Svátek má: Ingrid

Politika

Velikost textu:

Ukrajinská vlajka na Karlově mostě vyvolala bouři nevole

Ukrajinská vlajka na Karlově mostě vyvolala bouři nevole

Karlův most pod cizí vlajkou spustil vlnu odporu. Zatímco jedni mluví o solidaritě, jiní o nepřijatelném zásahu, provokaci či překročení hranic.

Karlův most v Praze
27. ledna 2026 - 06:03

Rozvinutí zhruba třicet metrů dlouhé ukrajinské státní vlajky na Karlově mostě vyvolalo v pátek 24. ledna silné emoce. Skupina lidí na jednom z nejvýznamnějších symbolů české historie zpívala ukrajinskou hymnu a skandovala hesla na podporu Ukrajiny. Organizátoři akci (velvystanectví Ukrajiny v ČR) označili za připomínku Dne sjednocení Ukrajiny a projev solidarity s napadenou zemí. Pro značnou část veřejnosti však šlo o nepřijatelný zásah do prostoru, který je vnímán jako symbol české státnosti.

Kriticky se k akci vyjádřil také šéf hnutí SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura. Podle něj Karlův most není místem pro demonstrace cizí státní příslušnosti a podobné akce považuje za nevhodné a provokativní. 

„Třicetimetrová ukrajinská vlajka na Karlově mostě. Akci včera zorganizovalo ukrajinské velvyslanectví v Praze k výročí dne sjednocení Ukrajiny před 107 lety. Z mého pohledu je to zbytečná provokace Ukrajinců vůči našim občanům, kteří nesouhlasí s masovou migrací Ukrajinců do ČR. Tato akce na jednom z nejpamátnějších míst české historie rozhodně neprospívá k dobrým česko-ukrajinským vztahům. Respekt k hostitelské zemi a jejím symbolům by měl být samozřejmostí. Tady nejsme na Ukrajině, ale v České republice. Dokážete si představit, že by v minulosti čeští emigranti pověsili 28.10. třiceti metrové vlajky z Eifelovky, Big Benu, apod.? Již jsem mluvil s ministrem zahraničí Macinkou, aby se taková akce na takovém místě neopakovala. A naše vláda připravuje nový zákon na zpřísnění podmínek pro pobyt cizinců v ČR včetně Ukrajinců,“ napsal na svém oficiálním facebookovém profilu předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura. 


Ještě ostřeji se k situaci vyjádřil publicista a glosátor politického a společenského dění Karel Strakoš, který mluví o symbolické okupaci Karlova mostu, zpochybňuje pojem solidarity v tomto kontextu a varuje, že bez jasně daných hranic se může tolerance většinové společnosti rychle vyčerpat. Podle Strakoše nejde o jednotlivý incident, ale o test toho, co je ještě ochotna česká veřejnost akceptovat.

„Ukrajinská vlajka na Karlově mostě. 24. ledna 2026 roztáhli naši ukrajinští hosté na Karlově mostě třicet metrů dlouhou ukrajinskou vlajku. Desítky lidí zpívaly ukrajinskou hymnu, skandovaly hesla jako Sláva Ukrajině a prohlašovaly to za projev solidarity s napadenou zemí. Organizátoři to označili za nevinnou připomínku svého svátku Dne sjednocení Ukrajiny. Pro většinu Čechů to byla drzá okupace jednoho z posvátných míst naší historie.

Karlův most není místem pro cizí státní oslavy. Je to památník české státnosti. Karel IV. ho nechal postavit v roce 1357 jako tepnu lucemburské říše. Přes něj procházely korunovace králů, svržen byl Jan Nepomucký, bránili ho proti Švédům v roce 1648, v roce 1848 se na něm lámaly dějiny. Každý kámen tu nese stopy našeho přežití.

A teď se na něm roztahují cizí vlajky při cizím svátku, jako by to bylo náměstí ve Lvově. Česká republika přijala stovky tisíc lidí prchajících před válkou. Dala jim střechu, práci, sociální a zdravotní systém, školy pro děti.

Udělala to, protože to považovala za správné, ale to neznamená, že neexistují hranice, které se nepřekračují.

Správné je, aby host respektoval dům, do kterého byl pozván. Neber si to, co ti nepatří. Nepřekrývej české symboly vlastními. Nechovej se, jako by sis ten most koupil.


Když se na Karlově mostě objeví obří vlajka jiného státu, není to solidarita. Je to prohlášení, že tady teď platí i naše pravidla. Dnes roztáhli vlajku přes Karlův most a zítra tam budou chtít instalovat sochu Stepana Bandery. A on jim to někdo možná povolí, protože je to přece symbol solidarity.

Soužití má jedno pevné pravidlo, a to, že respekt musí být oboustranný. Ohleduplnost se nám nevyplatila. Když se naše tolerance bere jako slabost, přestává to fungovat.

Buď se hosté naučí dodržovat naše pravidla, respektovat naše státní a historické symboly nebo se můžou vrátit odkud přišli.

Protože pokud se tu budou i nadále takhle chovat, tak vůle lidí pomáhat se vytratí a pak už nebude pomoci nikomu. Ani těm, kteří to opravdu potřebují a ani nám, kteří jsme jim otevřeli dveře.

Protože vlastenectví není jen nějaká atrakce. Je to prostý postoj. Moje země, moje pravidla, moje symboly. A kdo sem přijde, ať to respektuje. Nebo ať zůstane doma,“ napsal Strakoš na sociální síti Facebook.

(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: facebook)