Svátek má: Dalibor

Komentáře

Vývoj cen komodit v zrcadle rozhodnutí ČNB

Česká národní banka (ČNB) jásá, že se jí podařilo zvýšit základní úrokovou sazbu na svém posledním zasedání na 5%.

Naopak Evropská centrální banka (ECB) zatím zachovává klid a nechává základní sazbu zhruba na nule. Přitom v Česku je podstatně vyšší inflace nežli ve státech Evropské měnové unie (EMU), tedy v zemích platících eurem.

Mně ovšem připadá souboj ČNB s inflací jako souboj samurajské jízdy s šípy a oštěpy ve filmu Poslední samuraj s moderní armádou, vybavenou kulomety.

ČNB do toho jde se stejným entusiasmem jako samurajská jízda, ale přehlíží to, co já už tvrdím dlouhé měsíce, že inflace je k nám vnesena.

Podívejme se v přiložené tabulce na porovnání cen základních komodit k 31. 3. 2022 se stavem k 31. 3. 2021.

Pokud jde o energetické suroviny, je to děs a hrůza. Ropa meziročně vzrostla o 70%. Zemní plyn vyskočil na konci března meziročně o více než 115%. To samozřejmě tlačí nahoru i ceny elektrické energie a tepla a velmi zásadním způsobem to začíná ovlivňovat hospodaření jednotlivých domácností v EU (tedy kromě Maďarska, které má dlouhodobé smlouvy s Ruskem na odběr levného zemního plynu).

A to ještě nemusíme být s růstem cen u konce. Licitace evropských lídrů s Ruskem o platby v rublech, je jen dalším faktorem, který bude zvyšovat ceny zemního plynu. A Rusové budou trvat, podle mého názoru, nejen na platbách za ruble u ropy a plynu, ale také u dalších klíčových komodit, které se z Ruska vyvážejí. Mám na mysli nikl, palladium, platinu a další průmyslové kovy.

V zemědělských produktech silně vyskočily ceny cukru a ceny kávy. Což bylo způsobeno zj. vlnou mrazů, které zasáhly brazilské plantáže třtiny a kávovníků.

Ještě závažnější nežli růst cen cukru je ale růst cen pšenice i rýže.

Naopak, překvapivě nerostou ceny vepřového masa. Poměrně málo (+13,7%) rostou ceny hovězího masa.



Prostě, česká ekonomika bude pod obrovským tlakem a těžko si umím představit situaci, že by si podnikatelský sektor půjčoval úvěry v českých korunách za úrokovou míru 6 či 7%. Velké společnosti si mohou půjčovat peníze v eurech, pokud také mají velké tržby v eurech. Malé a střední firmy se ale k úvěrům a k rozvoji svých investičních plánů jen těžko dostanou.

Západ, včetně českých politiků, by měl vyvinout tlak na ukončení války na Ukrajině. Zdá se, že sankce uvalené na Rusko nejsou tím, co mělo vést ke kýženému výsledku. Ještě před pár týdny někteří politici a tzv. političtí analytici fantazírovali, že se Rusko konečně podaří srazit na kolena, blouznili o jeho bankrotu a kolapsu, který se nejen nedostavuje, ale ani se nedostaví. Zatím díky péči především administrativy Spojených států jsou sanovány finance Ukrajiny prakticky každý týden nemalými částkami, aby tato země mohla dál vést konflikt s Ruskem a vůbec žila.

Je potřeba se vrátit na začátek, respektive před začátek konfliktu. Rusové chtěli, aby se Ukrajina, s ohledem na zajištění ruské bezpečnosti, nestala členem NATO. V ruské fantazii se možná oprávněně vyvolal dojem, že na Ukrajině by vznikly základny, na nichž by Američané mohli umístit své rakety s jadernými hlavicemi namířené na Moskvu a Petrohrad. To by ve svých důsledcích znamenalo, že by tyto rakety v případě konfliktu dolétly na obě velkoměsta během několika málo minut. A ruský raketový systém by si mohli pánové Putin a spol. naložit.

Byla by to naruby stejná operace, jakou v roce 1962 provedli Castro s Chruščovem. Na Kubě se tehdy objevily odpalovací rampy pro sovětské rakety, namířené na americká velkoměsta. Prezident Kennedy tehdy musel balancovat na samém okraji III. světové války, aby Sověty s jejich raketami z Kuby vypudil. A Sověti zase oplátkou dostali stažení amerických raket z Turecka.

Válka na Ukrajině by měla být ukončena v zájmu všech, protože může vést k recesi světového hospodářství. Měla by být ukončena co nejrychleji. Zdá se však, že Rusové budou pokračovat ve válečných operacích na východě Ukrajiny až do chvíle, kdy se jim podaří zabrat celá území administrativních jednotek Luhanské oblasti a Doněcké oblasti. Poté budou ochotni uzavřít příměří a vážně jednat. Můj odhad je, že to může trvat ještě několik týdnů.



Jiří Paroubek

Nevidím důvod blábolit o smíření, jak to dělá náš neblahý pan prezident

Nevidím důvod blábolit o smíření, jak to dělá náš neblahý pan prezident

Jiří Paroubek 

25.květen 2026
Projev na shromáždění v Brně, které protestovalo proti konání sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu

Trapný pokus beletristy Kosatíka o přepis moderních českých dějin

Trapný pokus beletristy Kosatíka o přepis moderních českých dějin

Jiří Paroubek 

21.květen 2026
Aktivita tohoto spisovatele, který se snaží navenek působit skoro jako moderní Palacký anebo Pekař, je hodně politická.

Jaké zájmy vlastně hájí prezident Pavel?

Jaké zájmy vlastně hájí prezident Pavel?

Jiří Paroubek 

20.květen 2026
Podle všeho zájmy České republiky a jejích občanů to nejsou. Dát záštitu sjezdu sudetoněmeckého landsmanschaftu v Brně, to je naprostá nehoráznost.

Setkání Si – Trump: Krásná slova a syrová realita jednání

Setkání Si – Trump: Krásná slova a syrová realita jednání

Jiří Paroubek 

18.květen 2026
Světová média a zejména ta česká vaří hodně z vody při hodnocení výsledků jednání prezidentů Číny a Spojených států.

Český rozhlas ve službách prezidenta Pavla

Český rozhlas ve službách prezidenta Pavla

Jiří Paroubek 

14.květen 2026
S jistým časovým zpožděním jsem si přečetl na webu iRozhlas článek, který popisuje vystoupení Otakara Foltýna, takto zástupce ředitele vojenské kanceláře na Pražském hradě, u Barbory Tachecí v pořadu Osobnost Plus.

Sudetoněmecký landsmanschaft v soustředěné palbě ve sněmovně

Sudetoněmecký landsmanschaft v soustředěné palbě ve sněmovně

Jiří Paroubek 

7.květen 2026
A je jen dobře, že na návrh SPD celá vládní koalice došla k názoru, že uspořádání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanschaftu v Brně je nevhodné, necitlivé a vlastně vůči Česku neslušné.