Holec se opakovaně vrací k informaci, že prezident měl v Kyjevě nabídnout české bojové letouny Ukrajině. Právě tento moment označuje za zlomový. Podle něj šlo o krok, který nebyl koordinován s vládou ani s armádou a který byl následně oběma institucemi odmítnut.

„Prezident není tvůrcem zahraniční politiky. Prezident reprezentuje. Zahraniční politiku řídí vláda,“ zdůrazňuje Holec s odkazem na ústavní rámec. V tomto případě podle něj hlava státu vstoupila do prostoru, který jí nepřísluší.

Nabídka letounů jako symbol uzurpace moci


Právě tato rétorika je podle Holce nepřijatelná. „Když armáda řekne, že techniku potřebuje, a prezident ji chce přesto nabídnout cizímu státu, není to solidarita. Je to kolaborantství,“ zaznívá v pořadu.

Holec připomíná, že prezident nenese politickou odpovědnost vůči Poslanecké sněmovně, zatímco vláda ano. Přesto se podle něj Petr Pavel chová, jako by byl nejen prezidentem, ale i premiérem a ministrem zahraničí zároveň.

Od „ukrajinského“ premiéra k „ukrajinskému“ prezidentovi

V jedné z nejostřejších pasáží Holec používá silné přirovnání. Tvrdí, že prezident Pavel převzal symbolické žezlo po bývalém premiérovi Petru Fialovi. Zatímco Fiala byl podle něj „ukrajinským premiérem“, Pavel se stal „ukrajinským prezidentem“.


V této souvislosti Holec připomíná zákon o činnosti pro cizí moc, který byl schválen za předchozí vlády. Ironicky poznamenává, že právě prezident by byl prvním, na koho by měl být tento zákon aplikován. „Aspoň bychom si ten zákon konečně vyzkoušeli v praxi,“ říká.

Neziskovky jako prodloužená ruka ideologie

Dalším významným tématem pořadu je financování neziskových organizací. Holec kritizuje rozsah státních prostředků, které podle něj směřují do projektů s ideologickým obsahem, často v zahraničí. Zdůrazňuje, že nejde o klasickou humanitární pomoc, ale o politické a hodnotové programy.

Podle Holce se z části neziskového sektoru stal nástroj sloužící k prosazování konkrétní ideologie, a to za peníze daňových poplatníků. V této souvislosti zmiňuje projekty v Africe, Asii či postsovětském prostoru a klade otázku, proč stát financuje aktivity, které nemají přímý vztah k potřebám českých občanů.

Média, moc a pocit beztrestnosti


Právě kombinace politické moci, mediální podpory a absence odpovědnosti podle Holce vysvětluje, proč si prezident může dovolit kroky, které by u jiných aktérů vyvolaly okamžitou reakci.

Tvrdá slova jako varování

Celý pořad na Xaver Live v podání Petra Holce působí jako varování před postupným posunem ústavních zvyklostí. Nejde podle něj o jednorázový exces, ale o trend, který může vést k faktickému dvojvládí a rozostření odpovědnosti.

Holec dává jasně najevo, že spor o letouny není technickou otázkou ani detailem zahraniční politiky. Je to symbol zápasu o to, kdo v této zemi skutečně rozhoduje a podle jakých pravidel.