Politika

Velikost textu:

Zbořil: Politici rozdělali oheň, který hasí příliš hořlavými látkami

<< VIDEO >> V současné době by mohlo dojít k rozšíření NATO. Jsou státy, které mají zájem vstoupit do aliance, ale jsou i jiné státy jako je Turecko nebo Chorvatsko, které tyto snahy blokují.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

21.květen 2022 - 03:20

Můžeme si říct, proč, pane Zbořile?

„Myslím, že je to vlastně zvláštní reminiscence na blokové uspořádání světa z dob studené války, kdy evropskou bezpečnost, částečně bez přímé účasti Francie, měl zajišťovat Severoatlantický pakt a jeho součástí mělo být Turecko, které zároveň bylo součástí středovýchodního paktu Cento. A v něm zase jedna z členských zemí přecházela do paktu Jihovýchodní Asie (SEATO). Postupně vytvořily takový řetězec v teritoriu, které dneska považujeme za sféru nebo potencionální sféru vlivu celého Severoatlantického paktu. Tento projekt se ukázal být neúspěšný, padl už změnou situace v jihovýchodní Asii, vietnamskou válkou, samozřejmě zájmem Pákistánu, nebo nezájmem Pákistánu. A pak také následujícím rozšiřováním Severoatlantického paktu, který nahradil tento řetězec vojenských paktů a definoval svůj zájem nikoliv už jako obranný pakt, ale téměř v terminologii státní nebo nadstátní v celé této oblasti - od Velké Británie až, jak dneska říká pan prezident Biden, do Jihočínského moře,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Noví zájemci, nové uspořádání NATO…

„Toto si myslím, že je pozadím současných sporů o to, zda neutrální země jako je Švédsko nebo Finsko (které mělo zvláštní vztah k carskému Rusku, SSSR a Ruské federaci) jednak žádají o členství. A samozřejmě i s takovou tou podivnou rétorikou švédské předsedkyně vlády o tom, že Švédsko vstupuje do severoatlantického paktu, protože chce ochránit svojí bezpečnost. Tedy země, která nebyla ohrožena v posledních dvou stech letech a naopak z evropských válek ekonomicky profitovala.

Ale také se najednou objevilo téma, jaká by měla být ta původně jenom politická úloha Francie v severoatlantickém paktu, ale také úloha francouzských spojenců v tom neustále se rozšiřujícím pohledu na vojenskou integraci v celé oblasti, o které jsme mluvili,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.

Turecko, Německo, západní Balkán

„Ten problém najednou začal být zajímavý tím, že vtáhl nikoliv jenom nějaké regionální a oblastní zájmy, které mají jednotlivé státy v tomto procesu integrace, ale bezprostřední národní zájmy. Což je vlastně případ tureckého prezidenta, který najednou upozornil na to, že ve Švédsku je poskytovaná politická a materiální podpora levicové a v podstatě komunistické straně emigrovaných Kurdů, ale také se najednou ukázalo, že i varování, že někdo chtěl svrhnout tureckého prezidenta, změnit politický režim v Turecku za pomoci zahraniční moci, může být pro aktuální situaci zajímavé. A to nemluvíme o tom, že skupiny etnických Turků a Kurdů žijí v relativním smíru ještě na území Spolkové republiky Německo a že vlastně se už ukázalo před posledními volbami do Bundestagu, že je v Německu nežádanou návštěva tureckého prezidenta, který chtěl k těm lidem, kteří z ekonomických důvodů opustili Turecko přijet na předvolební agitaci. Dokonce to vedlo k návratu slavné hvězdy Bayernu Mnichov zpět do Turecka, i když s německým pasem.

A do toho se najednou objevuje zájem Chorvatska, které chce hrát nějakou významnou roli v oblasti západního Balkánu a možná, ale to říkám jenom s ohledem na různé spekulace, které se objevují, možná, že v tom má svou roli zatím jen provokativně vyhlášený požadavek maďarského premiéra, aby byla navrácena část bývalého Velkého Uherska, která umožňuje možný přístup až k Jaderskému moři pro dnešní Maďarsko a dotýká se velmi strategicky významného pobřeží, hned s několika důležitými přístavy.

Otevření problematiky střední a východní Evropy právě z pozice těch bývalých a nástupnických států Rakousko-uherské monarchie je samozřejmě zajímavé. A nevím zda si současní politici dostatečně uvědomuji jaký oheň se snaží hasit přiléváním dalších a dalších hořlavých látek do tohoto kotle napětí a celoevropského požáru,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.