Impulzem k tomuto kroku jsou i data francouzského zdravotního dozorového orgánu ANSES, podle nichž téměř polovina dospívajících tráví denně na chytrých telefonech dvě až pět hodin, přičemž téměř devadesát procent dětí ve věku od dvanácti do sedmnácti let používá smartphone jako hlavní nástroj přístupu k internetu. Více než polovina mladých uživatelů přitom využívá svá zařízení primárně ke komunikaci na sociálních sítích. ANSES dlouhodobě upozorňuje na souvislosti mezi intenzivním užíváním sociálních médií a poklesem sebehodnocení, nárůstem úzkostí, depresivních stavů a zvýšeným vystavením obsahu souvisejícímu se sebepoškozováním, drogami a sebevražednými tématy.


Macronův návrh zapadá do širšího mezinárodního trendu. Podobné diskuse probíhají v Austrálii, kde byly v rámci nových regulací odstraněny miliony účtů uživatelů mladších šestnácti let, i ve Velké Británii, kde vláda zvažuje přísnější omezení přístupu mladistvých k sociálním sítím. Evropa se tak postupně posouvá od dobrovolné regulace a etických kodexů k tvrdším legislativním zásahům, které mají chránit dětskou populaci jako zranitelnou skupinu v digitálním prostředí.

Francouzská iniciativa zároveň otevírá zásadní otázku hranice mezi ochranou veřejného zdraví a individuální svobodou. Macronův přístup však jasně ukazuje, že stát vnímá digitální prostředí jako strukturální faktor ovlivňující vývoj celé generace, nikoli jen jako neutrální technologický nástroj. Ochrana dětí a dospívajících se tak dostává na stejnou úroveň jako ochrana před návykovými látkami, hazardem či jinými formami systémového rizika.



Zdroj: https://europeanconservative.com/articles/news-corner/macron-france-fast-track-ban-on-social-media-for-under-15s/