Komentáře

Eduard Chmelár

historik, politický a mediální analytik

Takto se k nám chovali za Hitlera

Dlouho jsem neuměl zformulovat, koho mi Vladimir Zelenskij připomíná, a nedávno jsem na to přišel.

Příznivci parodií určitě znají kultovní britskou komedii Monty Python a Svatý Grál. Je tam jedna scéna (jelikož je příliš naturalistická, nebudu ji sem dávat, snadno si ji vyhledáte), jak král Artuš potkal Černého rytíře.

Král rytíři řekl, že nic proti němu nemá, chce jen projít. Rytíř mu odvětil, že musí zemřít. Tasili meče a král mu odsekl ruku. Na výzvu, aby odstoupil, Černý rytíř odvětil, že je to jen škrábnutí. Král Artuš mu odsekl druhou ruku a prohlásil se za vítěze. Rytíř však do něj začal kopat a provokovat ho, aby bojoval. Když mu král shovívavě připomněl – „Jsi statečný bojovník, ale slyš, ty blbečku, nevšiml sis, že už nemáš ruce??" - rytíř pohrdavě odsekl, že je to jen povrchové zranění. Vzápětí mu Artuš odťal levou nohu. Černý rytíř však trval na tom, aby pokračoval v boji a když král odmítl, začal mu vyhrožovat, že pokud nebude bojovat, tak uvidí. „Co mi uděláš? Vykrvácíš na mně??" vybuchl Artuš a jelikož měl už toho po krk, odťal mu i druhou nohu. Bezradný a zmatený Černý rytíř bez rukou a bez nohou říká: „Je to nerozhodně, dobře?" A když král Artuš mávl rukou, překročil ho a odešel, Černý rytíř za ním volal: „Utíkáš z boje, zbabělče, coo?!"

Asi takhle si Vladimir Zelenskij zahrává s Ukrajinou. To, co zpočátku vypadalo jako statečná obrana, je už jen zoufalý vzdor popírající realitu. Přestože má svět vážnější problémy, Zelenskij využívá všech úskoků, aby udržel pozornost mezinárodního společenství. Lídři NATO mu slíbili, že příštích deset let mu budou posílat zbraně a peníze na válku. Krvácející ukrajinský lid už nevládne a někdejší prezidentův spojenec, starosta Kyjeva Vitalij Kličko se přidal k těm, kteří tvrdí, že na Ukrajině to už zavání autokracií. Ale západním lídrem je ve skutečnosti ukradeno, co si myslí ukrajinský lid. Pro ně je spojencem Zelenskij, který ví, že jeho život závisí na pokračování války.

A tak přesluhující ukrajinský prezident usiluje za každou cenu vetřít se do přízně pánů ve Washingtonu a Berlíně jako poslední sluha - ne však sluha národa, ale amerického impéria. Z této pozice, jako takový Gloch, který podlehl zhoubnému vlivu prstenu moci, který mu prodloužil život a který se zoufale snaží získat zpět, je ochoten zničit všechny, kteří ho usilují připravit o jeho "miláčka".

A jelikož stále nepochopil, že jeho éra hollywoodské hvězdy zvyklé na ustavičnou pozornost dávno skončila, vyznačuje se až neuvěřitelnou drzostí, se kterou vzkazuje lídrům NATO, jaké závěry v oblasti zbrojení mají na summitu v Haagu přijmout, ačkoli mu do toho nic není. Propagandisticky zneužívá každou událost, aby celému světu připomněl nebezpečí Ruska. Jelikož je geopoliticky nevzdělaný, občas řekne pořádnou hloupost. Když se chtěl vetřít do přízně Izraele a USA při jejich útocích na Írán, zcela ignoroval genocidu v Gaze a spojence Teheránu nazval „koalicí vrahů" neuvědomujíc si, že Washington konzultoval svůj zásah s Moskvou. Nejmenoval při tom Čínu, neboť z ní má strach. Přitom Čína je nejbližším spojencem Íránu. Vůbec se nedivím Robertu Ficovi, že se s ním nechce setkat. Nechat se urážet od tohoto jedovatého zhuleného skřítka, který stále více ztrácí legitimitu a neumí si vážit slovenské pomoci, by bylo hluboko pod úroveň. Jeho už budou soudit samotní Ukrajinci, když jim dojde, že jim zcela zničil budoucnost.

Slovensko musí otevřít vážnou diskusi o své budoucnosti. Nejen o fiktivní neutralitě, na kterou nemá odvahu ani samotný premiér. Ale my si musíme uvědomit realitu a přestat tlachat o tom, že jsme nějakou aliancí rovnoprávných demokratických spojenců. NATO v dnešní podobě je feudálním impériem, ve kterém odvádíme desítek císaři Donaldovi. Pět procent HDP na zbrojení nebylo výsledkem ani jednání, ani spolupráce. Byl to otevřený diktát s ultimátem, a tomu odpovídal i rekordně krátký čas setkání. Z diplomacie nezůstalo kromě formy vůbec nic a místo ní jsme přijali politiku appeasementu - udobřování si marnomyslného vládce z Washingtonu. Pokud se někdo pokusil vzepřít (jak to udělalo Španělsko), byl nemilosrdně sražen na kolena s výhrůžkou, že mu zničí ekonomiku. Jak napsali Financial Times: „Členové NATO se na summitu v Haagu proměnili v zajíce, kteří vyděšeně hleděli na hada, aby je nezhltnul"

Bombardování Íránu (které může nejen Teherán, ale většinu zemí Blízkého východu přimět pořídit si jadernou zbraň) se hodnotí jako úspěch a neokoloniální smlouva s Kongem (na jejímž základě přinutily Spojené státy vůdce této země vydat jim všechny drahé kovy a nerostné bohatství) se jmenuje zcela orwellovsky „mírová dohoda“.

Takhle se k nám naposledy chovali za Hitlera. Copak to nikdo nevidí?