Myšlenka, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, ještě nedávno patřila spíše do říše spekulací. Tyto vysoce sofistikované zbraně byly dosud vyhrazeny jen nejbližším spojencům USA, především Velké Británii. Nyní se však situace mění. Americká armáda a zbrojní průmysl zřejmě vidí v ukrajinském bojišti příležitost otestovat schopnosti těchto střel proti jedné z nejkomplexnějších protivzdušných obran světa - ruské PVO.

Zatímco oficiálně se o celé věci hovoří jako o podpoře Kyjeva, za kulisami se podle vojenského analytika Jaroslava Štefce odehrává mnohem složitější hra. Podle něj nejde jen o dodávku nové výzbroje, ale o promyšlený experiment, který umožní Spojeným státům prověřit technologii i reakce Moskvy. Štefec ve svém komentáři upozorňuje, že krok, který může vypadat jako běžné posílení obrany Ukrajiny, ve skutečnosti otevírá dveře k dalšímu nebezpečnému stupni eskalace mezi USA a Ruskem.


Byznys je sice byznys, ale před několika dny se v médiích objevily úvahy, že USA střely BGM-109 Ukrajině přece jen poskytnou. Tlak výrobce a amerických vojáků na možnost vyzkoušet je v podmínkách působení ruské PVO tak převážil nad obavami, co tento krok bude znamenat pro relativně slibně nastartovaný návrat rusko-amerických vztahů k normalitě. Byly tady ale stále dva problémy. Tím prvním byla platforma pro jejich odpalování. Střely Tomahawk spadaly do kategorie střel středního doletu, řešených smlouvou o likvidaci pozemních raket středního a krátkého doletu INF. Proto pro ně nebylo k dispozici vhodné pozemní odpalovací zařízení a Ukrajina nedisponuje plavidly, použitelnými pro jejich instalaci. 

Druhým problémem byl fakt, že použití střel BGM-109 vyžaduje velmi sofistikovaný systém sdílení a předávání informací z mnoha průzkumných a komunikačních prostředků, umožňujících v reálném čase identifikovat cíle, hledat slabiny v PVO protivníka a podle potřeby i měnit dráhu střel, již směřujících na své cíle. Těmi disponují pouze USA a jejich předání Ukrajině nepadalo do úvahy. A stejně tak nepadalo do úvahy ani oficiální zapojení amerického vojenského personálu do této "transakce", ani informování spojenců o počtech dodaných střel a místech jejich předání ukrajinské straně. Jak se ale zdá, všechny problémy se podařilo v neskutečně krátkém čase zázračně vyřešit.


A opět jen náhodou dnes vyšel na americkém serveru Financial Times článek s názvem "The Tomahawk missiles Trump considering for Ukraine". Ten sice podmiňuje předání střel Ukrajině schválením tohoto kroku americkou vládou, ale má už hotové řešení pro vynechání americké armády. Podle „nejmenovaného západního vojenského činitele“ dodání střel zajistí výrobce, firma Raytheon, a s jejich servisem a přípravou k odpálení budou ukrajinským ozbrojeným silám pomáhat "dobrovolníci" z řad jejích zaměstnanců. Navíc, jak uvádí onen činitel, "… zmizí potřeba podrobného školení ukrajinských vojáků a USA budou moci kontrolovat navádění cílů a další záležitosti." 

Další krok na cestě k jaderné apokalypse máme za sebou, a ani to nebolelo. Zatím. Možná si to Donald Trump po zítřejší schůzce se Zelenským ještě rozmyslí, ale američtí zbrojaři mu už jednoznačně vytyčili cestu. Nejspíš mu také dali najevo, co by se "čírou náhodou" mohlo stát, kdyby se jí nedržel. A jak tak sleduji povolební dění u nás doma,  moc bych nedal za to, že podobnost se způsobem, jakým se jisté kruhy v ČR snaží vytyčit cestu Andreji Babišovi, aby alespoň pokřivily výsledky voleb a dosáhly naplnění svých představ o tom, kdo a jakým způsobem bude vládnout v ČR příští čtyři roky, není čistě jen náhodná,“ napsal na síti facebook vojenský analytik Jaroslav Štefec.