„Křišťálově čisté, že už ani křišťál křišťálově čistší být nemůže,“ otevírá svůj komentář publicistka a glosátorka politického a společenského dění Jana Marková a hned dává najevo, že nepůjde o pohodlné čtení. Ve své analýze současné Ukrajiny bez příkras rozkrývá temné pozadí válečné reality. V zemi, kde se umírá na frontě, se zároveň dál vyváží miliony tun zemědělských produktů, běží výroba. A co víc - rozkvétá korupce. A podle Markové s tichým přihlížením těch, kteří by s ní měli bojovat.

„Jste ve válce a myslíte si, že můžete všechno. Všechno se dá totiž na válku svést. Za všechno může agresor. To je výhoda válek, že na sebe nabalí všechen ten hnus, který za ty roky společnost vyprodukovala, a pak ho spláchne sebou a začíná se tak nějak od znovu s čistým stolem. Jenže tahle válka je tak trochu jiná. Válčí se tak na půl plynu, neválčí celá země,“ píše Marková.

„Na východě se umírá, verbuje, v prach a popel z mrtvých se mění úrodná pole a průmyslové areály,“ pokračuje Marková. A zatímco v příkopech zůstávají ruce a nohy těch, kteří by jinak pracovali na těchto polích, „z domů jsou ruiny a jejich obyvatelé jsou buď ti mrtví, nebo za hranicemi západních zemí.“

Na opačném konci země ale panuje jiná realita. Ukrajina podle Markové dál funguje, vyváží „čočku, hrách, bulgur, pšenici, kuřata, na co si vzpomenete.“ Továrny vyrábějí, některé se přeorientovaly na válečnou výrobu, jiné jedou jako dřív.

„Čočka, hrách, bulgur, pšenice, kuřata, na co si vzpomenete. Všechno Ukrajina má ve velkém. Taky fabriky jedou a vyrábějí. Některé se přeorientovaly na válku, některé jedou svou stabilní produkci. Začátek války s ní zahýbal, ale zkrátka teď už se nic zásadnějšího neděje. Samozřejmě znějí sirény a samozřejmě jsou výpadky proudu. Ale ty jsou u nás taky a ani nepotřebujeme válku. Nám stačí Němec s větrníkem a slunečníkem a jeden spadlý drát,“ ironizuje situaci Marková.

Podle ní dnes na Ukrajině existují dva světy. Jeden, který umírá, a druhý, který tomu umírání velí. Ten druhý navíc shromažďuje „neskutečné sumy peněz na to, aby měl kdo a s čím umírat.“ A právě tady Jana Marková upozorňuje na problém, který podle ní leží za hranicí představitelného. Ukrajina byla vždy „jednou z nejvíc zkorumpovaných zemí a ekonomik na světě“, a masivní tok peněz ze Západu to jen násobil.

„A když do takové ekonomiky přilejete tyhle obří sumy, získáte jen obří korupci. Takovou, o jaké se nikomu předtím nesnilo. Čím víc peněz ze zahraničí, tím víc je na rozkradení, uplácení, odklonění. Myslím, že si nikdo z nás neumí představit, jak moc prohnilý ten systém je, a jak moc velké zoufalství je těch, co v něm žijí a těch, kteří za něj mají umírat. Obdivuju je a vlastně se divím, že ještě někdo takový existuje. A nyní, když vyplouvá na povrch jedna korupční kauza za druhou, když jsou z doktorů na „modré knížky“ milionáři a miliardářských oligarchů přibývá, rozhodl se prezident Zelenský, že už té korupce bylo dost. Tedy, že už jí bylo dost odhaleno,“ pokračuje Marková, podle které je systém natolik prohnilý, že si „nikdo z nás neumí představit, jak moc“.

Marková zároveň cítí hluboké zoufalství těch, kteří v něm musí žít... a dokonce za něj umírat. Vyjadřuje obdiv obyčejným Ukrajincům, kteří v tom navzdory všemu pokračují. Ale právě v momentě, kdy se začaly objevovat velké korupční kauzy a podezření mířící do nejvyšších pater, přichází podle autorky zlom. Protikorupční agentura NABU 23. června obvinila Oleksije Černyšova, „nejbližšího z nejbližších“ prezidenta Zelenského, tehdejšího místopředsedu vlády a ministra národní jednoty.

A právě v ten moment přichází prezident s kontroverzním zákonem, který podle Markové obrací boj s korupcí naruby.

„Podle této normy budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje hádejte kdo? Velký šéf. On sám. A to všechno v době, kdy se tyto úřady začaly dotýkat Zelenského nejbližšího okolí. Protikorupční agentura NABU například vznesla 23. června obvinění z korupce proti Oleksijovi Černyšovovi, který v té době zastával post místopředsedy vlády a ministra národní jednoty Ukrajiny. Nejbližší z nejbližších. A měli přijít další. Pokud prezident svůj vlastní zákon nevetuje, asi už nepřijdou. Snaží se to sice zamáznout řečmi o ruském vlivu, ale nikdo tomu už nevěří,“ dodává Marková s ostrou jistotou.

Psali jsme: ANO dál dominuje. Voliči hledají alternativy mimo vládu, ukazuje SANEP

Zelenského krok vzbudil v zemi vlnu odporu. Do ulic vyrazily tisíce lidí. Marková cituje jejich slova: „Pokud to nebude vetovat, je to jako plivat do tváře každé matky, manželky a dítěte, které ztratilo milovaného člověka na frontě.“ A také: „Je to pošlapávání památky všech, kteří zemřeli za naši svobodu, důstojnost a nezávislost.“

Přestože ukrajinská vláda a prezidentův tým tvrdí, že jde o ochranu před ruským vlivem, podle Markové už tomu „nikdo nevěří.“ Kauzy rostou, z doktorů vydávajících modré knížky se stávají milionáři, přibývají noví oligarchové. A západní pomoc? Podle publicistky se mění v „nekontrolované proudy peněz“, u kterých nevíme, kam skutečně směřují.

„Nikdo už nikdy nezjistí, kolik z těch miliard dolarů a eur skončilo v korupční díře. Nikdo z nás nebude vědět, proč se za naše peníze nemohou platit naše důchody, ale má je nekontrolovaně mít někdo na kajmanských, či jiných účtech. Proč máme ručit za ukrajinské půjčky a proč se nebudou hradit kvalitní plomby. Proč potřebujeme vyšší daň na vodu pro kojence. Vůbec se nedivím, že běžným Ukrajincům dochází s korupcí prolezlým systémem, který Zelenský představuje, trpělivost. Ale divím se tomu, že pořád ještě nedochází nám, kteří se stále tváříme, že se nic takového neděje, že Ukrajina je zemí duhových jednorožců a že je potřeba na stůl pokládat slovy Petra Fialy stále více zbraní a hlavně peněz. A neřešit, na čím stole nakonec ty peníze skončí,“ kritizuje dále Marková přístup evropských vlád.

A v závěru komentáře pak zaznělo ostré varování.

„Já myslím, že je potřeba to začít řešit velmi vážně. Pokud nechceme, aby naše země dopadla stejně vytunelovaná, jako Ukrajina. Snažíme se o to o sto šest,“ napsalna na síti facebook publicistka Jana Marková.

(jar, prvnizpravy.cz, repro: 3kolora)