Regiony

Velikost textu:

Léčba horníků v Karlově Studánce pokračuje i po skončení těžby uhlí

Symbolickým posledním vozíkem uhlí, který vyjel z podzemí ve středu 4.února, se v České republice uzavřela téměř 250 let trvající éra těžby černého uhlí. Zdravotní následky práce v dolech tím ale nekončí.

Ilustrační foto

5. února 2026 - 12:00

Horské lázně Karlova Studánka zůstávají i po ukončení těžby důležitým místem léčby bývalých horníků, jejichž onemocnění dýchacích cest i pohybového aparátu mají často nevratný charakter.

Horníci tvořili po desetiletí významnou část lázeňské klientely. Do Karlovy Studánky přijížděli především kvůli respiračním obtížím, které souvisely s dlouhodobou prací v prašném a fyzicky extrémně náročném prostředí ostravsko-karvinského revíru. „Základem léčby je zdejší horské klima s mimořádně čistým vzduchem, dlouhodobě srovnávaným s alpskými oblastmi. Na něj navazují inhalace minerální vody, olejobalzámové inhalace ke zklidnění dýchacích cest, dechová rehabilitace a cílená cvičení. Součástí pobytu je spirometrické vyšetření na začátku i na konci léčby, které u většiny pacientů potvrzuje zlepšení plicních funkcí,“ říká lázeňský lékař Petr Gloza.

Podle něj nepředstavuje největší riziko samotný uhelný prach. „Zásadní problém je křemen, který se v hornině běžně vyskytuje. Právě kombinace uhelného prachu a křemene je pro plíce velmi nebezpečná. Dochází k dráždění plicní tkáně, která reaguje jizvením – takzvanou fibrózou,“ vysvětluje.

Zjizvená plicní tkáň omezuje přenos kyslíku do krve. Pacienti pak trpí dušností, chronickým kašlem a sníženou fyzickou výkonností. Onemocnění má trvalý charakter, často se postupně zhoršuje a u části pacientů přechází v chronickou obstrukční plicní nemoc. U bývalých horníků se navíc velmi často kombinují plicní potíže s problémy pohybového aparátu. „Téměř vždy přijíždějí nejen s dechovými obtížemi, ale také s bolestmi zad a kloubů. Dlouhá léta pracovali ve skrčených a nepřirozených polohách, což se na jejich těle výrazně podepsalo,“ doplňuje Petr Gloza.

Podle vedení lázní patří vazba na hornictví k jejich historii. „Lázně jsou s hornictvím spjaté už od 19. století. Zejména ve 20. století sem jezdili horníci z ostravsko-karvinské oblasti léčit dýchací cesty a zařízení se na tuto skupinu dlouhodobě specializovalo. V minulosti tvořili horníci až 80 procent naší klientely,“ připomíná ředitel Horských lázní Karlova Studánka Martin Voženílek. Ukončení těžby podle něj neznamená konec péče. „Počítáme s tím, že ještě řadu let budeme přijímat pacienty z bývalých dolů. Práce v podzemí jim často nevratně poškodila zdraví a my jsme připraveni jim dál pomáhat,“ dodává.

Lázně proto poskytují komplexní péči zaměřenou na dýchací i pohybový aparát. Využívají inhalace, klimatoterapii, dechovou rehabilitaci, u těžších stavů také kyslíkovou terapii. Součástí léčby zůstávají minerální koupele, parafínové a rašelinové zábaly, masáže, elektroléčba, vodoléčba a skupinová cvičení. U pacientů s dechovými obtížemi nově pracují i s terapeutickými prvky virtuální reality.

„Změny na plicích neumíme odstranit. Lázeňská léčba ale dokáže zmírnit potíže, zlepšit dýchání, pohyb a celkovou kvalitu života. I dočasná úleva pro tyto pacienty znamená velký rozdíl,“ uzavírá Petr Gloza.

Loni přijaly lázně celkem 850 pacientů s dechovými obtížemi, významnou část z nich tvořili bývalí horníci s nemocemi z povolání.

Moravskoslezskénovinky.cz inrormovala Lucie Špačková, tisková mluvčí, Horské lázně Karlova studánka, s.p.

(rp,moravskoslezskenovinky.cz,foto:HL KarlovaStudanka)