Krize evropského automobilového průmyslu pokračuje a stále výrazněji zasahuje jeho dodavatele. Německý koncern Schaeffler oznámil 3. listopadu 2026 další rozsáhlou restrukturalizaci, která počítá se zrušením 3 460 pracovních míst a uzavřením pěti provozů. Opatření se dotknou šestnácti evropských lokalit, především v Německu, ale také na Slovensku, ve Francii a Belgii. Problémy společnosti přitom nejsou pouze důsledkem slabšího prodeje automobilů. Odhalují hlubší strukturální potíže evropského průmyslu, který současně ztrácí tradiční zakázky, čelí rostoucí asijské konkurenci a obtížně hledá dostatečně ziskovou náhradu v nových technologiích.

Schaeffler plánuje do roku 2028 zrušit přibližně 2 660 pracovních míst v Německu, tedy devět procent tamní kmenové pracovní síly. Dalších zhruba 800 míst má zaniknout v ostatních evropských zemích. Přibližně polovina celkového snížení připadá na výrobu, třicet procent na výzkum a vývoj a zbývající pětina na ostatní činnosti. Pokud se započítají také starší restrukturalizační opatření a dohody o částečném odchodu do důchodu, odpovídá celkový plánovaný úbytek přibližně osmnácti procentům původního německého stavu zaměstnanců.

V Německu mají skončit provozy v Dortmundu, Morbachu, Berlíně a Schwalbachu. Závody v Dortmundu a Morbachu, které zaměstnávají přibližně 590 lidí, vyrábějí především součástky pro spalovací motory. V Berlíně a Schwalbachu se počítá také s přesunem části zaměstnanců do jiných lokalit. Další omezení výroby a vývojových kapacit se připravují v Herzogenaurachu, Bühlu, Höchstadtu, Norimberku a dalších německých městech. Pátým uzavíraným provozem je belgický Herstal s přibližně patnácti zaměstnanci.

Významný dopad bude mít restrukturalizace také na Slovensko. Podle vedení společnosti se plánované změny v závodech v Kysuckém Novém Mestě a Skalici dotknou přibližně 700 zaměstnanců. Opatření souvisejí především s úpravami výroby ložisek a mají být uskutečňována postupně v letech 2027 až 2030. Firma zatím neupřesnila, kolik pracovníků skutečně přijde o zaměstnání a kolik jich může přejít na jiné pozice.


Nový restrukturalizační program má od roku 2030 přinášet každoroční zlepšení hospodářského výsledku přibližně o 300 milionů eur, tedy 7,3 miliardy korun. Jednorázové náklady firma odhaduje na 480 milionů eur, přibližně 11,7 miliardy korun. Vedení zároveň připravuje dobrovolné dočasné snížení odměňování napříč řídicími úrovněmi, které má omezit potřebu dalšího propouštění. Konkrétní podoba tohoto opatření ještě nebyla dokončena.

Spalovací motory slábnou, elektromobilita stále prodělává

Nejzávažnější na současném oznámení je skutečnost, že Schaeffler přistupuje k dalším škrtům krátce po rozsáhlé předchozí restrukturalizaci. V listopadu 2024 představil program zahrnující snížení počtu pracovních míst v Evropě o 4 700 v hrubém vyjádření. Do konce září letošního roku již uskutečnil 3 715 z těchto plánovaných škrtů. Nový program představuje další opatření, jehož rozsah je nyní vyjádřen jako čistý úbytek pracovních míst.

Vedení společnosti uvádí tři hlavní důvody pokračujících problémů: slábnoucí poptávku po komponentech pro spalovací motory, pomalejší rozvoj elektromobility a rostoucí mezinárodní konkurenci. K tomu se přidávají vysoké pracovní náklady v Německu a potřeba zjednodušit organizační strukturu koncernu.

Hospodářské výsledky za prvních devět měsíců roku 2026 ukazují, že společnost jako celek není ve ztrátě. Dosáhla tržeb 17,5 miliardy eur a její upravená provozní marže se meziročně zvýšila ze 4,2 na 4,5 procenta. Mezi jednotlivými divizemi však existují výrazné rozdíly.

Divizi Powertrain & Chassis, zaměřené mimo jiné na součástky tradičních pohonných systémů, klesly tržby o 4,6 procenta. Její upravený provozní zisk se snížil ze 767 na 682 milionů eur. Tradiční výroba tak zůstává zisková, ale postupně ztrácí část dosavadního trhu.


Tato čísla odhalují obtížnost současné transformace. Evropským dodavatelům slábne tradiční výroba, zatímco investice do elektromobility se vracejí pomaleji, než očekávali. Podniky tak musejí současně financovat dvě technologické oblasti, přestože ani jedna nemusí poskytovat dostatečně stabilní perspektivu.

Nejde přitom pouze o problém Schaeffleru. Podle evropského sdružení automobilových dodavatelů CLEPA oznámily firmy během prvního pololetí roku 2026 plánované zrušení přibližně 18 900 pracovních míst. Současně vzniklo pouze 4 840 nových pozic. Jde o třetí rok výraznější restrukturalizace evropského dodavatelského průmyslu.

Vedle změny automobilových technologií roste také tlak dovozní konkurence. Podle CLEPA dosáhla hodnota dovozu automobilových komponentů z Číny do Evropské unie v prvním pololetí letošního roku pěti miliard eur, meziročně o 23 procent více. Evropa tak musí vedle technologické transformace řešit také otázku výrobních nákladů a postavení vlastních dodavatelů na světovém trhu.

České závody zatím škrty míjejí. Riziko pro průmysl trvá

Schaeffler patří mezi významné průmyslové zaměstnavatele také v České republice. Po spojení se společností Vitesco Technologies zde podle vlastních údajů zaměstnává přes pět tisíc lidí v sedmi lokalitách, mimo jiné v Lanškrouně, Svitavách, Trutnově, Frenštátě pod Radhoštěm a Ostravě. Vedle výroby automobilových komponentů se české provozy věnují také elektronice, přesným strojírenským technologiím a vývoji.

Pro české zaměstnance je důležité, že nynější restrukturalizační program jejich závody nezahrnuje. Společnost to výslovně potvrdila českým médiím. Ředitel svitavského závodu Vojtěch Kračmár navíc uvedl, že podnik pracovníky nepropouští, ale naopak přijímá. Není proto důvod vydávat současné problémy slovenských závodů za potvrzené ohrožení pracovních míst v Česku.

To však neznamená, že český automobilový průmysl stojí mimo evropské strukturální změny. Je silně propojen s německými výrobci a prostřednictvím dodavatelských řetězců závisí na jejich investicích, výrobních programech a odbytu. Dlouhodobý útlum tradičních komponentů nebo přesouvání zakázek mimo Evropu může postupně ovlivňovat také české podniky.


Pro Českou republiku z toho vyplývá zásadní úkol. Průmyslová politika nemůže spočívat pouze v podpoře výroby automobilů. Musí vytvářet podmínky pro konkurenceschopné energetické náklady, dostupnost kvalifikovaných pracovníků, technologický vývoj a schopnost domácích podniků získávat zakázky také mimo tradiční automobilové odvětví.

Schaeffler ostatně sám hledá nové příležitosti v průmyslových technologiích, automatizaci, humanoidní robotice a dalších odvětvích. Ani tato diverzifikace však zatím neodstraňuje potřebu rozsáhlých úspor v automobilové výrobě. Evropský automobilový průmysl se tak dostává do situace, kdy mu současně slábne část tradičního trhu, nové technologie zatím nepřinášejí očekávané výnosy a zahraniční konkurence získává další podíl na dodávkách.

Největším varováním proto není samotných 3 460 rušených pracovních míst. Je jím skutečnost, že evropský automobilový průmysl ztrácí část tradiční výroby rychleji, než dokáže vytvořit dostatečně ziskovou náhradu. Pokud se tento vývoj nepodaří změnit, nemusí technologická transformace znamenat pouze přechod na jiný druh pohonu, ale také trvalou ztrátu výrobních kapacit, pracovních míst a průmyslového know-how. A toto riziko se bezprostředně týká také české ekonomiky.



Zdroje: 1. Schaeffler – Oficiální oznámení restrukturalizace; 2. Reuters – Schaeffler zruší 3 460 míst a uzavře pět evropských provozů⁠; 3. Schaeffler Slovensko – Podrobnosti o plánovaném programu⁠; 4. STVR a TASR – Dopad restrukturalizace na slovenské zaměstnance⁠; 5. CLEPA – Ztráty pracovních míst a rostoucí dovoz z Číny