, začínejte od toho, co vám jde a co vás naplňuje. Nikdy nevycházejte z toho, co je pro vás frustrující.