Na jihu řeckého ostrova Kréta došlo na počátku dvacátého století k objevu, který dodnes vyvolává otázky bez odpovědí. V roce 1908 narazil italský archeolog Luigi Pernier při výzkumu minojského paláce v Faistos na nenápadný, ale mimořádně podivný předmět. V hlíně se skrýval kruhový disk o průměru zhruba šestnáct centimetrů, vypálený a pečlivě zpracovaný, pokrytý soustavou znaků, které se spirálovitě stáčejí od okraje ke středu.

Disk je dnes známý jako faistský a patří k nejzáhadnějším archeologickým nálezům Evropy. Na obou stranách nese celkem 241 symbolů rozdělených do několika desítek typů. Postavy připomínají lidské siluety, zvířata, rostliny i nástroje, avšak žádné známé písmo jim neodpovídá. Nejde ani o lineární písmo A ani o pozdější lineární písmo B, které se podařilo rozluštit. V tomto případě stojí badatelé před izolovaným artefaktem bez jakékoliv opory v dalších nálezech.


Pozornost přitahuje také samotná technologie výroby. Znaky nebyly do hlíny vyrývány, ale vtlačovány pomocí razidel. Každý symbol byl vytvořen samostatným otiskem, což působí jako vzdálený předchůdce knihtisku. Na dobu před více než třemi tisíci lety jde o postup, který nemá ve Středomoří obdoby. Právě tato skutečnost vede některé badatele k úvahám, že disk mohl vzniknout mimo Krétu a do paláce se dostal jako cenný dovoz nebo dar.


Dnes je tento artefakt uložen v archeologickém muzeu v Heraklionu a patří k nejnavštěvovanějším exponátům. Přes více než sto let výzkumu se nepodařilo dosáhnout shody ani na základním významu znaků. Každý nový pokus o rozluštění zatím skončil slepou uličkou.

Faistský disk tak zůstává tichým svědkem civilizace, která byla technicky i kulturně vyspělá, ale část svých tajemství si dokázala uchovat až do dnešních dnů. Právě v tom spočívá jeho přitažlivost. Připomíná, že ani moderní věda nemá odpověď na všechno a že minulost stále skrývá hádanky, které čekají na své rozluštění.