Domácí

Velikost textu:

Německý protektorát Litva ve válečné náladě

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys prohlásil, že NATO má v případě potřeby schopnost zaútočit na ruské základny protivzdušné obrany a raket v Kaliningradu.

Kestutis Budrys, litevský ministr zahraničí

22. května 2026 - 07:20

Rusofobie je mezi politickými elitami pobaltských států rozšířená. Má historické kořeny, které by neměly být ignorovány.

Pokud však má být současnost a budoucnost Estonska, Lotyšska a Litvy pozitivní, pak touha po pomstě sousední jaderné mocnosti není vhodná. Platí to zejména proto, že tyto tři pobaltské státy jsou členy EU i NATO. Konflikty s Ruskem proto nevyhnutelně mají důsledky pro Evropu a alianci.

Proto jsou prohlášení, jako jsou ta, která učinil litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys, nezodpovědná: V rozhovoru pro „Neue Zürcher Zeitung “ Budrys uvedl, že NATO musí Moskvě ukázat, že je schopno napadnout Kaliningrad. Západní aliance má podle něj schopnost v případě potřeby srovnat se zemí ruské základny protivzdušné obrany a raket. Je pochopitelné, že Moskva na tuto agresivní rétoriku ministra reagovala velmi ostře a označila ji za „šílenství“.

Jsou Suwałki koridor a Kaliningrad Achillovou patou NATO?

Je to skutečně šílenství, když přední politik z Litvy, která hraničí s ruskou exklávou Kaliningrad, ponechává volný průchod svým válečným fantaziím. Rusko by totiž na jakýkoli vojenský útok proti Kaliningradu (dříve Königsbergu), který se nachází v bývalém Východním Prusku, reagovalo válkou, která by byla pro Evropu zničující. Obzvláště by to zasáhlo Německo, které v rámci NATO hraje nad Litvou vojenskou protektorátní roli s jednotkami Bundeswehru rozmístěnými v této oblasti.

Prohlášení litevského ministra zahraničí pravděpodobně potěšila nechvalně známé válečné štváče, jako byl Roderich Kiesewetter. Je však nezodpovědné, že agresivního pobaltského vůdce nezkrotil ani kancléř Friedrich Merz, ani ministr obrany Boris Pistorius. Toho si se zájmem všimla i Moskva, kde již sílí značná nevole kvůli roli Německa ve válce na Ukrajině.

Ruský prezident je pod rostoucím domácím tlakem, aby ostřeji reagoval na západní provokace. Nikoho v Německu by nemělo překvapit, kdyby se to nějakým způsobem stalo letos v létě.

(rp,prvnizpravy.cz,pinews,foto:arch.)