Každá výraznější epizoda sněžení a mrznoucího deště znovu připomíná, jak napjatý je vztah mezi oficiálními prohlášeními o připravenosti a skutečným stavem ulic. Meteorologické výstrahy na silnou ledovku tentokrát pokryly velkou část republiky a realita v Praze tomu odpovídala: ulice pokryté sněhem a ledem, klouzající chodníky a hromadná doprava, která se potýkala se zpožděními.

Silničáři a městské technické služby přitom podle dostupných informací nasadili techniku nepřetržitě. V terénu jsou stovky vozidel a k dispozici jsou tisíce tun soli a solanky určené pro běžnou zimní sezónu. Údržba probíhá ve dne i v noci a na hlavních tazích i v městských ulicích se opakují cykly pluhování a posypu.

Přesto se při kombinaci sněhu a mrznoucího deště ukazuje, že rychlost tvorby ledovky je vyšší než schopnost systému ji udržet pod kontrolou. Led se vytváří opakovaně i na již ošetřených komunikacích a kluzké úseky se objevují znovu během několika desítek minut. V Praze to znamená nejen problémy pro řidiče, ale také zpoždění tramvají a autobusů a omezení plynulosti dopravy.

Kritika v této situaci nemíří na jednotlivé pracovníky, kteří jsou v terénu a čelí náročným podmínkám, ale na samotné nastavení systému. Zásoby materiálu a techniky jsou dimenzovány na průměrnou zimu a jakmile se počasí vymkne tomuto rámci, začíná se objevovat starý známý obraz města, které sice bojuje, ale nedokáže situaci skutečně zvládnout.

Psali jsme: Babiš bez zábran. O dětech, moci a hrozbě sociálních sítí

Výsledkem je opakující se pocit, že nás zima vždy zaskočí. Nikoli proto, že by přišla nečekaně, ale proto, že hranice připravenosti jsou nastaveny příliš nízko. Jakmile se sníh spojí s ledovkou a vítr situaci ještě zhorší, zůstávají ulice kluzké a oficiální ujištění o připravenosti zní spíše jako obhajoba než jako jistota, že se systém poučil.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: youtube)