A tam dostala otázku, co říká vlně negativních ohlasů na práci státních zástupců při svržení Nečasovy vlády.

Vrchní prokurátorka odvětila, že u lidí, kteří nejsou hodnotově neutrální, ji to nepřekvapuje a bere to jako jistou součást sebeobhajoby, zatímco u lidí hodnotově neutrálních ji to mrzí, protože ti by prý měli být objektivnější. Redaktor Veselovský ani nemrkl a dokonce po ní obrat „hodnotově neutrální“ zopakoval. Patřím mezi lidi, kteří docela zamrkali, protože užívat obrat „hodnotově neutrální“ v této souvislosti je přinejmenším projevem popletenosti, možná ale spíše dokonalého chaosu v hlavě a asi i v hodnotách.

Možná chtěla říci prostě „nezainteresovaný“. Nebo „zájmově neutrální.“ Nebo jednoduše jen „neutrální v této kauze“. Jenže kdesi zaslechla, že existuje obrat „hodnotově neutrální“, chtěla vypadat sofistikovaně, a tak ho použila v úplně nesmyslné souvislosti.

Člověk být hodnotově neutrální nemůže. Přinejmenším má vztah k hodnotě zásadní, ke svému životu. To platí i o sebevrazích, protože ti mají ke svému životu vztah negativní, nikoli neutrální. S jistou nadsázkou bychom mohli za „hodnotově neutrálního“ považovat člověka lhostejného k základním společenským hodnotám, jako je vlastenectví, altruismus, láska, vztah k rodině, empatie, přátelství, tradice, svoboda, lidská důstojnost. Ale pro tyhle lidi spíše použijeme prostě označení „lhostejný“.

Hodnotově neutrální zato mohou být výroky. Jsou to výroky, které pouze popisují daný stav, tedy výroky deskriptivní, paní doktorka by asi rozuměla slovu „pozitivní“. Zatímco výroky, které nejsou hodnotově neutrální, ty něco hodnotí. Jsou to výroky normativní. Hodnotově neutrální výrok říká, že něco je, výrok normativní říká, že by něco mělo být, popřípadě zda to, co je, je dobré či špatné. Osobně mě hodně štve směšování deskriptivních a normativních výroků. Mockrát se mi stalo, že jsem konstatoval, jak se jistá věc má tak a tak. A oponenti mi podsouvali, že se mi popsaný stav věci líbí.

Je vidět, že obrat „hodnotově neutrální“ má hodně daleko k tomu, co paní Bradáčová chtěla říct. Možná si myslíte, že jde o prkotinu. Podle mého silného přesvědčení to ale prkotina není. Podle mne by člověka, který má takový chaos v pojmech, neměli vůbec vzít na vysokou školu humanitního směru, natož ho nechat absolvovat, natož ho udělat státním zástupcem, natož z něj udělat vysokého funkcionáře zastupitelství. Takový chaos v pojmech totiž naznačuje i chaos v hodnotách. Kdoví, jaký má paní Bradáčová vztah třeba k lidské důstojnosti a spravedlnosti.

Před jedenapůlrokem za velkého mediálního ohňostroje nechala zabásnout hejtmana Ratha. Nejsem žádný Rathův fanda a tak jsem automaticky předpokládal, že past nechali sklapnout ve chvíli, kdy už toho na něj prokazatelně měli hromadu. Jenže vše nasvědčuje, že neměli. Jinak by ho tak dlouho bez soudu nedrželi ve vazbě. Říkají, že ho zatím nemohou postavit před soud, protože ještě nemají dost důkazů. A to jich před jedenapůrokem měli dost k tomu, aby ho s velkou parádou zavřeli? Buď jich měli dost, a pak už měl mít Rath aspoň rok po řádném soudu, nebo neměli, musejí vyšetřovat dál a dál, ale pak ho neměli nárok loni zavírat.

Ne, podle mne paní Bradáčová nemá úctu ke spravedlnosti a lidské důstojnosti. A to vůbec neříkám jako výrok hodnotově neutrální.

Ladislav Jakl