Český premiér Andrej Babiš odjížděl na říjnový summit Evropské rady s požadavkem na odložení emisních povolenek ETS2 nejméně do roku 2030. Výsledek bruselského jednání z 15. října je však podstatně omezenější. Evropská rada sice přijala nové požadavky na přehodnocení systému a zmírnění cenových výkyvů, ale samotný odklad neodsouhlasila. Podle platného harmonogramu se tak nadále počítá se zahájením obchodování v systému ETS2 v roce 2028.

Česká diplomacie dosáhla podpory pro další přezkum evropských pravidel, nikoli jejich změnu. Závěry summitu současně ukazují, že mezi členskými státy přetrvává zásadní spor o to, zda má mít přednost ochrana průmyslu a domácností před vysokými náklady, nebo zachování dosavadního tempa klimatické politiky.

Česko společně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem požadovalo výraznější zásah do evropského obchodování s emisemi. Iniciativu zemí Visegrádské skupiny podpořily také Itálie a Řecko. Vedle odkladu ETS2 do roku 2030 státy prosazovaly omezení kolísání cen povolenek a zmírnění jejich dopadů na evropský průmysl.


Další ustanovení, článek 11, požaduje omezení kolísání cen emisních povolenek a zmírnění jejich vlivu na ceny elektřiny. Současně však potvrzuje zásadní úlohu současného systému ETS při evropské energetické transformaci. Právě tento rozpor je pro hodnocení výsledků summitu rozhodující. Evropská rada uznala potřebu zmírňovat hospodářské dopady emisního obchodování, ale neodsouhlasila změnu jeho základního principu. Neschválila ani požadovaný odklad ETS2 či závazný cenový strop pro povolenky.

Německo odmítlo další odklad povolenek

Proti posunutí ETS2 do roku 2030 se postavilo především Německo. Podle Financial Times současný harmonogram hájily také Francie a Španělsko. Tyto státy argumentují potřebou zachovat předvídatelné podmínky pro dlouhodobé investice do energetiky, dopravy a nízkoemisních technologií.

Země střední Evropy naopak upozorňují na rozdílnou kupní sílu obyvatel, vysokou závislost na fosilních palivech a riziko dalšího zdražování dopravy a vytápění. Obávají se také, že nové povinnosti mohou dále oslabovat konkurenceschopnost evropských podniků.

Evropská komise přitom již v červnu informovala o předběžné dohodě na posílení ochranných mechanismů ETS2. Úpravy mají umožnit pružnější uvolňování povolenek z rezervy a omezovat mimořádné cenové výkyvy. Nejde však o záruku, že cena povolenky nepřekročí určitou pevně stanovenou hranici. Babišova vláda tato opatření dlouhodobě považuje za nedostatečná. Její prosincové rozhodnutí z roku 2025 nezapracovat ETS2 do českého právního řádu však samo o sobě nemění závazky vyplývající z evropské legislativy.


Pro české domácnosti se zatím nic nemění

Rozdíl mezi politickou výzvou k přezkumu a skutečnou legislativní změnou je zásadní. ETS2 má zahrnout emise spojené s palivy používanými v silniční dopravě a při vytápění budov. Povolenky budou pořizovat především dodavatelé paliv, kteří mohou související náklady promítnout do cen benzinu, nafty, zemního plynu a dalších paliv.

Skutečný dopad na domácnosti bude záviset na ceně povolenek, spotřebě jednotlivých paliv a rozsahu přenesení nákladů na zákazníky. Současné vysoké ceny pohonných hmot však nelze přičítat ETS2, protože tento systém dosud není v provozu.


Ani tato opatření ale neznamenají automatické snížení nákladů českých domácností nebo podniků. Jejich konkrétní podobu bude teprve nutné připravit a případně schválit. Zatímco Evropská unie opakovaně označuje vysoké ceny energií za překážku konkurenceschopnosti, její členské státy se nedokážou shodnout na rozsahu úprav emisního obchodování. Tento spor bude pokračovat také při přípravě dalších legislativních návrhů.

Pro Andreje Babiše představuje výsledek summitu možnost pokračovat ve vyjednávání, nikoli splnění hlavního požadavku české vlády. Prosadil podporu pro nové hodnocení systému a požadavky na stabilizaci cen, ale termín spuštění ETS2 zůstává beze změny.

Rozhodující proto nebude, kolik dalších politických prohlášení Evropská rada přijme, ale zda se přezkum promění v konkrétní změny právních předpisů. Brusel připustil další jednání o povolenkách, jejich odklad však neschválil. České domácnosti ani podniky tak zatím nemají jistotu, jak vysoké budou jejich budoucí náklady.



Zdroje: 1. Evropská rada – Oficiální závěry summitu z 15. října 2026⁠; 2. ČTK – Česko a další státy prosadily do závěrů summitu nové požadavky na ETS⁠; 3. Úřad vlády ČR – Tisková konference Andreje Babiše z 12. října 2026⁠; 4. Financial Times – EU resists bid to weaken emissions rules⁠