Máme tomu asi rozumět, že je to jakési vážné varování a upozornění na to, že v Ruské federaci, tzn. na území asi sedmnácti milionů čtverečních km a asi v osmdesáti správních celcích, se mají miliony lidí zajímat o způsoby vyjadřování významných reprezentantů našeho státu. A to zejména proto, že podle autorů tohoto seznamu je jimi shledáváno za nepřístojné nebo dokonce za jim nepřátelské. Není to ještě vyhlášení války, o té spíše mluví předseda vlády ČR, ale jako hrozbu by to měli všichni dotčení vnímat.

V době Velké francouzské revoluce a za všech evropských revolucí po nich následujících, se takoví lidé označovali za nepřátele lidu, a byli různě kaceřováni, často i kráceni na životě. Tato slova, nedělejme si iluze, nepatří jen do arzenálu represivních režimů, ale slouží i k označování nepřítele nebo třídního nepřítele v pospolitostech, které si snaží zakládat na své úctě k občanským právům, svobodám jednotlivce a lásce k bližnímu jako sobě samému. Problémy s těmito hodnotami alea začínají tehdy, když jejich úctyhodnost a vážnost se pokoušíme měřit objemem nezbytnosti pro potřeby různých populací, tříd a nakonec i politických systémů. Pak se hledají různá jména pro untermenschen, übermenschem, musulmany, ale i mongoloidní hordy z Východu, rusáky, čehúny, čoboly, Fritze, Frantíky, negry a žiďáky, až po dnes u nás tak populární svině, dezoláty, chcimíry, Ukrouše…

Když už se jednou rozhodneme, že se nejsnadněji zachází v jakémkoliv sporu s oponentem jako nepřítelem, pak můžeme odhodit jakékoliv zábrany a pod každým z těchto pojmenování vytvořit příběh, který bude mít své hrdiny a obětní beránky, padouchy i nenapravitelné hříšníky. Pak stačí pořídit si jejich seznam a ten předat soudcům a katům v jedné osobě a po krvi toužící a šílící davy pod popravištěm budou spokojeny.

Prvnizpravy.cz - Zdeněk Zbořil: Humor, ironie a smích jako trestný čin

Nejjednodušeji se na tento seznam umísťují politici nebo političky, což jsou v dnešní době dvě kategorie osob nejzranitelnějších. Ale nejsou to jen ti, kteří se pohybují na scéně nasvícené světly nesvítivějšími. Dokonce každý z nás se může stát částí tohoto scénování snadněji, že si umí představit. Důstojní hodnostáři výzvědných a zpravodajských služeb, kteří vědí, jak je obtížné sestavovat seznam jakýchkoliv hříšníků, proto doporučují organizovat občanské petice a masovou podporu anket/anquéte k čemukoliv. A vyzvat přispěvatele k uvedení jména, dat narození a třeba i místa bydliště. Žádní podřízení pana rady Vacátka nemusí únavně vysbírávat údaje o určité části populace nebo se kvůli tomu stávat policejními IT.

Ruský seznam, který zmiňujeme v úvodu této glosy, může někoho pobouřit. Asi ale jen toho, kdo si nepamatuje nezapomenutelný výkřik pana ministra Jana Lipavského, že je třeba dát Rusovi na budku. Podobně jako některé výroky z Pražského hradu a z bezprostředního okolí pana prezidenta. Kdo měl někdy možnost navštívit archivní fondy z doby posledního cara Mikuláše, z doby Sovětského svazu, jeho perestrojky a let Ruské federace, jistě potvrdí jak detailně jsou tyto fondy vedeny, ačkoliv u nás doma se šíří fámy o jejich nedokonalosti. Není to pravda a naším problémem je se k těmto fondům dostat a nikoliv jásat nad jejich nedostatečností.

Nedovolím si odhadovat, kromě filmových archivů, které jsem měl možnost několikrát a jen krátce navštívit, co všechno je možné v archivních fondech dnešní Ruské federace objevit, ale jsem si jistý, že nám ještě dlouho dá práci zbavit se své arogantní příslušnosti k party of insanity, která dnes už dávno není jen americkým vynálezem.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX