Politika

Velikost textu:

Pocit bezpečí Čechů klesá, ukazují průzkumy SANEP

Dlouhodobé průzkumy agentury SANEP ukazují výraznou proměnu vnímání bezpečnosti v České republice. Od roku 2022 se pocit bezpečí obyvatel postupně snižuje.

Srovnání dat z průzkumů SANEP

30.červenec 2026 - 06:01

Bezpečnost státu se nejčastěji hodnotí podle síly armády, připravenosti bezpečnostních složek nebo výše obranných výdajů. Neméně důležité je však také to, jak bezpečně se cítí samotní občané. Právě jejich důvěra ve stabilitu země ovlivňuje ochotu spolupracovat při mimořádných událostech, respektovat pokyny krizových orgánů i celkovou odolnost společnosti.

Reprezentativní průzkumy agentury SANEP, které si nechává zpracovávat Sdružení sportovních svazů ČR, umožňují sledovat vývoj tohoto ukazatele v delším časovém horizontu. První průzkum byl realizován již v roce 2017. Na něj navázala nová každoroční série průzkumů od roku 2022, díky níž lze sledovat proměny veřejného mínění v souvislosti s rychle se měnícím bezpečnostním prostředím v Evropě.

Nejnovější průzkum proběhl ve dnech 1.– 20. června 2026 metodou CAWI na reprezentativním kvótním vzorku 2 500 obyvatel České republiky starších 18 let. Výběr respondentů odpovídal sociodemografické struktuře populace podle údajů Českého statistického úřadu, statistická odchylka činí ±1,5 % a stejná metodika umožňuje srovnávat výsledky s předchozími ročníky.

Od pocitu jistoty k rostoucím obavám

Při interpretaci výsledků je důležité rozlišit dvě období. První průzkum z roku 2017 představuje výchozí referenční bod ještě před zásadními změnami evropského bezpečnostního prostředí. Pravidelná každoroční měření od roku 2022 již zachycují období po ruské invazi na Ukrajinu a následný vývoj bezpečnostní situace.

V roce 2017 se bezpečně nebo spíše bezpečně cítilo přibližně 78 % obyvatel České republiky. Šlo o období, kdy většina veřejnosti vnímala bezpečnostní situaci jako stabilní.

První průzkum po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022 ukázal pokles na přibližně 75 %. O rok později se podíl obyvatel, kteří se cítili bezpečně nebo spíše bezpečně, snížil přibližně na 68 %.

V roce 2024 následoval výraznější pokles na 55,9 % a průzkum z roku 2025 zaznamenal další snížení na 50,3 %.

Nejnovější výsledky z června 2026 představují dosud nejnižší hodnotu celé sledované časové řady. Součet odpovědí „velmi bezpečně“ a „spíše bezpečně“ činí 43,1 %, zatímco 51,6 % respondentů uvedlo, že se cítí spíše ohroženě nebo ohroženě.

Z dlouhodobého pohledu je patrné, že po roce 2022 podíl obyvatel, kteří se cítí bezpečně, každoročně klesá, zatímco narůstá skupina lidí vyjadřujících obavy o svou bezpečnost.

Proměna bezpečnostního prostředí se odráží i ve společnosti

Vývoj subjektivního pocitu bezpečí pravděpodobně ovlivňuje několik souběžně působících faktorů. Patří mezi ně pokračující válka na Ukrajině, rostoucí napětí mezi světovými mocnostmi, častější kybernetické útoky, debata o ochraně kritické infrastruktury, energetická bezpečnost i zkušenosti s mimořádnými přírodními událostmi.

Je však důležité zdůraznit, že průzkum nehodnotí skutečnou úroveň bezpečnosti České republiky. Zachycuje především subjektivní vnímání respondentů, které je ovlivňováno aktuálními událostmi, osobní zkušeností i mediálním prostředím.

Právě proto mají podobná data význam nejen pro sociology, ale také pro tvůrce veřejných politik. Pocit bezpečí totiž ovlivňuje důvěru občanů ve stát, jejich ochotu spolupracovat při krizových situacích i celkovou odolnost společnosti.

Stejný důraz zaznívá i na summitech NATO

Výsledky průzkumu přicházejí v době, kdy členské státy NATO stále více zdůrazňují význam odolnosti společnosti jako jednoho ze základních pilířů bezpečnosti.

Vedle modernizace armád se dnes pozornost soustředí také na připravenost civilního obyvatelstva, ochranu kritické infrastruktury, fungování veřejné správy během krizí nebo schopnost společnosti zachovat základní funkce i při mimořádných událostech.

Na tuto změnu jsme upozornili již v předchozích článcích věnovaných programu Přípravy občanů k obraně státu (POKOS). Debata se dnes nevede pouze o počtu vojáků nebo výši obranných výdajů. Stále častěji se diskutuje také o tom, jak připravená je společnost jako celek.

Psali jsme: POKOS po summitu NATO. Stačí dnešní systém přípravy občanů?

Pocit bezpečí obyvatel přitom není pouze psychologickým ukazatelem. Z pohledu krizového řízení představuje důležitý faktor ovlivňující důvěru ve státní instituce, ochotu veřejnosti respektovat doporučení úřadů i schopnost společnosti zvládat mimořádné situace bez zbytečné paniky.

Jedna otázka otevírá další témata

Otázka, zda se lidé cítí bezpečně, sama o sobě nevypovídá o celkové připravenosti společnosti. Představuje však důležitý ukazatel nálady veřejnosti a její důvěry v bezpečnostní prostředí.

Právě proto budou zajímavé i další části dlouhodobého průzkumu SANEP. Ty se věnují například připravenosti občanů reagovat na krizové situace, jejich ochotě aktivně pomoci, znalostem první pomoci nebo pohledu veřejnosti na brannou výchovu.

Teprve propojení všech těchto odpovědí nabídne ucelenější obraz o tom, jak česká společnost vnímá svou bezpečnost a jak je připravena čelit krizím budoucnosti. V době, kdy se bezpečnostní prostředí Evropy dynamicky mění, představují podobné dlouhodobé časové řady cenný podklad nejen pro odbornou diskusi, ale také pro rozhodování státu o dalším rozvoji systému občanské odolnosti.

Zdroje: SANEP - Bezpečnostní situace v ČR, reakce na krizové situace, branná výchova – reprezentativní průzkumy z let 2017, 2022, 2023, 2024, 2025 a 2026 realizované pro Sdružení sportovních svazů ČR; NATO Summit Declaration 2026 – části věnované odolnosti společnosti, civilní připravenosti a posilování společenské odolnosti; Ministerstvo obrany ČR – Příprava občanů k obraně státu (POKOS)

(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: red.)