Vysoké ceny benzinu a nafty chce vláda řešit nejen na čerpacích stanicích, ale nově také u rafinerií. Ministryně financí Alena Schillerová oznámila návrat stropu na marže prodejců pohonných hmot, snížení daně z nafty a mimořádné zdanění rostoucích rafinérských marží. Právě velké podniky zpracovávající surovou ropu podle ní během současné krize dosahují rekordních příjmů a stát chce část těchto peněz získat zpět.

„Vážení přátelé, ceny benzínu a nafty se nám vůbec nelíbí. Takže to budeme řešit od podlahy. Tentokrát se zaměříme nejen na čerpačky, ale taky na rafinérie a jejich zisky,“ napsala na sociálních sítích Alena Schillerová. Od příštího týdne chce vláda znovu omezit marže čerpacích stanic a současně snížit daň z nafty. Ministryně připomněla, že ke stejnému postupu kabinet přistoupil už na jaře po prvních amerických úderech na Írán. Tehdejší kombinace opatření podle ní pomohla udržet ceny pohonných hmot pod kontrolou.

Přestože současné částky na stojanech označuje za nehorázné, upozorňuje, že Česká republika podle jejího srovnání stále patří k levnějším evropským zemím. Dražší pohonné hmoty mají podle Schillerové nejen bohaté státy, jako jsou Švýcarsko a Norsko, ale také Rumunsko. Ve Francii podle ní dokonce zavedli web, na kterém mohou řidiči zjistit, kde právě chybí palivo. „Celkem je v Evropě 24 zemí, které jsou na tom s cenami hůř než my. Samozřejmě to není výmluva, jen ilustrace. Jednáme akčně ve Váš prospěch,“ vzkázala ministryně.


„Systém bude jednoduchý a průhledný. Vezmeme marže rafinerií z roku 2026 a spočítáme jejich nárůst oproti roku 2025. Výsledný rozdíl zdaníme 50 procenty. Pokud se situace nezlepší, uděláme to stejné znova i v roce 2027,“ vysvětlila Schillerová. Daň se tedy nemá vztahovat na polovinu celkového zisku rafinerií, ale na polovinu nárůstu jejich marží proti předem určenému srovnávacímu roku. Ministryně zároveň poukázala na Polsko, které podle ní postupuje obdobně.

Při představování nové daně se Schillerová ostře pustila do svého předchůdce Zbyňka Stanjury. Připomněla někdejší zdanění mimořádných zisků energetických společností během krize v letech 2022 a 2023, od něhož tehdejší vláda očekávala významné příjmy do státního rozpočtu. Podle současné ministryně se však velkým soukromým firmám podařilo dopady opatření omezit a hlavní daňová zátěž nakonec dopadla na polostátní energetickou společnost ČEZ.


Současný návrh má podle Schillerové podobnému výsledku zabránit. Za rozhodující považuje předem stanovenou základnu roku 2025, s níž se budou porovnávat marže dosažené v letošním roce. Ministryně je přesvědčena, že právě tento mechanismus zajistí předvídatelný výběr mimořádné daně.

Vedle samotné podoby opatření klade Schillerová důraz také na rychlost. Předchozí vládě vyčítá, že podle ní příliš dlouho čekala na společný evropský postup, zatímco české domácnosti a podniky potřebovaly pomoc okamžitě. Současný kabinet chce podle jejího vyjádření využít vlastní nástroje a neodkládat opatření kvůli čekání na souhlas Bruselu. Zatímco regulace marží a snížení daně z nafty se mají vrátit od příštího týdne, nová daň pro rafinerie je podle ministryně zatím vládou schváleným návrhem.

„Minulá vláda se vymlouvala na ‚celoevropské řešení‘ tak dlouho, až jí po čtyřech letech voliči vystavili jasný účet. My se neohlížíme na kývnutí Bruselu a rovnou své řešení zavádíme do praxe. České firmy a rodiny to potřebují teď hned,“ uvedla Schillerová. V závěru svého příspěvku pak předem reagovala i na očekávanou kritiku politických soupeřů. „Držte nám palce a připravte se na další porci skřehotání opozice. Jim se totiž nelíbí nikdy nic,“ uzavřela ministryně financí.