Česká energetika stojí před významnou změnou, která může urychlit odstavování uhelných elektráren. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS během devíti měsíců zásadně přehodnotil potřebnost elektrárny Chvaletice. Zatímco v lednu 2026 označil zachování dvou výrobních bloků za nezbytné pro bezpečný provoz soustavy, aktualizované říjnové vyhodnocení již připouští jejich úplné odstavení. Energetický regulační úřad proto očekává, že nebude nutné nařizovat pokračování provozu za finanční kompenzace, které by podle jeho odhadu v roce 2027 přesáhly miliardu korun.

Změna však otevírá zásadní otázku, zda česká energetika skutečně dokáže bezpečně nahrazovat velké uhelné zdroje rychleji, než předpokládaly dosavadní analýzy. Rozhodující totiž není pouze dostatek vyrobené elektřiny, ale také schopnost regulovat napětí, udržovat stabilitu přenosové soustavy a obnovit dodávky po rozsáhlém výpadku. Tyto technické funkce byly ještě na začátku roku hlavním důvodem pro zachování Chvaletic.

Skupina Sev.en podnikatele Pavla Tykače v listopadu 2025 oznámila záměr ukončit provoz elektráren Chvaletice, Počerady a Teplárny Kladno nejpozději do konce března 2027. ČEPS následně posuzoval, zda jejich odstavení ohrozí českou elektrizační soustavu. Lednová analýza dospěla k závěru, že Česko bude mít v roce 2027 i bez těchto zdrojů dostatek elektřiny a dostupných kapacit pro vyrovnávání výroby se spotřebou. Problém však představovala takzvaná systémová přiměřenost, tedy schopnost soustavy bezpečně fungovat i při poruchách a mimořádných provozních stavech.


Říjnové vyhodnocení situaci mění. Podle Energetického regulačního úřadu bude možné bezpečný provoz soustavy zajistit kombinací investičních, technických a provozních opatření. Jde zejména o posílení přenosových tras, úpravy regulace napětí, omezení některých plánovaných odstávek a vytvoření alternativního postupu obnovy soustavy po rozsáhlém výpadku.

Nové informace přinesla také odpověď ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka na poslaneckou interpelaci, o níž 2. listopadu informoval Ekonomický deník. Modernizace vedení V411 a výstavba nového vedení V811 mají být podle těchto informací dokončeny přibližně o šest měsíců dříve, než se původně předpokládalo. První stavba má být hotová v dubnu 2027, druhá v květnu. ČEPS zároveň připravuje zvýšení kapacity rozvodny Praha-Řeporyje a instalaci regulovatelné tlumivky v rozvodně Týnec.

Časový harmonogram je důležitý. Některá zásadní opatření mají být dokončena až po konci března 2027, který skupina Sev.en původně označila za nejzazší termín odstavení. Firma však mezitím oznámila, že výrobu zachová nejméně do tohoto data a podle vývoje trhu může pokračovat i déle. Přesto zůstává otázkou, jaká přechodná opatření budou případně nezbytná, pokud elektrárna ukončí provoz dříve, než budou všechny investice dokončeny.

Miliardová úspora není zárukou levnější elektřiny

Nejviditelnějším ekonomickým důsledkem změny stanoviska ČEPS je možnost vyhnout se mimořádnému financování dalšího provozu Chvaletic. Energetický regulační úřad odhadoval, že kompenzace by v roce 2027 přesáhly jednu miliardu korun. Tyto náklady by se promítly do regulovaných plateb odběratelů. Pokud nebude nutné pokračování provozu nařídit, odpadne také důvod k jejich úhradě.


Rovněž náhradní technická opatření nejsou bezplatná. Modernizace vedení, instalace kompenzačních zařízení a zajištění dalších systémových služeb vyžadují investice i provozní výdaje. Část těchto projektů byla plánována nezávisle na rozhodnutí o Chvaleticích, jiné mohou být urychleny kvůli jejich možnému odstavení. Pro ekonomické hodnocení je proto důležité oddělit běžné investice do přenosové soustavy od dodatečných nákladů, které vyvolá předčasné ukončení provozu elektrárny.

Rozhodující by mělo být porovnání celkových nákladů jednotlivých variant. Jednorázová investice s dlouhou životností může být ekonomicky výhodnější než opakované kompenzace ztrátové elektrárně. Samotný údaj o ušetřené miliardě však nestačí k závěru, že jde o čistou úsporu stejné výše pro celý energetický systém.

Ekonomické důvody pro odstavování uhlí jsou přitom zřejmé. Elektrárna Chvaletice vykázala za rok 2025 ztrátu přibližně 310 milionů korun, zatímco v roce 2024 přesáhla ztráta 1,3 miliardy. Náklady na emisní povolenky v roce 2025 dosáhly přibližně pěti miliard korun. Provozní ekonomika elektrárny je proto výrazně závislá na cenách elektřiny, uhlí a emisních povolenek. Ani ztráta v minulém účetním období však sama o sobě nedokazuje, že výroba musí být ztrátová při všech budoucích tržních podmínkách.

Provozovatel Chvaletic zároveň upozorňuje, že tak zásadní změna bezpečnostního hodnocení vyžaduje podrobné vysvětlení. Požaduje zveřejnění technických předpokladů a posouzení rizik při souběhu nepříznivých okolností. Takový požadavek je relevantní, přestože vlastník elektrárny má na výsledku rozhodování také vlastní ekonomický zájem.

Bezpečnost soustavy musí obstát i po roce 2027

Změna závěrů ČEPS neznamená, že česká energetika má vyřešenou náhradu všech uhelných zdrojů. Lednové hodnocení potřebnosti Chvaletic bylo zaměřeno především na rok 2027. Dlouhodobější analýzy zdrojové přiměřenosti přitom upozorňují, že v následujícím desetiletí může vzniknout nedostatek řiditelného výkonu, zejména při nepříznivém počasí a omezených možnostech dovozu elektřiny.


Otevřenou otázkou zůstává také ekonomika nových plynových elektráren. Ty mohou část uhelného výkonu nahradit, avšak při omezeném počtu provozních hodin nemusí mít dostatečné tržní příjmy pro návratnost investic. Proto se diskutuje o kapacitních mechanismech, které by zajišťovaly financování disponibilního výkonu. Jejich zavedení by ovšem mohlo znamenat další náklady pro odběratele nebo veřejné rozpočty. Také zde bude nutné posuzovat nejen bezpečnostní přínos, ale i dlouhodobou ekonomickou efektivitu.

Samostatný problém představuje teplárenství. Teplárna Kladno sice podle ČEPS není nezbytná pro bezpečnost elektrizační soustavy, její provoz je však významný pro zásobování města teplem. Pokračování dodávek se podařilo dočasně zajistit dohodou města a skupiny Sev.en. Případné odstavení uhelných zdrojů proto nelze hodnotit pouze podle množství vyrobené elektřiny. V některých regionech je rozhodující také dostupnost a cena tepla.


Říjnové přehodnocení Chvaletic ukazuje, že technická omezení energetické transformace nemusí být neměnná. Současně však připomíná význam transparentního rozhodování. Pokud se během devíti měsíců změní závěr o nezbytnosti velkého zdroje, musí být veřejnosti srozumitelně vysvětleno, které předpoklady se změnily, jaká opatření umožnila nový výsledek a kolik budou stát.

Skutečným měřítkem úspěchu nebude rychlost odstavování uhlí ani samotná miliardová úspora. Rozhodující bude, zda Česká republika dokáže zajistit stabilní dodávky elektřiny za konkurenceschopné ceny také v dalších letech. Takové ekonomické a bezpečnostní hodnocení musí být základem rozhodování o budoucnosti české energetiky.



Zdroje: 1. ČEPS – Lednové vyhodnocení potřebnosti elektráren; 2. ČEPS – Analýza potřebnosti zdrojů⁠; 3. Energetický regulační úřad – Změna závěrů o Chvaleticích; 4. Sev.en – Reakce Elektrárny Chvaletice na aktualizované vyhodnocení⁠; 5. Ekonomický deník – Hospodaření Elektrárny Chvaletice za rok 2025⁠