Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odmítnout dodávku dlouhodosahových střel Tomahawk Ukrajině vyvolalo bouřlivé reakce nejen v Kyjevě, ale i mezi spojenci v NATO. Podle analýzy Jennifer Kavanaghové publikované na britském serveru UnHerd jde o projev slabosti, nýbrž o promyšlený strategický krok, který může zachránit Ukrajinu před nebezpečím klamného očekávání. Trump tím dává najevo, že Spojené státy se nehodlají zapojovat do dalších experimentů s rozšiřováním války, jejichž výsledkem by mohla být jen hlubší destrukce a vyčerpání všech stran.

V posledních týdnech proběhla série intenzivních diplomatických jednání, během nichž se prezident Vladimír Zelenskij pokoušel přesvědčit americkou administrativu, aby umožnila Kyjevu použít střely dlouhého doletu proti ruským cílům daleko za frontovou linií. Trump však tento požadavek jednoznačně odmítl a Zelenskému doporučil, aby se soustředil na ukončení války prostřednictvím vyjednávání. V rozhovoru pro americká média uvedl, že „vítězství Ukrajiny nelze měřit počtem zbraní, ale schopností dosáhnout udržitelného míru“. Tento výrok představuje jasný odklon od přístupu předchozí administrativy, která věřila, že více zbraní znamená větší bezpečnost.


Kavanaghová ve své analýze uvádí, že dodávka Tomahawků by mohla konflikt paradoxně prodloužit. Kyjevu by poskytla krátkodobou, avšak neudržitelnou naději na vojenskou převahu. Válka, která už vyčerpala evropské i americké zásoby munice a finanční podpory, by se mohla dostat do patové situace. Místo skutečného pokroku by Ukrajina čelila dalším ztrátám, zatímco politická vůle Západu pomáhat by dále slábla. Trumpovo odmítnutí proto sice vyvolalo rozčarování v Kyjevě, ale zároveň otevřelo prostor pro jiný druh uvažování o konci války.

Zelenskij se nyní ocitl pod tlakem, který má nejen vojenský, ale i psychologický rozměr. Jeho dosavadní strategie spoléhala na trvalou podporu Západu a na představu, že nové zbraně přinesou zásadní obrat. Trumpův krok však tento rámec zpochybnil. Ukrajinský prezident se podle informací z Washingtonu pokouší získat alespoň částečné záruky pro pokračování finanční pomoci, nicméně americká strana dala jasně najevo, že jakákoli další podpora bude podmíněna konkrétním plánem vyjednávání o příměří.

Podle zdrojů z diplomatických kruhů Trumpova administrativa zvažuje vytvoření nové vyjednávací platformy, do níž by kromě USA a Ruska byly zapojeny také Evropská unie a Turecko. Cílem má být dosažení příměří podél současné frontové linie bez okamžitých územních ústupků. Tento návrh, i když zatím nebyl oficiálně potvrzen, naznačuje, že Washington usiluje o pragmatické ukončení konfliktu, nikoli o jeho další rozšíření.


Z evropského pohledu představuje Trumpovo rozhodnutí zároveň výzvu i příležitost. Německo a Francie se obávají, že omezení americké podpory zvýší jejich odpovědnost za další financování Ukrajiny, zatímco Polsko a pobaltské státy Washington kritizují za údajnou slabost. Na druhé straně část evropských politiků oceňuje, že americký prezident otevřeně pojmenoval limity západní pomoci a upozornil, že válku nelze vést donekonečna bez jasného politického cíle.

Podle Jennifer Kavanaghové není Trumpův krok motivován pouze snahou snížit vojenské napětí, ale také vědomím, že americká společnost už nemá vůli k dalším vleklým zahraničním konfliktům, jejichž dopady na ekonomiku i domácí stabilitu by mohly být zásadní. Trump tak spojuje pragmatismus s politickým instinktem a jeho přístup může paradoxně vytvořit prostor pro diplomatické řešení, které bylo dosud považováno za nedosažitelné.

Zatímco Zelenskij hledá nové možnosti, jak si udržet domácí podporu a zároveň neztratit tvář vůči Západu, Trump dává jasně najevo, že jeho cílem je ukončit válku nikoli vítězstvím jedné strany, ale dosažením dohody, která zabrání dalším obětem. Podle Kavanaghové tím americký prezident volí cestu, která sice působí kontroverzně, ale ve skutečnosti může být jedinou, jež Ukrajinu zachrání před falešnou nadějí na zázračné vojenské řešení.