Svátek má:
Bohumír
Politika
Na Národní se složili, ať se složí i na Kavčí hory, říká Cvejn
Místopředseda PRO Zdeněk Cvejn reaguje na protesty České televize a Českého rozhlasu proti rušení poplatků. Srovnává hospodaření televizí, připomíná sbírku na Korzo Národní a žádá kontrolu veřejných peněz.
Zdeněk Cvejn
8.listopad 2026 - 06:30
Protestní vysílání České televize a Českého rozhlasu proti plánovanému zrušení koncesionářských poplatků se stalo terčem satirického komentáře místopředsedy strany PRO Zdeňka Cvejna. Na Facebooku si bere na mušku zhasnutá televizní studia, moderátory v černém i obavy o budoucnost veřejnoprávních médií. Vedle ironických poznámek však otevírá také otázku jejich hospodaření a počtu zaměstnanců. Jako příklad dobrovolného financování připomíná úspěšnou sbírku na oslavy 17. listopadu a navrhuje, aby stejným způsobem přispívali na Českou televizi a Český rozhlas jejich příznivci.
„Stačilo pár dní v zahraničí na dovolené. Vrátil jsem se a hledal, co se v Česku stalo. Proboha! Televize zhasla, rozhlas hraje písničky a moderátoři v černém čtou zprávy z papíru. Nikdo ale přitom neumřel. Jen Pravda a Láska zase bojují o naše peníze. Mám pro ně řešení a dokonce i ředitelku,“ napsal Cvejn.
V další části komentáře popisuje protestní akci z 3. listopadu, během níž podle jeho vyjádření zaměstnanci obou veřejnoprávních médií na čtyřiadvacet hodin změnili podobu vysílání. Připomíná také reakce představitelů vlády, kteří náhradní program komentovali s nadsázkou.
„Nejdřív jsem se ještě na letišti lekl. Padla vláda? Vypukla válka? Nic z toho. Česká televize a Český rozhlas jen 3. listopadu na čtyřiadvacet hodin stávkovaly proti rušení koncesionářských poplatků. Zprávy z papíru, za moderátory zhasnutý newsroom, místo živých pořadů archiv a na Radiožurnálu hudba. Podle organizátorů se zapojilo 3 633 lidí včetně externistů, v ulicích se k nim přidali studenti a umělci. Černá, kterou známe už z června, se zjevně osvědčila, a tak přišla znovu, tentokrát i se zhasnutým světlem. Kdyby to pokračovalo tímhle tempem, příště asi vypnou i obraz. Premiérovi přišly zajímavé archivní pořady o výstavbě metra a panelových domů. Ministr sportu Šťastný napsal: ‚Mne ten náhradní obsah docela baví‘,“ pokračoval místopředseda PRO.
Cvejn následně přechází k vládnímu záměru zrušit povinné televizní a rozhlasové poplatky. Podle něj by veřejnoprávní média měla být financována dobrovolnými příspěvky těch, kteří jejich služby považují za důležité. Zároveň upozorňuje, že samotná změna financování nestačí a je nutné zabývat se také efektivitou provozu.
„A oč vlastně jde? Vláda plní, co slíbila voličům: povinný poplatek končí. Podle dosavadního návrhu mají obě média dostat zhruba 7,8 miliardy korun, tedy asi o patnáct procent méně. Konečnou podobu financování koalice ještě ladí a premiér řekl jasně: ‚Budeme navrhovat dobrovolnost poplatků, kdo chce, ať platí, kdo nechce, nebude platit.‘ Kavčí hory to slovo dobrovolnost děsí. Přitom ho Pravda a Láska nedávno sama vyzkoušela. S ohromným úspěchem!“ uvedl Cvejn.
Pro srovnání hospodaření veřejnoprávní a komerčních televizí používá počty zaměstnanců, televizních stanic a roční rozpočty. Připouští přitom, že Česká televize plní jiné úkoly než soukromé společnosti, rozdíly v personálním obsazení však podle něj zůstávají příliš výrazné.
„Jenže zrušit poplatek je jen půlka práce. Druhá půlka je otázka, kterou si v černém tichu nikdo nepoložil: kolik lidí a peněz televize doopravdy potřebuje? Česká televize: 2 878 zaměstnanců, 6 programů, 7,96 miliardy korun ročně. Nova: asi 690 zaměstnanců, 12 stanic, zhruba 9 miliard ročně. Skupina Prima: přes 450 zaměstnanců, 14 televizních a 6 rozhlasových stanic, zhruba 5,4 miliardy ročně. Česká televize má tedy čtyřikrát víc lidí než Nova a víc než šestkrát víc než Prima,“ napsal.
„Ano, veřejná služba není komerční televize. ČT má regionální studia, rozsáhlé zpravodajství a vlastní tvorbu, zatímco tematické kanály soukromníků žijí hlavně z repríz a nákupů. Nova navíc utratí dokonce víc než Kavčí hory. Jenže si to sama vydělá a ještě vykáže 1,88 miliardy zisku. Kavčí hory stojí z větší části na povinných poplatcích. Čtyřnásobek lidí ale veřejná služba sama nevysvětlí,“ pokračoval Cvejn.
Za příklad toho, že lidé dokážou financovat projekty dobrovolně, označuje sbírku na Korzo Národní. Připomíná, že ministerstvo kultury neposkytlo pořadatelům požadovanou dotaci na oslavy výročí 17. listopadu, následná veřejná sbírka však podle něj přinesla několikanásobně vyšší částku. Právě v této souvislosti se vrací k myšlence dobrovolných příspěvků na provoz veřejnoprávních médií.
„Ministerstvo kultury letos odmítlo dát milion korun na Korzo Národní, protože 37. výročí nesplňuje podmínky dotační výzvy. Následovalo pohoršení. A pak zázrak. Do sbírky, která loni vynesla necelých tři sta tisíc, poslali lidé, organizace a samosprávy zhruba 9,59 milionu korun. Skoro desetkrát víc, než pořadatelé od státu žádali. Přes trojnásobek toho, co ministerstvo dalo za tři roky dohromady. Nikdo nikoho neupomínal a nikdo se neptal, jestli doma máte televizi. Ministr Klempíř k tomu poznamenal, že by mu pořadatelé měli poděkovat. Trochu přehání. Ale důkaz je na stole: když na něčem lidem záleží, otevřou peněženku sami, rádi a dokořán,“ uvedl místopředseda PRO.
Cvejn svůj návrh doprovází také ironickým propočtem, který ukazuje výrazný rozdíl mezi úspěšnou jednorázovou sbírkou a ročními náklady na provoz obou médií.
„Logika je tedy prostá. Kdo tvrdí, že veřejnoprávní média jsou pro demokracii nenahraditelná, ať na ně přispěje. Dobrovolně a s radostí. Darovací platforma funguje, zkušenosti jsou čerstvé a dav je už svolaný. Jen v Brně se podle odhadů sešlo téměř deset tisíc lidí. Stovka od každého a máte milion. Zbývá 7,799 miliardy. Uznávám, že je tu drobný háček. Těch 7,8 miliardy představuje asi 814 takových sbírek. Celá rekordní částka z Národní by obě instituce uživila necelých jedenáct hodin. Ani na jednu stávku by to nestačilo. Jenže kdo jiný než Pravda a Láska by měl zvítězit nad ‚Lží a nenávistí‘ většiny národa a matematikou?“ napsal Cvejn.
Další část komentáře věnuje ironickému návrhu na nové vedení veřejnoprávních médií. Do čela obou institucí by podle své nadsázky dosadil režisérku Dudovou, kterou spojuje s říjnovým incidentem na Malostranském náměstí, při němž měla hodit dlažební kostku směrem k Poslanecké sněmovně. Cvejn z této události vytváří satirické srovnání s fungováním médií a jejich vedením.
„Když měníme model, změňme rovnou i vedení. Pánové Chudárek a Zavoral prominou, ale ideální ředitelkou obou institucí by byla ta paní režisérka Dudová, která v noci na 24. října hodila na Malostranském náměstí dlažební kostku směrem ke Sněmovně. Její kvalifikace je mimořádná: Dialog s poslanci vede přímo, bez moderátora a bez čtecího zařízení. Je vytrvalá: když první pokus nevyjde, kostku sebere a hodí znovu. A je úsporná, protože kostka je zadarmo, takže patnáct procent ji z míry nevyvede. Poslanci by se o nezávislost veřejnoprávních médií bát nemuseli. Spíš o okna,“ napsal Cvejn.
V návaznosti na tuto pasáž připomíná také okolnosti incidentu a poté se vrací k hlavnímu politickému požadavku svého komentáře. Podle něj by povinné poplatky měly skončit bez ohledu na protesty zaměstnanců médií.
„Spravedlivě dodávám, že policie věc řeší jako přestupek, nikdo nebyl zraněn a dotyčná sama říká, že by to vzala zpátky. Lítost je vlastnost, kterou u vedení obou institucí zatím marně hledáme. Teď vážně. Ani kostka, ani zhasnuté studio nejsou argument. Argumentem je slib daný voličům a naše koalice ho drží: povinné poplatky skončí. Kdo bude chtít přispívat, ať přispívá, klidně dvojnásobek. Nikdo mu v tom bránit nebude,“ uvedl.
V závěru se Cvejn vrací k oslavám 17. listopadu a k významu svobody, kterou podle něj představuje také právo požadovat po veřejných institucích vysvětlení jejich nákladů. Zdůrazňuje, že PRO chce vedle zrušení poplatků prosazovat podrobnou kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu, včetně jednotlivých smluv a srovnání jejich efektivity s komerčním prostředím.
„A aby bylo jasno: 17. listopad patří všem Čechům. Lidem, kteří dobrovolně přispěli na jeho oslavu, smekám, přesně tak má svobodná společnost fungovat. Svoboda, kterou nám Listopad vrátil, ale znamená i právo zeptat se veřejné instituce, proč potřebuje tolik lidí a kolik nás to stojí. My v PRO proto u zrušení poplatků nekončíme. Budeme trvat na úplném rozkrytí hospodaření veřejnoprávních médií, smlouva po smlouvě, a na tom, aby se jejich efektivita poměřovala s trhem. Není to útok na veřejnou službu. Je to její podmínka. Povinný poplatek skončí. Povinnost skládat účty ne,“ uzavřel Zdeněk Cvejn.
(Barták, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
KOMENTÁŘ: Daniela Kovářová
GLOSA: Ivo Strejček
KOMENTÁŘ: Petr Sak
Pokud by se dnes konalo referendum o členství ČR v EU, jak byste hlasovali?
|
30% |
|
40% |
|
30% |



















