Bývalý prezident Miloš Zeman se pustil do debaty o stavu veřejných financí a možnostech, jak omezit schodek státního rozpočtu. Samotné zadlužování přitom nepovažuje za jediný ani nejzávažnější problém. Podstatné podle něj je, na co stát vypůjčené peníze používá a co stojí za hospodářským růstem. „Schodek státního rozpočtu je příliš vysoký a zbytečný. Vadilo by mi to méně, kdyby růst HDP táhly investice, nikoli domácí spotřeba. Nízký podíl investic mě trápí více než samotné zadlužování,“ napsal na svém oficiálním facebookovém profilu Zeman.

Do současného stavu veřejných financí podle bývalého prezidenta promlouvá také daňová změna z období předchozí vlády Andreje Babiše. Zeman se znovu vrátil ke zrušení superhrubé mzdy, které dlouhodobě kritizuje kvůli výpadku příjmů veřejných rozpočtů. „Dlouhodobě říkám, že chybou bylo zrušení superhrubé mzdy. Stát tak přišel o desítky miliard korun ročně,“ uvedl. Jeho kritika schodků tak nemíří pouze na hospodaření vlády Petra Fialy, ale připomíná i rozhodnutí přijaté před jejím nástupem.


Mimořádně tvrdě se znovu vyjádřil k zásahu Fialovy vlády do valorizace důchodů. „Za jednu z největších sprostot posledních let považuji způsob, jakým Fialova vláda zasáhla do valorizace důchodů,“ napsal. V roce 2023 vláda prosadila nižší mimořádnou valorizaci penzí, než by vyplývala z tehdejších pravidel, a tento zásah následně obstál před Ústavním soudem. Zeman však svou kritiku spojuje s mnohem širší představou o tom, kde by stát podle něj šetřit neměl.

„Zásadně odmítám také úvahy o rušení nemocnic a omezování dostupnosti zdravotní péče. Lidé v těžkých situacích u nás čekají dlouhé měsíce na invalidní důchod nebo příspěvek na péči. Jiní doplácejí tisíce korun na soukromá sociální zařízení, protože do těch podporovaných z veřejných prostředků se nedostanou. O těžkostech mladých rodin ani nemluvím,“ vyjmenoval bývalý prezident. Sociální, zdravotní a rodinné výdaje tak staví na opačný konec seznamu než provoz a administrativu státu. „Šetřit se nemá tam, kde jde o zajištění základních podmínek důstojného života,“ zdůraznil.


Téma nabývá na významu i kvůli rozsahu současných obranných výdajů. Rozpočet Ministerstva obrany pro rok 2026 počítá s přibližně 154,8 miliardy korun. Celkové výdaje státu započítávané na obranu mají dosáhnout zhruba 184,7 miliardy korun, tedy přibližně 2,06 procenta HDP, a na investice má v samotné kapitole ministerstva připadat přibližně 56,1 miliardy korun. Zeman ale právě na těchto číslech staví otázku, zda růst objemu peněz automaticky znamená i růst skutečných vojenských schopností.


„V obraně, stejně jako kdekoli jinde, rozhoduje účelnost, nikoli počet utracených miliard,“ zdůraznil Zeman. Požadavek na revizi zbrojních výdajů tak spojuje se stejným principem, který používá při hodnocení státního rozpočtu jako celku. Důležité podle něj není utratit co nejvíce, ale posoudit, jaký výsledek stát za vynaložené prostředky skutečně získává.

Právě touto úvahou bývalý prezident celý svůj rozpočtový komentář uzavírá. „Utratit více není umění. Umění je dosáhnout co nejlepšího efektu i s omezenými prostředky,“ shrnul Miloš Zeman.