Podle zprávy Spolkového statistického úřadu udělilo Německo za rok 2024 téměř 300 tisíc státních občanství, což je nejvíce od začátku vedení statistiky v roce 2000 a téměř o 100 tisíc více než předcházející rok. Mezi cizinci nejvíce uspěli Syřané (28 % z celkového počtu žadatelů), a dále pak Turci (8 %), Iráčané, Rusové a Afghánci.

Schválený návrh reformy zákona o státním občanství znamená, že cizinci budou moci nyní získat občanství po pěti letech pobytu místo stávajících osmi, v úspěšných případech integrace (“dosahují v práci vynikajícího výkonu nebo se angažují jako dobrovolníci, mluví velmi dobře německy a dokážou si pro sebe a svou rodinu vydělat na živobytí”) dokonce již po třech letech. Samozřejmě s tím, že si své původní občanství mohou ponechat. A pokud nejméně jeden rodič žije v zemi alespoň pět let, získá občanství bez podmínek i narozený potomek.

Jak nové poměry komentuje bývalá česká poslankyně Helena Mallotová, pro udělení občanství ve standardní lhůtě již nebude žadatel nucen prokazovat, “že je schopen vlastní prací hradit své životní náklady. Kromě výdělku se v některých případech může prokázat podporou v nezaměstnanosti. Snadno lze projít i předepsaným testem. Na internetu se může zpaměti naučit správnou odpověď na 300 otázek, z nichž 33 dostane. Pokud neuspěje, může test několikrát opakovat.”

Podle nejčtenějšího deníku Bild je proces získání německého občanství teď překvapivě snadný. Vše lze vyřídít na dálku přes počítač a k osobnímu setkání s úředníkem může dojít až po kladném vyřízení žádosti. „Schůzka na úvodní konzultaci již není vyžadována, a proto již není nabízena. Pokud chcete požádat o naturalizaci jako rodina, stačí podat pouze jednu žádost…,“ píše se na webu města Hamburk. To platí také v Berlíně, kde v prvním pololetí letošního roku obdrželo německé občanství přes 20 tisíc cizinců - dvakrát tolik jako za celý rok 2023. Tempo udělování občanství se tedy zrychlilo čtyřikrát.

V Německu se zhruba 84 miliony obyvatel žije bez německého pasu přes 12 milionů lidí, z nichž takřka polovina je v zemi déle než 10 let. V zemi žije 1,4 mil. uprchlíků s přiznaným právem pobytu, kteří zatím neobdrželi státní občanství. K nim je ale třeba přičíst statisíce migrantů, kteří nemají dosud vyřízené dokumenty s povolením trvalého pobytu, jejich žádosti se teprve vyřizují nebo byly již zamítnuty.

Psali jsme: Zbořil o Korejské válkce. Pouze zastavení palby, příměří a žádný mír

“Průměrná doba, po kterou cizinci žili v Německu, než občanství získali, loni činila 11,8 roku, u Syřanů to bylo ale jen 7,4 roku. Syřanky a Syřané, kteří do Německa uprchli v letech 2015-16, často o občanství žádají, jakmile splní podmínky.”

Udělování občanství v dalších zemích EU

“V roce 2023 udělily země Evropské unie více než 1,1 milionů státních občanství, což ve srovnání s rokem 2022 představuje nárůst o 6,1 %,” uvádí ve své zprávě Eurostat. Statistika za rok 2024 ještě není zveřejněná. Nejúspěšnější žadatelé pocházejí ze Sýrie, Maroka a Albánie.

Nejvíce občanství udělilo Španělsko (240 200; 23 % z celkového počtu v EU), Itálie (213 600; 20 % ), Německo (199 800; 19 % ), Francie (97 300; 9 %) a Švédsko (67 800; 6,5 %). Českými občany se v roce 2023 stalo podle této statistiky 4 426 lidí (1 257 Ukrajinců, 1 176 Rusů, 858 Slováků, 168 Bělorusů, 126 Vietnamců). Co se týká našich dalších sousedů, Rakousko udělilo 11 900, Polsko 11 800 a Slovensko 600 občanství.

(Vlastimil Veselý, substack.com, repro: xtv)