Česká debata o dvou procentech na obranu dostala nepříjemně konkrétní čísla. Ještě loni stát pracoval s tím, že alianční závazek splnil. V předběžných údajích se Česko pohybovalo kolem dvou procent HDP a tehdejší vláda Petra Fialy tento výsledek prezentovala jako dosažení dlouho slibované hranice. Nejnovější aktualizace NATO ale u českých základních obranných výdajů za rok 2025 uvádí 1,86 procenta HDP.

Ještě nápadnější je proměna infrastruktury. V odhadu NATO zveřejněném v roce 2025 tvořila v českém případě 14,07 procenta celkových obranných výdajů. Novější alianční tabulka stejný rok přepočítává na 5,74 procenta. Jinými slovy, podíl infrastruktury v uznaných českých obranných výdajích se proti předchozímu odhadu snížil přibližně o 59 procent. Tady končí jednoduchý politický slogan o „dvou procentech“ a začíná podstatně nepříjemnější otázka: co vlastně Česko za obranu vykazuje a co z toho NATO skutečně započítá.

Silnice se nedají jednoduše převléknout za obranu

České vlády do obranných výdajů zahrnují také některé projekty dopravní infrastruktury využitelné pro vojenskou mobilitu. Samotná logika není nesmyslná. Armáda potřebuje mosty s dostatečnou nosností, železniční koridory, logistické uzly i komunikace schopné rychlého přesunu těžké techniky.


To podle dostupných údajů dopadlo na česká čísla za rok 2025. HlídacíPes.org upozornil, že po alianční revizi klesl podíl infrastruktury z více než 14 procent pod šest procent. NATO na dotaz serveru neuvedlo, které konkrétní české projekty vyřadilo, a odkázalo komunikaci detailů na českou stranu. Není proto korektní tvrdit, že Aliance škrtla konkrétní dálnici či železnici. Z veřejných tabulek je ale zřejmé, že konečný objem uznané infrastruktury byl výrazně nižší než původní odhad.

Téma přitom už na jaře vyvolalo ostrý domácí spor. Andrej Babiš tehdy tvrdil, že Fialova vláda vykázala za rok 2025 přibližně 2,01 procenta HDP, zatímco NATO uznalo pouze zhruba 1,85 procenta. Petr Fiala namítal, že podle tehdy dostupné výroční zprávy generálního tajemníka NATO Česko závazek splnilo, a Jana Černochová Babišovo tvrzení odmítla. Novější alianční tabulka nyní skutečně pracuje s hodnotou 1,86 procenta.

Stejnou účetní hranici teď testuje i Babišova vláda

Celou věc by ale bylo příliš jednoduché použít jen jako zpětný účet vůči Fialově kabinetu. Současná vláda pokračuje ve stejné základní praxi a do širších obranných výdajů rovněž zahrnuje infrastrukturu využitelnou pro vojenskou mobilitu.

Podle aktuálního přehledu NATO má infrastruktura v českých základních obranných výdajích pro rok 2026 tvořit 7,91 procenta. Aliance současně odhaduje celkové české základní obranné výdaje za letošní rok na 2,01 procenta HDP. Jde však stále o odhad a definitivní čísla mohou být po dalším přepočtu odlišná.


Tím se dostáváme k problému, který už není účetnickou drobností. Premiér Andrej Babiš pro rok 2027 slibuje obranné výdaje na úrovni dvou procent HDP a vláda odmítla požadavek SPD na jejich snížení pod tuto hranici. Pokud však bude dosažení dvou procent znovu závislé na položkách, které NATO později částečně vyřadí, může se český rozpočet a alianční statistika opět rozejít. To by nebylo poprvé. Rozdíl mezi českým politickým vykazováním a konečným aliančním číslem už nyní vidíme na roku 2025.

Dvě procenta nejsou razítko, ale skutečné vojenské schopnosti

Celá debata přichází ve chvíli, kdy na Prahu zesiluje tlak spojenců. Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v Praze veřejně kritizoval české tempo obranných výdajů a upozornil, že země v aliančním srovnání zaostává. Babiš reagoval tím, že vláda nebude slibovat něco, co finančně nedokáže splnit.


Nejnovější čísla za rok 2025 jsou v tomto směru dostatečně výmluvná. Praha pracovala s překročením dvou procent, aktuální alianční tabulka skončila na 1,86 procenta. Podíl infrastruktury se z původních 14,07 procenta propadl na 5,74 procenta. Neznamená to, že silnice, železnice nebo mosty nemají pro obranu význam. Znamená to něco jiného. Nelze politicky vyhlásit splnění aliančního závazku a považovat věc za uzavřenou, dokud není jasné, že použité položky skutečně odpovídají pravidlům NATO.

V době, kdy Česko potřebuje protivzdušnou obranu, munici, drony, logistiku, moderní techniku a schopnost přijímat spojenecké síly, je podstatnější než účetní honba za desetinnými místy jednoduchá otázka: co stát za vydané peníze skutečně získal. Pokud musí česká dvě procenta zachraňovat položky, které Aliance při pozdějším přepočtu výrazně zredukuje, pak problém není jen ve statistice. Je v tom, zda politicky dobře vypadající číslo odpovídá skutečným obranným schopnostem země.



Zdroje: 1. NATO – Defence Investment Update 2026 a tabulky obranných výdajů⁠; 2. NATO – Defence Expenditure of NATO Countries 2014–2025⁠; 3. NATO – metodika obranných výdajů a nový pětiprocentní závazek⁠; 4. HlídacíPes.org – silnice a železnice v českých obranných výdajích⁠; 5. Reuters – americká kritika českých obranných výdajů⁠