Ceny nafty v Česku v posledních týdnech prudce kolísají a spolu s nimi se znovu otevírá spor o roli státu na trhu s pohonnými hmotami. Zatímco burzovní ceny v Rotterdamu klesají, na čerpacích stanicích se jejich propad ne vždy promítá automaticky. Právě to byl podle části ekonomů problém už v roce 2022, kdy tehdejší Fialova vláda vsadila hlavně na snížení daní a tržní mechanismy. Současná vláda naproti tomu sáhla k přímému zásahu. Vedle daňových úlev zavedla i stropování cen a marží, čímž výrazně změnila způsob, jakým se vývoj na burzách přelévá do cen pro řidiče.

Situaci a rozdílné postupy bývalé vlády Petra Fialy a současné vlády premiéra Andreje Babiše rozebral ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda, který naznačuje, že právě absence stropování v roce 2022 vedla k tomu, že zlevnění na burzách se do cen u čerpacích stanic promítalo jen omezeně. Naopak nynější zásah vlády podle něj nutí čerpací stanice reagovat rychleji a výrazněji, takže až polovinu aktuálního poklesu cen nafty lze přičíst právě stropům.

„Stropování nyní snižuje cenu nafty v ČR zhruba o 4 Kč/l, indikují data z roku 2022, kdy neprobíhalo. Nafta za poslední dva týdny zlevnila o 8 Kč/l, z toho až polovinu poklesu mají na svědomí stropy, zbytek redukce spotřební daně a pokles burzovní ceny


Ale popořadě. Dne 7. dubna 2026, poslední den před zahájením stropování, se nafta dle dat CCS prodávala průměrně celorepublikově za 48,52 Kč/l. Včera pro ni platil vládní strop 40,86 Kč/l, takže lze odhadovat, že se v průměru prodávala za cenu kolem 40,50 Kč/l (například čerpací stanice Tank ONO ji včera celorepublikově prodávaly za 39,50 Kč/l). To je tedy věru zlevnění o přibližně 8 Kč/l za dva týdny.

O kolik by nafta zlevnila, pokud by vláda její cenu nestropovala? Abychom to mohli odhadnout, je třeba se vydat do listopadu 2022. Tehdy totiž na burze v Rotterdamu cena velkoobchodní nafty v přepočtu do korun zlevnila v podobném rozsahu jako v uplynulých dvou týdnech.

Konkrétně, ve dnech 3. až 17. listopadu 2022 zlevnila velkoobchodní nafta v Rotterdamu v přepočtu do korun o zhruba 22 procent, plyne z dat agentury Bloomberg. To je srovnatelný údaj s rozsahem zlevnění zhruba 26 procent, které velkoobchodní nafta vykazuje v Rotterdamu v přepočtu do české měny za dny 7. až 21. dubna 2026.

Přitom ve dnech 3. až 17. listopadu 2022 zlevnila nafta u českých čerpacích stanic dle dat CCS ze 46,94 Kč/l na 44,49 Kč/l, tedy o 2,45 Kč/l. Pokud by se tedy toto tempo zlevňování u českých čerpacích stanic v uplynulých dvou týdnech opakovalo, nafta v průměru zlevní nikoli o zhruba osm korun na litr, ale o 2,50 až tři koruny na litr.

Je ovšem třeba zohlednit efekt nynějšího snížení spotřební daně z nafty o 1,94 Kč/l (bez DPH). Snížení platilo v uplynulých dvou týdnech a na snížení konečné ceny nafty se samozřejmě také podílí. Z jak velké části?

Když Fialova vláda snižovala spotřební daň z nafty o 1,50 Kč/l (bez DPH) k 1. červnu 2022, snížila se cena nafty do 3. června toho roku o zhruba 1,15 Kč/l, ukazují data CCS. Takže pokud čerpadláři promítli letos snížení spotřební daně do konečných cen ve stejném rozsahu jako přes čtyřmi lety, toto snížení se na celkovém zlevnění nafty podílí z necelé půldruhé koruny na litr.


Když ještě stropování cen pohonných hmot v platnosti nebylo a také ještě nedošlo na snížení spotřební daně z nafty, letos v březnu, vzrostla za daný měsíc v Česku cena nafty nejvíce ze všech zemí EU, o zhruba 28 procent, plyne z dat Eurostatu.

Čeští čerpadláři totiž v březnu v rámci takzvané tiché oligopolní koluze využili příběhu války v Íránu, aby zejména u dálnic šponovali marže paliv více, než je obvyklé. A více než čerpadláři v jiných zemích EU. Tento fenomén se označuje jako maržová inflace. V roce 2022 se projevoval například u tuzemských obchodních řetězců.

Tichou koluzi čerpacích stanic v ČR ukončilo právě stropování cen pohonných hmot, zahájené před dvěma týdny. Od té doby musí čerpací stanice promítat vývoj tržních cen burzovních a velkoobchodních do svých koncových cen věrněji a rychleji, takže se prostor pro mimořádné, koluzivní navyšování marží podstatně zúžil, což tedy nafty motoristům i celé ekonomice zlevňuje o právě až ony výše zmíněné čtyři koruny na litr,“ napsal na sociální síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.