Na tuzemské vlastenecké scéně se opět rozvířily vody. Místopředsedkyně strany PRO Ivana Turková oznámila svůj odchod ze strany a nezapomněla přidat kritiku na adresu vedení, zejména pak na spolupráci se stranou SPD. Ohlasy na sebe nenechaly dlouho čekat.

Advokát a předseda PRO Jindřich Rajchl zareagoval s nebývalou razancí a naznačil, že Turková svým výstupem ignoruje základní principy odpovědnosti vůči voličům.

Turková ve svém veřejném vyjádření a rezignačním dopise uvedla, že ji SPD údajně vetovala z kandidátky bez vysvětlení. Veřejně zpochybnila strategii, kterou vedení PRO přijalo, tedy společný postup s SPD, Trikolorou a Svobodnými.

„Nepovažuji za správné, aby jiná strana určovala, kdo může být na kandidátce PRO,“ uvedla mimo jiné. Z jejího pohledu jde o popření autonomie strany, které prý odporuje původním zásadám.

Rajchl však její výtky razantně odmítá. Ve svém obsáhlém facebookovém prohlášení Turkové poděkoval za její práci, ale zároveň uvedl, že její rozčarování nesdílí.

„Naše strana po třech letech existence stojí na prahu vstupu do Sněmovny. To není důvod ke skepsi, to je důvod k hrdosti,“ napsal. Z jeho slov je cítit nejen osobní zklamání, ale i vědomí politické zodpovědnosti, kterou podle něj Turková opustila.

Celá situace přichází v době, kdy se opoziční vlastenecké strany pokoušejí o křehkou, ale nezbytnou koaliční spolupráci. Memorandum o společném postupu SPD, PRO, Trikolory a Svobodných má jediný cíl, a to zabránit ztrátě hlasů pod pětiprocentní hranicí a vytvořit reálnou alternativu vůči vládní pětikoalici. V tomto světle působí Turkové odchod spíše jako taktický úkrok stranou, který ale může mít vážné důsledky pro celou snahu sjednotit voliče, kteří odmítají současný kurz České republiky.

Rajchl proto apeluje na voliče i členy: tyto volby nejsou cílovou páskou, nýbrž startovním výstřelem.

„Nyní je třeba zahodit jakékoliv rozepře, spojit se jako Svatoplukovy pruty a společně dosáhnout porážky bruselských protektorů,“ vyzval. Podle něj by jakákoliv osobní ambice měla ustoupit před větším cílem, kterým je návrat svrchovanosti, bezpečnosti a prosperity České republiky.

Analyticky vzato, Rajchlova odpověď míří na jádro věci. Český volební systém je neúprosný: hlasy pro strany, které nepřekročí pětiprocentní hranici, propadají a fakticky posilují vítěze. V případě rozdrobené opozice se tak může stát, že vládní pětikoalice opět získá většinu, a to i přesto, že v součtu ji může převýšit nesouhlasný hlas voličů. Kritici mohou mít výhrady k osobnímu stylu Rajchla, ale nelze mu upřít jeho politický instinkt, neboť jak Rajchl zdůrazňuje, bez sjednocení vlastenecké scény se vládní blok opět ocitne v dominantní pozici.

Psali jsme: Jsme hlas umlčovaných. Přesto sílíme a rosteme, říká Konečná

Zatímco Turková hovoří o zradě principů a nedůstojném postavení, Rajchl staví na kolektivní odpovědnosti a vizi. V čase, kdy rozhoduje každé promarněné procento, se může osobní gesto stát nejen symbolickým, ale fatálním. Co v očích voličů převáží?

Až volby ukážou, kdo se rozhodl správně. Zda ten, kdo odešel s hlavou vztyčenou, nebo ten, kdo zůstal a dál táhne za společný provaz. V sázce je víc než jen poslanecké mandáty. Jde o směr, kterým se Česká republika vydá.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: facebook)