Vláda Andreje Babiše stojí před nepříjemným rozhodnutím. Státní rozpočet se potýká s vysokým schodkem, peníze na další výdaje chybějí a předvolební sliby o nezvyšování daní začínají narážet na rozpočtovou realitu. Premiér proto společně s ministryní financí Alenou Schillerovou hledá možnosti, jak získat další miliardy od firem, které podle něj dosahují nepřiměřeně vysokých zisků. Ve hře jsou banky, energetické společnosti, zbrojařský průmysl a další velká odvětví. Politicky jde o lákavé řešení. Stát si vezme více od těch, kteří vydělávají nejvíce. Zkušenosti s podobnými opatřeními ovšem ukazují, že mezi záměrem politiků a skutečnými dopady na ekonomiku bývá značný rozdíl.

Na příští rok vláda navrhla schodek státního rozpočtu ve výši 386 miliard korun. V roce 2028 jej chce snížit o dalších 60 miliard, samotné úspory jednotlivých ministerstev však podle premiéra stačit nebudou. Babiš proto připouští, že kabinet bude muset hledat nové příjmy. „Lidé chtějí mít nízké deficity a samozřejmě to někdo musí zaplatit. My tady máme instituce, které nadmíru extrémně vydělávají a platí to všechno spoluobčané. Takže budeme se muset na to podívat,“ uvedl premiér v rozhovoru pro Blesk. Současně potvrdil, že na možných daňových opatřeních pracuje se Schillerovou. Jejich konkrétní podobu ale zatím nepředstavil, protože uvnitř vládní koalice dosud neexistuje dohoda.

Otázka, kdo zaplatí účet za rostoucí státní výdaje, se tak může stát jedním z nejcitlivějších politických témat následujících měsíců. Kabinet totiž vstupuje do debaty o sektorových daních bez veřejně předloženého návrhu a podrobného vyhodnocení jeho dopadů. Zatím především zkoumá, kde by mohl získat dodatečné příjmy. Navíc se ukazuje, že jednotliví členové vlády nemají na případné zvyšování daňové zátěže stejný názor.

Babiš chce danit, Havlíček brzdí


V pátečním rozhovoru pro iROZHLAS Havlíček svůj postoj dále upřesnil. „Daňové věci neřeším, za to je výsostně odpovědné ministerstvo financí,“ uvedl s tím, že jeho hlavním úkolem je podporovat hospodářský růst a vytvářet podmínky pro rozvoj průmyslu. U zbrojařských firem přitom vzniká zřejmý rozpor. Český obranný průmysl těží ze zvýšené evropské poptávky a Havlíček jej označuje za významný ekonomický pilíř. Pokud by ale stát na jeho zisky uvalil zvláštní daň, mohl by současně omezit prostředky, které podniky využívají k rozšiřování výroby, investicím a zaměstnávání dalších pracovníků.

Největší pozornost se nicméně soustředí na banky. Babiš i Schillerová dlouhodobě kritizují jejich vysoké zisky a cenu hypoték. Ministryně financí už v říjnu na sociálních sítích upozornila, že banky zdražují úvěry na bydlení, přestože základní úroková sazba České národní banky neroste. „Kdo ale příliš napíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne,“ varovala Schillerová. Její slova působila jako výrazný politický tlak na finanční sektor a současně naznačovala, že vláda může znovu otevřít otázku dodatečného zdanění bankovních zisků. Samotné banky ovšem po jednání s premiérem a ministryní financí uváděly, že se o zavedení sektorové daně na schůzce nejednalo.

Vyšší zdanění bank přitom automaticky neznamená levnější hypotéky ani výhodnější služby pro klienty. Finanční instituce mohou část dodatečných nákladů kompenzovat změnou cen svých produktů, omezením některých výhod nebo úpravou investičních plánů. Nelze předem tvrdit, že by se veškerá daň přenesla na zákazníky, stejně tak však není možné takový dopad vyloučit. Pokud chce vláda veřejnost přesvědčit, že opatření zasáhne pouze mimořádné zisky finančních domů, bude muset vysvětlit, jak hodlá omezit riziko, že jeho část zaplatí lidé prostřednictvím bankovních poplatků a dražších úvěrů.

Miliardy z rafinerií a obavy firem

Nejdále zatím pokročil návrh zvláštního zdanění rafinerií. Poslanecká sněmovna má v pátek 13. listopadu projednávat ve druhém čtení zákon, který by se vztahoval na letošní i příští zisky rafinérských společností. Vláda jej obhajuje vysokými maržemi v odvětví a potřebou kompenzovat náklady spojené se zásahy do cen pohonných hmot. Opatření však vyvolává pochybnosti už svou konstrukcí. V současné podobě by totiž podle kritiků dopadalo především na dvě české rafinerie patřící společnosti Orlen Unipetrol, zatímco dovážené pohonné hmoty by nemusely být zatíženy stejným způsobem. Na tuto nerovnost upozorňuje také opoziční STAN, který jinak návrh v zásadě podporuje.


Jednotný názor ovšem nepanuje ani uvnitř koalice. Poslanec SPD Jan Hrnčíř připustil, že se o sektorových daních diskutuje, současně ale upozornil, že konkrétní návrh zatím neexistuje. Další koaliční politici se rozcházejí v tom, která odvětví by měla být zdaněna a jak vysoké odvody by byly přijatelné. Ve veřejné debatě zazněly dokonce úvahy o mimořádně vysokém zdanění zbrojařských zisků. Takový krok by ale mohl mít mnohem širší následky než jednorázové navýšení příjmů státní pokladny. Firmy totiž nerozhodují pouze o tom, kolik ze svého zisku vyplatí vlastníkům, ale také o tom, kde postaví nové provozy, jaké technologie pořídí a kolik lidí zaměstnají.


Účet za státní dluhy

Česká republika už má s mimořádným zdaněním velkých firem zkušenost. Takzvaná windfall tax, zavedená za předchozí vlády Petra Fialy, měla státu přinést významné příjmy z nadměrných zisků vybraných společností. Výsledky však ukázaly značné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Zatímco energetické firmy, zejména ČEZ, odvedly vysoké částky, výnos ze zdanění bank zůstal výrazně za původními očekáváními. Pro současný kabinet je to důležité poučení. Politicky působivé oznámení nové daně ještě nezaručuje, že se plánované miliardy skutečně objeví ve státní pokladně.

Babišova vláda se dostává do situace, v níž se střetávají dvě části její hospodářské politiky. Chce podporovat podnikání, investice a ekonomický růst, současně však potřebuje rychle zvýšit rozpočtové příjmy a hledá je u firem, jejichž prosperitu označuje za jeden z motorů české ekonomiky. Opozice varuje před nepředvídatelnými zásahy do podnikatelského prostředí, vláda naopak argumentuje potřebou spravedlivějšího rozdělení nákladů a omezení schodku. Zůstává přitom otevřené, zda nové daně přinesou dlouhodobě udržitelné příjmy, nebo pouze dočasně zakryjí hlubší problém státního hospodaření.

Kabinet může veřejnosti slíbit, že sáhne na mimořádné zisky bank, energetických společností a zbrojařů. Nemůže však zaručit, že se zvýšené náklady nijak nepromítnou do cen a služeb. Pokud se rozhodne pro nové sektorové daně, bude muset předložit nejen jejich očekávaný výnos, ale také přesvědčivé vyhodnocení dopadů. Jinak hrozí, že miliardy, které chce Babiš získat od nejziskovějších firem, nakonec alespoň zčásti zaplatí občané, jejichž peněženky slíbil chránit.



Zdroje: 1. https://www.zakonyprolidi.cz/monitor/8276435.htm; 2. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2900336; 3. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ja-resim-hospodarsky-rust-ne-dane-za-ty-odpovida-schillerova-rika-vicepremier_2611130525_jgr