Čína udělala v posledních letech výrazný pokrok ve vývoji vlastních čipů pro umělou inteligenci. Huawei, Cambricon, MetaX a další domácí výrobci postupně zaplňují prostor, který na čínském trhu vytvořila americká omezení přístupu k nejvýkonnějším produktům Nvidie. Ukazuje se ale, že navrhnout vlastní AI procesor ještě neznamená ovládnout celý technologický řetězec. Novým úzkým hrdlem jsou vysokorychlostní paměti HBM, High Bandwidth Memory. Jejich celosvětový nedostatek v kombinaci s americkými exportními omezeními nyní nutí čínské výrobce výrazně zdražovat AI hardware.

Huawei zvýšil indikovanou cenu svého připravovaného akcelerátoru Ascend 950DT nad 250 tisíc jüanů, tedy přibližně 37 tisíc dolarů. Proti cenovým nabídkám před pouhými dvěma měsíci jde podle podmínek kontraktu o zvýšení o 20 až 50 procent. Cambricon zvýšil cenu připravovaného modelu 690 přibližně o 20 až 30 procent a podobně postupují také menší výrobci MetaX a Iluvatar CoreX. Zdražují i starší produkty Huawei. Ascend 950PR se od začátku roku posunul přibližně ze 60 tisíc nad 80 tisíc jüanů a Ascend 910C zhruba z 90 tisíc nad 110 tisíc. Čínský problém tak není pouze v tom, zda dokáže vyrobit vlastní výpočetní čip. Musí zároveň získat paměť, bez které jeho výkon nelze efektivně využít.

Washington zasáhl citlivé místo řetězce


Americké ministerstvo obchodu proto v prosinci 2024 rozšířilo exportní kontroly také na určité pokročilé HBM. Bureau of Industry and Security tehdy výslovně uvedl, že HBM je kritická pro trénování i provoz AI ve velkém měřítku. Omezení se vztahují nejen na americké produkty, ale za stanovených podmínek také na některé paměti vyrobené v zahraničí, pokud podléhají americkým exportním pravidlům. Washington tak nesází pouze na blokování nejvýkonnějších procesorů. Kontroluje několik citlivých bodů polovodičového řetězce, od výrobních zařízení a softwaru přes pokročilé čipy až po HBM.

Dnešní cenový vývoj ukazuje, že tato strategie má praktický dopad. Čínští výrobci po zpřísnění amerických pravidel stále více využívají šedý trh. Takto získaná HBM ale podle dostupných informací stojí několikanásobek ceny, kterou platí zákazníci mimo Čínu. Paměť přitom představuje významnou část nákladů AI akcelerátoru. Dražší HBM se proto přímo promítá do ceny hotového zařízení a následně i do nákladů na budování čínských datových center a výpočetní infrastruktury. Americké restrikce tedy čínský AI průmysl nezastavily. Prokazatelně mu ale zvyšují cenu technologického dohánění.

Čína závod nevzdává. Staví vlastní náhradu

Zde začíná druhá část technologického souboje. Čína už není v situaci, kdy by jedinou možností bylo získávat zahraniční technologie přes prostředníky. Huawei rozšiřuje rodinu Ascend, zatímco Cambricon, MetaX, Enflame a další společnosti budují domácí alternativy k produktům Nvidie. Americká omezení tak mají dvojí účinek: komplikují čínským firmám přístup k nejpokročilejším zahraničním technologiím, ale současně vytvářejí obrovský domácí trh pro čínské náhrady.


Čínská ChangXin Memory Technologies, známá jako CXMT, se stala významným domácím výrobcem DRAM a jedním z klíčových článků čínské snahy o polovodičovou soběstačnost. Firma letos těží z prudkého růstu poptávky po pamětech pro AI a v prvním pololetí se vrátila do zisku. Čínský domácí HBM ekosystém se zároveň rozvíjí, ale proti světovým lídrům má stále co dohánět. Pokročilému trhu HBM dominují jihokorejské SK Hynix a Samsung Electronics společně s americkým Micronem. Koncentrace výroby u několika společností dává americkým exportním pravidlům mimořádnou váhu.

Čína proto vede závod s časem. Spojené státy se snaží technologická úzká hrdla udržet dostatečně dlouho, aby zpomalila rozvoj čínské AI infrastruktury. Peking se je naopak snaží jedno po druhém odstranit. Každé další omezení současně zvyšuje ekonomickou hodnotu úspěšné domácí náhrady.

Sankce fungují. Otázkou je, jak dlouho

V tom leží paradox americké strategie. Krátkodobý účinek je viditelný. Čínské společnosti platí za HBM výrazně více, jejich AI akcelerátory zdražují a výstavba výpočetní infrastruktury se prodražuje. Washington tedy našel místo, kde dokáže technologické dohánění Číny reálně komplikovat. Dlouhodobý výsledek ale jistý není.



Pro Evropu je v tom důležitá lekce. Technologická suverenita není jen otázkou toho, zda dokáže navrhnout vlastní AI model nebo vlastní procesor. Rozhoduje kontrola celého řetězce. Spojené státy dnes v HBM našly velmi citlivé místo čínského AI průmyslu. Není ale jisté, zda jej dokážou využívat dlouhodobě. Skutečná otázka proto nezní, zda sankce Čínu bolí. Současné ceny ukazují, že ji prodražují.

Rozhodující bude, zda Washington dokáže technologická úzká hrdla udržovat rychleji, než je Peking dokáže nahrazovat domácí výrobou. Pokud Čína zvládne vlastní HBM ve velkém měřítku a potřebné kvalitě, dnešní slabina se může zmenšit. Pokud ne, může se ukázat, že v závodě o umělou inteligenci není nejcitlivější součástkou samotný procesor. Je jí paměť, která jej zásobuje daty.




Zdroje: 1. Reuters – China’s AI chipmakers raise prices as high-bandwidth memory shortage bites⁠; 2. U.S. Bureau of Industry and Security – Commerce Strengthens Export Controls on Advanced Semiconductors and HBM⁠; 3. Reuters – Tencent-backed Enflame to debut in Shanghai in $912 million IPO⁠; 4. Reuters – China’s CXMT posts first-half profit after revenue surge⁠