Františka Slavatová, hraběnka z Meggau, patří k nejvýznamnějším osobnostem telčských dějin. Byla mecenáškou a zakladatelkou jezuitského areálu a zároveň ženou s mimořádným společenským vlivem. Její štědrá podpora vedla v polovině 17. stoleơ k proměně telčského vnitřního města v architektonicky jednotný celek, který dnes obdivují návštěvníci z celého světa.

Na odkaz Františky Slavatové navazuje unikátní společný projekt sedmi insƟtucí působících v Telči. Spojily se Masarykova univerzita, Město Telč, Muzejní spolek v Telči, Muzeum Vysočiny Jihlava, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, Římskokatolická farnost a Státní zámek Telč. Ačkoliv spolupráce mezi insƟtucemi dlouhodobě funguje velmi dobře, letos se vůbec poprvé představují jako jeden tým s cílem společně připravit pestrý a inspirativní program pro veřejnost i odborníky.

Jak uvádí místostarosta Telče Jiří Pykal: „Projekt Rok Františky Slavatové si klade za cíl přiblížit tuto výjimečnou osobnost nejen obyvatelům Telče, ale i návštěvníkům a odborné veřejnosƟ. Odkaz a zásluhy hraběnky Františky Slavatové jsou velkou inspirací pro současnost. Celoroční projekt je ukázkou toho, že když místní instituce, město a jeho obyvatelé spojí síly, může to vést ke vzniku smysluplných a mimořádných iniciativ.“

Projekt Rok Františky Slavatové byl oficiálně představen 17. dubna 2026 na tiskové konferenci v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči. Při této příležitosti byly zároveň prezentovány přípravy terénního výzkumu kosterních pozůstatků z krypty pod kostelem Jména Ježíš. Terénní průzkum provádí tým doc. Evy Drozdové z Oddělení geneƟky a molekulární biologie Přírodovědecké fakulty MU, který se podílel také na výzkumu ostatků zakladatele genetiky Johana Gregora Mendela v roce 2022.

Jedním z cílů výzkumu je, kromě standardní analýzy nálezu kosterních pozůstatků uložených v kryptě v rámci tzv. sekundárního pohřbu, také ověření možnosti, že by mezi nimi byly ostatky Františky Slavatové. O jejich osudu panují dohady a máme jen kusé zprávy. Zřejmě roku 1805, kdy v koleji byla již vojenská kasárna, došlo k vyzvednuơ ostatků a roztavení cínových rakví. Všechny kosti, kromě zkoumaného nálezu, byly  loženy na hřbitově u svaté Anny a v současné době neznáme jejich přesné umístění. Na výsledky průzkumu si ale budeme muset počkat do podzimu.

Významnou akcí zvláště pro odbornou veřejnost byla interdisciplinární konference Mecenášky v raném novověku, která se uskutečnila ve dnech 17. a 18. dubna 2026 v Univerzitním centru Telč. Zaměřila se na osobnost Františky Slavatové i na širší téma ženského mecenátu1 v českých zemích v 16. až 18. století. 

Příspěvky odborníků se věnovaly například podpoře umění, náboženskému životu  či sepulkrální kultuře. Program doplnila výstava na nádvoří Univerzitního centra, zádušní mše svatá za hraběnku Marii Františku Slavatovou a komentovaná procházka po uměleckých památkách města. 

Ředitel Univerzitního centra Telč Jaroslav Makovec k zapojení Masarykovy univerzity dodává: „Jednou z rolí univerzity je tzv. třeơ role, tedy role společenská, do které mimo jiné patří péče o kulturní dědictví.  1 Mecenát je podpora umění, vědy nebo veřejně prospěšných aktivit ze strany jednotlivce nebo skupiny lidí,obvykle finanční nebo materiální. 2 Sepulkrální kultura označuje soubor pohřebních praktik, artefaktů a symbolických projevů spojených sesmrtí a pohřbíváním v určité společnosti či historickém období. Jde o interdisciplinární pojem využívaný zejména v archeologii, antropologii, historii a religionistice.

V projektu také aktivně vystupuje telčské pracoviště Národního památkového ústavu. Jeho zapojení vychází z dlouhodobé odborné i historické vazby na toto téma. V rámci oblíbeného přednáškového cyklu uspořádalo šest přednášek, o které je velký zájem veřejnosƟ a mnohé z nich jsou reprízovány.

„S tématem Františky Slavatové jsme propojeni hned několika pouty – od památek, o které pečujeme, přes naše vlastní sídlo v bývalém jezuitském dispenzáři až po přednáškový cyklus Rodinné stříbro – Památky kolem nás, který letos připomněl osudy rodu Slavatů. Zapojení do projektu je tak pro nás přirozeným krokem“, dodává Libor Karásek, ředitel telčského pracoviště Národního památkového

Program projektu nabízí od jara do podzimu široké spektrum akcí. Zahrnuje také dvě výstavy „Slavatové a panství Telč“ (zámek a Univerzitní centrum) a „Stopy jedné ženy“ v telčském muzeu, kde budou prezentovány práce studentů GOB a SOŠ Telč.

Zámek Telč připravil na květen a září speciální kastelánské prohlídky na téma „Slavatové jako dědicové pánů z Hradce“. Pro mateřské a základní školy jsou určeny edukační programy „Poznej dobu Františky Slavatové“, které proběhnou v telčském muzeu a na hradě Roštejn. Dne 13. června se uskuteční Barokní p uť ke kapli sv. Karla Boromejského. Celý projekt vyvrcholí 19. září zádušní mší v kostele Jména Ježíš a slavnostním odhalením pamětní desky Františce Slavatové.

NovinkyVysočina.cz informovala RNDr. Eva Janoušková, Ph.D., Městský úřad Telč.