Ty měnové jsou vesměs poučeními z minulého vývoje a snaha vzít si z něj nějakou inspiraci. Ty energetické hodně hledí vpřed a přesahují samotné teritorium EU. A ty spojené s trhem práce lze zařadit do skupiny "měkkých" opatření, jejichž rezonance v současné diskusi je značně silná.

Měnová agenda EU

Měnové záležitosti, které byly předmětem debaty, mohou být vnímány poměrně akademicky, nicméně jsou-li vyřčeny z úst generality Evropské centrální banky (ECB), je dobré jim věnovat pozornost. Člen výkonné rady ECB Benoît Cœuré ve svém projevu ke sboru francouzských velvyslanců v Paříži prezentoval svoji sadu poučení z krize s ohledem na další budoucnost euro-zóny. Uvedl jej tou nejzákladnější pravdou: euro je neoddělitelně ekonomickým i politickým projektem. Nedávná měnová krize a stále nestandardní měnové podmínky představovaly zásadní test pro stabilitu měnové unie. Prvním poučením je, že lidé v Evropě i jejich vlády jsou daleko silněji propojeni a ztotožněni s jednotnou měnou, než přejímali někteří pozorovatelé. Druhým pak je, že institucionální rámec stále není dostatečný k tomu, aby Hospodářská a měnová unie byla završena a měla příležitost funfovat optimálně - s ohledem na záležitosti ekonomické, fiskální a finanční. ECB nemá adekvátně silný protějšek v těchto oblastech. I proto měnová unie zůstává nedokonalá, neprosperuje tak, jak by mohla, a bude opět čelit riziku opakovaných krizí. Za paradox krize považuje to, že i přes bezprecedentní krizové otřesy důvěra v euro zůstala vysoká v EU i mimo Unii. Na druhé straně si uvědomuje vážnost křehkosti hospodářské unie, provázené nadměrnými nerovnováhami v reálné ekonomice, a absenci záchranných mechanismů nastalou situaci řešit. Politickou reakci tak považuje za nedokonalou. Za řešení považuje opravdovou obnovou evropského projektu a redefinici sdílených a společných cílů. Viceprezident ECB Vítor Constâncio pak při jiné příležitosti hovořil o nové fázi nekonvenční měnové politiky ECB počínaje počátkem letošního roku a zatím nekonkrétními vyhlídkami návratu ke standardní měnové politice, pro niž předpokladem je však i standardní ekonomický vývoj a eliminace systémových poruch a jejich následků.

Energetické dění v EU

Téma energetické se tentokrát velmi silně zaměřilo na periferii EU a důvodem k tomu byl jak Summit zemí Západního Balkánu, tak současně i připomínka 10. výročí existence Energetického společenství (Energy Community). Na obou vystoupil místopředseda Evropské komise pro Energetickou unii Maroš Šefčovič a k zapamatování sluší možná jedna věta z jeho projevu: "Je jasné, že Energetická unie se nezastaví na hranicích EU". Zavádění společných energetických pravidel v oblastech jižních a východních sousedů EU je možné v tomto kontextu vnímat jako významnou strategickou prioritu.

Zefektivnění trhu práce

Z "měkkých" témat připomeňme na tomto místě společenskou zodpovědnost firem (CSR), jejíž diskuse je aktuální v souvislosti se Strategií Evropské komise k CSR na období 2015 - 2020, spočívající ve vymezování toho, co že je to vlastně společensky zodpovědná firma. Jak se taková firma pozná, jaké aktivity provádí a čím je tato společenská zodpovědnost určena - vlastním selským rozumem a upřímným a dobrovolným postojem, anebo přijetím legislativních pravidel. Z oblastí ovlivňujících efektivnost trhu práce pak zaujme snaha o lepší využití lidských zdrojů prostřednictvím zavedení nástrojů podpory pro zaměstnanost žen, pečujících buď o své potomky nebo jiné na nich závislé příbuzné. Je navrhován systém nástrojů, které mohou motivovat k tomu, aby propojení profesionální kariéry žen s jejich osobní úlohou rodinné pečovatelky bylo ku prospěchu jich samých i využitelnosti lidských zdrojů a fungování trhu práce obecně.

S končícím létem a nastupujícím podzimem nicméně bude počet interesantních témat v EU rapidně stoupat a stanou se předmětem našich úvah v příštích týdnech.