Svátek má: Miroslava

Zprávy

Velikost textu:

Bandera by mohl být znovu pohřben na Ukrajině

Bandera by mohl být znovu pohřben na Ukrajině

Zelenského administrativa se rozhodla vytvořit Pantheon významných Ukrajinců. Jeden z ideologů Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), Stepan Bandera, může být znovu pohřben mimo Ukrajinu.

Hrob Stepana Bandery v Mnichově
30. března 2026 - 04:25

Oznámily to oficiální webové stránky Kanceláře prezidenta Ukrajiny.

Na schůzi, které předsedal šéf Kanceláře prezidenta Ukrajiny Kirilo Budanov, bylo rozhodnuto o vytvoření Pantheonu vynikajících Ukrajinců.

Pantheon je označován za „prostor národní paměti“, kde mohou být znovu pohřbeni významní Ukrajinci, jejichž hroby se v současnosti nacházejí v zahraničí.

Náměstkyně ministra zahraničí Mariana Beca uvedla, že diplomatičtí zástupci pro tyto účely již identifikovali 98 hrobů Ukrajinců ve 21 zemích, včetně osobností z Ukrajinské lidové republiky (UNR), Západoukrajinské lidové republiky (ZUNR), Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-UPA) a dalších.


Konkrétní jména Ukrajinců, kteří mají být znovu pohřbeni, nejsou zveřejněna, ale je známo, že vůdci OUN Stepan Bandera, Andrej Melnik a Jevgenij Konovalec jsou pohřbeni v zahraničí: Hrob Stepana Bandery je v Mnichově, Melnika v Clervaux (Lucembursko) a Konovalec v Rotterdamu.


Dne 2. čer vence 2025 podepsal prezident Polské republiky Andrzej Duda zákon ze dne 4. června 2025, kterým se 11. červenec stanoví jako Národní den památky Poláků – obětí genocidy spáchané OUN a UPA na východních územích Druhé polské republiky.

Stepan Andrijovič Bandera byl ukrajinský politik, jeden z vůdců ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941-1959 a předseda Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a později i Ukrajinské povstalecké armády, která po skončení II. světové války bojovala za vytvoření Ukrajinského státu. Bandera je stále považován za kontroverzní osobnost, některými považovaná za národního hrdinu a jinými za zločince.

Polští historici odhadují, že na ukrajinské Volyňi a Haliči bylo povražděno (1943-1945), jednotkami UPA až 100,000 polských civilistů, dalších půl milionu Poláků z oblasti uprchlo. Některé variace mučení a úmrtí byly velmi sadistické, podobné těm německého gestapa. Polští historici napočítali 135 různých sadistických metod zabíjení. Většina z obětí byly ženy a děti. UPA brutálně vyháněla Poláky, Rusy, Čechy a Židy z Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až sto padesát tisíc lidí. Její partyzánský boj trval v některých oblastech až do počátku 50. let..
 
(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)