Korupční skandály na Ukrajině už nelze odbývat jako několik izolovaných excesů. Vyšetřování postupně zasáhla bývalého šéfa prezidentské kanceláře, její další vysoké představitele, energetiku i generální prokuraturu. Prezident Vladimir Zelenskij v těchto kauzách obviněn není, politický problém se však stále více přibližuje jeho bezprostřednímu okolí. Zároveň přichází chvíle, kdy Evropská unie spojuje další miliardovou pomoc s konkrétními reformami.

Německý deník Handelsblatt upozorňuje, že ani opakované personální změny v nejvyšších patrech ukrajinské administrativy nedokázaly sérii skandálů ukončit. Znepokojení už není jen domácí. Každý nový případ komplikuje Kyjevu vztah s partnery, kteří financují chod ukrajinského státu, jeho obranu a stále více také obnovu zničené infrastruktury.

Kauzy už končí těsně u prezidentské kanceláře

Nejvýraznějším případem zůstává bývalý šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, dlouhá léta jeden z nejmocnějších mužů země a Zelenského klíčový spolupracovník. NABU a SAPO jej letos označily za podezřelého v případu praní více než 460 milionů hřiven. Část peněz měla podle vyšetřovatelů pocházet ze schématu spojeného se státním Energoatomem. Jermak obvinění odmítá.


Do problémů se dostala také bývalá ukrajinská velvyslankyně ve Washingtonu Olha Stefanishyna, u níž úřady prověřují podezření z nezákonného obohacení a nesrovnalostí v majetkových přiznáních. Také ona pochybení popírá.

V září následovala generální prokuratura. Protikorupční orgány oznámily rozkrytí skupiny, v níž figuroval vysoký pracovník úřadu a která měla za úplatky chránit podvodná call centra a prát peníze. Generální prokurátor Ruslan Kravčenko následně rezignoval. Kravčenko sám však v této kauze nebyl obviněn ani označen za podezřelého. Právně je proto nutné oddělit problém jeho úřadu od osobní trestní odpovědnosti. Tato série ukazuje slabinu kyjevské obrany, podle níž stačí po každém skandálu vyměnit několik lidí. Personální čistka může odstranit konkrétního funkcionáře, nikoli prostředí, ve kterém další kauza vznikne o několik měsíců později.

Brusel už neposílá miliardy bez podmínek

Paradoxem je, že samotné odhalování velkých případů současně dokazuje, že část ukrajinského protikorupčního systému funguje. NABU a SAPO za první pololetí roku 2026 zahájily 360 nových případů, oznámily podezření 107 lidem a soudy v jejich kauzách vynesly 55 odsuzujících rozsudků nad 76 osobami.

Problém je jinde. Vyšetřovatelé dokážou zasahovat i proti lidem z nejvyšších pater státu, zatímco některé systémové reformy postupují podstatně pomaleji. V parlamentu zůstávají návrhy týkající se dalšího posílení NABU a SAPO, trestního řízení i nové protikorupční strategie. Tempo jejich schvalování začíná být pro vztahy s Evropskou unií zásadní.


Rozpočtová část pomoci je výslovně spojena s podmínkami týkajícími se právního státu, boje proti korupci, ekonomické stability a dalších reforem. Brusel tak Kyjevu vzkazuje stále zřetelněji, že politická podpora Ukrajiny pokračuje, ale miliardové financování není bianco šek. To neznamená, že by současné kauzy dokazovaly rozkrádání evropské finanční pomoci. Takový závěr by nebyl podložený. Znamenají však něco jiného a pro Kyjev téměř stejně nebezpečného, postupnou erozi důvěry v prostředí, kde je tato důvěra podmínkou dalšího financování.

Bez zahraničních peněz se rozpočet neobejde

Korupční problém získává úplně jinou váhu ve chvíli, kdy se podíváme na ukrajinské finance. Podle agentury Reuters počítá návrh pro rok 2027 s vojenskými výdaji kolem 110 miliard dolarů, přibližně 2,39 bilionu korun. Zároveň Ukrajina čelí rozpočtové mezeře odhadované zhruba na 56 miliard dolarů, tedy asi 1,22 bilionu korun.


O to varovnější jsou čísla z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie. Polovina respondentů zařadila korupci ve vládě mezi problémy, které je aktuálně nejvíce znepokojují. Sedmdesát dva procent se domnívá, že korupce během plnohodnotné války vzrostla, a stejných 72 procent připisuje Zelenskému odpovědnost za korupční jednání jeho okolí. KIIS přitom výslovně upozorňuje, že respondenti tuto odpovědnost chápou především politicky, nikoli jako tvrzení o prezidentově osobním zapojení.

To je možná nejvážnější část celé situace. Ukrajina bojuje o přežití proti ruské agresi, potřebuje desítky miliard eur zahraniční pomoci a současně musí přesvědčovat vlastní občany i zahraniční partnery, že dokáže uklidit ve vlastních institucích. NABU a SAPO ukazují, že na Ukrajině existují orgány schopné zasáhnout i proti velmi mocným lidem. Kyjev však už nemá mnoho prostoru pro politiku, při níž reformy přicházejí až ve chvíli, kdy další miliardy podmíní Brusel nebo Mezinárodní měnový fond. V době, kdy zahraniční peníze financují fungování státu a velkou část jeho obranných možností, se boj proti korupci stal nejen otázkou právního státu, ale také otázkou finanční bezpečnosti Ukrajiny.



Zdroje: 1. Handelsblatt – Warum der Kampf gegen die Korruption in Kiew nicht vorangeht⁠; 2. NABU – Výsledky NABU a SAPO za první pololetí 2026⁠⁠; 3. NABU – Vyšetřování praní peněz a ovládnutí firem⁠; 4. Evropská komise – Ukraine Support Loan 90 miliard eur⁠; 5. Reuters – Ukrajina hledá peníze na válku, ekonomiku ničí ruské útoky⁠; 6. KIIS – Průzkum o korupci a odpovědnosti prezidenta⁠