Politika

Velikost textu:

Zbořil: Výročí masakrů na Volyni

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout v současné době aktuální téma, což je genocida která proběhla na Volyni.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

9. července 2025 - 02:20

Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?

„Já bych řekl, že spíš je to jen nově aktualizované téma. Přece jenom se o volyňských Češích, anebo o událostech na Volyni, věděla spousta věcí, které jsme jen dávno zapomněli. Já jsem třeba od mládí četl legionářskou literaturu a čeští a českoslovenští legionáři se pohybovali po velké části Ukrajiny. Legionářská epopej Rudolfa Medka, a další mnohasvazkové dílo stejného autora na podobné téma, o tom vypráví místy až se sentimentálně poetickou nadsázkou. Pravda je, že se tam příliš nerozlišovalo mezi Malou Rusí, Ukrajinou Ruskem, Ukrajinci a Rusy, ale zemské dělení těchto krajiny nebylo ani zde zapomenuté. Takže vzpomínky na Volyňské Čechy a jejich osidlování Volyně na konci 19. století vždy nacházelo v Medkově legionářské literatuře svoje místo.

Prvnizpravy.cz - Zbořil: Prázdniny politiků jako útěk před zodpovědností?

Později, po druhé světové válce, bylo zajímavé, že se u nás příběh volyňských masakrů zredukoval na konflikty místního obyvatelstva s Banderovci. A mýtotvorně byla zfilmovaná Akce B, která se už netýkala událostí na Volyni, ale jejím tématem byly jen boje s tzv. Banderovci na východním Slovensku. Ale vždy byla a volyňskými Čechy nějakým způsobem spojovaná. Potom, v pozdější době, a na to také trochu zapomínáme, v době ideologického boje proti kultu osobnosti, ti lidé, kteří byli ze Sovětského svazu do Československa lidově demokratického i socialistického dodáváni jako ideologové byli většinou Ukrajinci, a ti také měli svůj dobový výklad historických událostí na Ukrajině. V padesátých letech 20. stol, byli dokonce v Československé východní armádě převedené do záloh i aktivních jednotek, vojáci, kteří pocházeli z Volyně a uhájili si po roce 1945 díky prezidentu Edvardu Benešovi československé státní občanství, „ říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Sporný výklad volyňských masakrů mezi Polskem a Ukrajinou…

„Současné oživení zájmu o takzvané masakry na Volyni, o kterých se původně nemluvilo jako o genocidiu, protože pojem genocidium definoval polsko-židovský autor Raphael Lamkin o několik let později, a tím jej dostal do nomenklatury válečných zločinů OSN, i když s omezením na masové vyvražďování evropského obyvatelstva židovského původu až po roce 1949, je dáváno do souvislostí s podobnými událostmi v jiných částech světa. Dnes se hledají různé nové interpretace a dezinterpretace událostí, které tomuto zločinu předcházely nebo po nich následovaly (nezapomínejme ani na jejich mediální prezentace), aby ty masakry, které byly na Volyni hrůzné a podrobně obrazově zdokumentované, bylo možné dát do souvislosti se současnou válkou na Ukrajině. Dokonce si můžeme myslet, že polské oficiální a státní aktivity jsou orientovány tímto směrem. To znamená, že se hledají rozporuplné a nacionalisticky definované vztahy mezi Ukrajinou a Polskem. V takovém případě vraždy na Volyni, masové vraždy, brutální vraždy, které šly do desítek tisíc obětí, jsou docela důležitým argumentem pro jednu nebo druhou stranu v polsko-ukrajinském sporu o dějiny. Ale také reprezentují problémy etnicity, národní identity, judaismu a křesťanství na evropské úrovni. Kdo koho o své pravdě přesvědčí si nedovedu za současného stavu evropské nejednoty předpovídat,“ dodává Zdeněk Zbořil.