Český sport má za sebou kontrolu, která přesně zapadá do otázky, podle čeho se vlastně řídí státní podpora sportu. Nejvyšší kontrolní úřad se v kontrolní akci č. 23/04 zaměřil na peněžní prostředky státu určené na podporu sportu a sportovní reprezentaci a také na hospodaření Národní sportovní agentury. Výsledek je pro stát nepříjemný. NKÚ neřešil jen jednotlivé chyby v dotacích, ale ukázal hlubší problém celého systému. Koncepce existovala, akční plány existovaly, dotační výzvy existovaly, ale vazba mezi cíli, penězi a výsledky byla slabá nebo přímo chyběla.  

Základním rámcem měla být „Koncepce podpory sportu 2016 až 2025, SPORT 2025“. Ta stanovila ambiciózní cíle. Měla zlepšit podmínky pro sport a státní reprezentaci, zastavit pokles tělesné zdatnosti dětí a mládeže, zastavit růst nadváhy a obezity, zvyšovat pohybovou gramotnost, snižovat ekonomickou spoluúčast rodin, posílit transparentnost, evidenci a otevřenost informací ve sportu a bojovat proti negativním jevům. Už zde je vidět, že nešlo o úzký dokument pro vrcholový sport. Mělo jít o strategii pro celé sportovní prostředí a zároveň o součást veřejné politiky zdraví, vzdělávání a prevence.  

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu probíhala v roce 2023 a zaměřila se především na období let 2020 až 2022, tedy na dobu, kdy už významnou část systému podpory sportu převzala Národní sportovní agentura. NKÚ kontroloval peněžní prostředky státu určené na podporu sportu a sportovní reprezentaci, fungování dotačních programů MŠMT i NSA a také nastavení kontroly, vyhodnocování a transparentnosti celého systému. Právě toto období je důležité i proto, že šlo o klíčovou část závěru desetileté koncepce SPORT 2025, kdy už mělo být možné průběžně vyhodnocovat, zda strategie skutečně přináší výsledky.

Jenže kontrola NKÚ z roku 2023 ukázala zásadní rozpor. Koncepce měla cíle, ale ty podle NKÚ neobsahovaly měřitelné indikátory, které by umožnily sledovat a vyhodnocovat jejich naplňování. To je klíčové. Pokud stát řekne, že chce zastavit pokles tělesné zdatnosti dětí, musí současně určit, jak to bude měřit. Pokud řekne, že chce snížit ekonomickou spoluúčast rodin, musí doložit, zda rodiny skutečně platí méně. Pokud chce posílit transparentnost, musí ukázat, zda se dotační systém stal přehlednějším a předvídatelnějším. Podle NKÚ se to nestalo v potřebné podobě.  

Koncepce slibovala řízení, kontrola našla slabé měření

Nejvážnější zjištění NKÚ spočívá v tom, že stát neměl dostatečný nástroj, jak posoudit účelnost a efektivnost peněz vynaložených na sport. Koncepce SPORT 2025 měla být základem, akční plány měly její cíle rozpracovávat a dotační programy měly být praktickým nástrojem realizace. Jenže NKÚ uvedl, že MŠMT nestanovilo měřitelné indikátory a NSA je následně nedoplnila. Tím se z celého systému vytratilo základní měřítko.  

Další problém se týkal samotných akčních plánů. Koncepce SPORT 2025 počítala se čtyřmi dvouletými akčními plány, jimiž se měly strategické cíle postupně rozpracovávat. Národní sportovní agentura tuto logiku dodnes uvádí na svém webu. Jenže NKÚ konstatoval, že NSA nevypracovala třetí akční plán pro roky 2022 a 2023, který měla předložit vládě ke schválení. Místo toho vznikl až akční plán na rok 2024, už v jiné, roční podobě.  


Kontrola NKÚ tím nepřímo ukázala, že problém není jen v absenci nové strategie po roce 2025. Problém začal už během platnosti původní koncepce. Stát sice měl dokument SPORT 2025, ale neuměl jej převést do pevného systému měřitelných ukazatelů, průběžných vyhodnocení a kontrolovatelných dotačních výsledků.

Zvlášť silné je zjištění, že NSA v kontrolovaném období neprováděla průběžné ani závěrečné vyhodnocení plnění cílů programů a výzev. Nekontrolovala ani závěrečná vyhodnocení nebo vyúčtování dotací příjemců v rozsahu, který by odpovídal očekávanému systému kontroly. Jinými slovy, stát nejenže neměl dostatečně nastavené cíle, ale zároveň nedostatečně sledoval, zda konkrétní dotační programy tyto cíle skutečně naplňují.  

Dotační programy ukázaly rozdíl mezi plánem a realitou

Nejlépe je tento problém vidět na konkrétních dotačních výzvách. NKÚ prověřoval investiční i neinvestiční dotace. Na straně MŠMT šlo například o programy Můj klub, Organizace sportu, Talent, VSA nebo investiční výzvy V3, V4, V5 a V6. Na straně NSA šlo například o výzvy Sportovní infrastruktura, Standardizovaná infrastruktura, Kabina, Regiony, Můj klub, Zastřešující sportovní organizace nebo podporu sportovních svazů.  

Právě zde se ukazuje rozpor mezi slovníkem koncepce a praxí dotačního řízení. Koncepce mluvila o transparentnosti, evidenci a otevřenosti informací. Kontrola NKÚ však popsala případy, kdy MŠMT ani NSA nepostupovaly transparentně. U některých investičních výzev NSA zveřejnila seznam podpořených žádostí bez bodového hodnocení jednotlivých žádostí. Bodové hodnocení podle NKÚ vůbec nevypracovala, takže nebylo možné určit skutečné pořadí podpořených a nepodpořených žádostí.  

To je velmi závažné. Pokud má dotační výzva vybírat nejlepší projekty, musí být jasné, proč uspěl právě jeden žadatel a jiný ne. Bez bodového hodnocení se ztrácí možnost veřejné kontroly. Nejde jen o technickou chybu. Jde o popření principu, který sama koncepce označovala za prioritu.

Podobně problematická byla zdlouhavá administrace žádostí. U výzvy Můj klub 2019 byla podle NKÚ více než polovina žádostí schválena až ve druhé polovině roku a část dokonce v listopadu. Průměrná délka administrace činila 290 dní. U NSA trvala administrace výzvy Můj klub 2021 průměrně 172 dní a u výzvy Můj klub 2022 už 223 dní. U některých dalších neinvestičních výzev NSA v roce 2021 docházelo k vydávání rozhodnutí v průměru po 198 až 291 dnech.  

Tady se opět dostáváme k jádru věci. Koncepce měla přinést stabilitu, předvídatelnost a lepší podmínky pro sportovní organizace. Jenže klub, který čeká na rozhodnutí většinu roku, nemůže rozumně plánovat trenéry, nájmy sportovišť, soutěže ani práci s dětmi. Dotační systém pak sice formálně podporuje sport, ale prakticky mu komplikuje provoz.

NKÚ také upozornil, že u některých investičních žádostí NSA nezahájila formální hodnocení po dobu přesahující 172 dní. U výzvy Sportovní infrastruktura, investice do 10 milionů korun, šlo o 218 dní, u výzvy Kabina 2021 dokonce o 335 dní. To je v ostrém rozporu s představou efektivního státu, který má obnovovat sportovní infrastrukturu a podporovat kluby v regionech.  

Další rovina se týká samotného vzniku Národní sportovní agentury. Jedním z očekávání bylo posílení transparentnosti a zavedení funkčního systému vyhodnocování využití peněz. NKÚ však uvedl, že vzhledem k nevyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výdajů, nevyhodnocování programů a výzev, absenci kontroly závěrečného vyúčtování dotací, délce administrace a nedostatkům ve vnitřním kontrolním systému nedošlo ke zvýšení transparentnosti vynakládání prostředků a nebyl zaveden funkční systém vyhodnocování využití peněžních prostředků.  

To je mimořádně tvrdé zjištění. Vznik NSA měl být odpovědí na předchozí problémy sportu. Měl přinést specializovaný úřad, větší profesionalitu a přehlednější správu peněz. Kontrola NKÚ však ukázala, že samotná změna instituce nestačí, pokud není doprovázena měřitelnými cíli, kontrolou výsledků a transparentním rozhodováním.


To je důležité pro celý systém. Koncepce SPORT 2025 nebyla jen dokumentem pro dotace NSA nebo MŠMT. Její cíle měly dopadat i na rezortní sportovní centra, infrastrukturu a přípravu reprezentantů. Pokud však není jasně vyhodnoceno, jak se koncepce plnila, potom se obtížně hodnotí i to, zda miliardy v rezortních centrech skutečně odpovídaly strategickým cílům státu.

Celý kontrolní obraz NKÚ tak vede k jednomu závěru. Český sport neměl problém pouze v tom, že po roce 2025 skončila koncepce a nová strategie není jasně viditelná jako pevný rámec. Problém byl hlubší. Už během platnosti SPORT 2025 stát nedokázal důsledně propojit strategii, akční plány, dotační programy, měřitelné indikátory a vyhodnocení výsledků.

To je pro veřejnou politiku zásadní selhání. Ve sportu se často diskutuje o tom, zda je peněz málo. Kontrola NKÚ ale ukazuje jinou otázku. Nejen kolik peněz stát do sportu dává, ale podle čeho je rozděluje, co za ně očekává a zda umí doložit, že peníze skutečně přinesly výsledek.

Jestliže koncepce slibovala zlepšení pohybové aktivity, podporu dětí a mládeže, transparentnost, infrastrukturu a lepší podmínky pro reprezentaci, pak měla kontrola po několika letech ukázat jasnou odpověď. Kolik se zlepšilo, kde se zlepšilo, proč se zlepšilo a kolik to stálo. NKÚ ale popsal systém, ve kterém se cíle obtížně měřily, výzvy se nevyhodnocovaly, některé výběry nebyly dostatečně transparentní a administrace byla zdlouhavá.

Právě proto je kontrola NKÚ tak důležitá pro další debatu. Nejde jen o minulost. Jde o varování pro období po roce 2025. Pokud nový strategický rámec nebude obsahovat měřitelné cíle, jasné indikátory, povinnost vyhodnocování a přímou vazbu mezi koncepcí, akčními plány a dotačními programy, může se stejný problém opakovat znovu. Český sport pak nebude řízen podle výsledků, ale podle každoročního rozdělování peněz. A to je přesně stav, před kterým měla koncepce SPORT 2025 český sport chránit.



Zdroje: 1. Koncepce podpory sportu 2016 až 2025, MŠMT; 2. Specifické dokumenty Národní sportovní agentury; 3. Kontrolní závěr NKÚ č. 23/04; 4. Kontrolní závěr NKÚ č. 24/08 k rezortním sportovním centrům