Svátek má: Albert

Politika

Velikost textu:

Brusel přitvrzuje. Česko má problém s kryptoměnami i mýtem

Brusel přitvrzuje. Česko má problém s kryptoměnami i mýtem

Komise vytkla Česku neúplné předpisy pro výměnu dat o kryptoměnách a chyby v pravidlech mýta. V první kauze může následovat soud.

Ursula von der Leyenová, šéfka EK
21.listopad 2026 - 04:59

Česká republika čelí dalším dvěma výhradám Evropské komise kvůli nedostatečnému plnění unijních předpisů. Brusel 19. listopadu 2026 oznámil pokračování řízení týkajících se daňové transparentnosti kryptoměn a pravidel silničního zpoplatnění. V prvním případě již vydal odůvodněné stanovisko, které může být posledním krokem před žalobou u Soudního dvora Evropské unie. Ve druhém zaslal Česku doplňující formální výzvu. Obě kauzy znovu otevírají otázku, proč český stát nedokáže včas a správně zavádět evropské předpisy, na jejichž přijímání se sám podílí.

Problém není pouze právní. Opožděné nebo neúplné zákony vytvářejí nejistotu pro podnikatele, komplikují plánování investic a mohou přinášet další náklady veřejným rozpočtům. V případě kryptoměn je navíc zpoždění doloženo konkrétním průběhem legislativního procesu. U silničních poplatků zase zůstává nejasné, které části české úpravy Brusel považuje za chybné. Obě ministerstva by proto měla veřejně vysvětlit nejen postup nápravy, ale také příčiny dosavadních nedostatků.

Nejvážnější výhrada se týká evropské směrnice DAC8, která rozšiřuje automatickou výměnu daňových informací na transakce s kryptoaktivy. Evropská komise zaslala České republice odůvodněné stanovisko v řízení INFR(2026)0032, protože podle jejího hodnocení nebyla směrnice dosud plně převedena do českého právního řádu. Pravidla byla přijata již v říjnu 2023. Členské státy měly příslušné předpisy zavést do konce roku 2025 a od 1. ledna 2026 je uplatňovat. Česko však požadovanou lhůtu nedodrželo. Komise proto v lednu 2026 zaslala formální výzvu a nyní přistoupila k další fázi řízení.

Smyslem DAC8 je zabránit tomu, aby přeshraniční obchodování s kryptoměnami vytvářelo prostor pro nepřiznávání zdanitelných příjmů. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají shromažďovat stanovené údaje o zákaznících a jejich transakcích a předávat je daňovým správám. Ty si následně budou informace automaticky vyměňovat. Nejde o zavedení nové daně z kryptoměn ani o automatické zdanění každé transakce. Jde o kontrolní mechanismus, který má správcům daně usnadnit ověřování správnosti daňových přiznání a odhalování nepřiznaných příjmů.


Česká finanční správa přitom na legislativní problém upozornila již 17. prosince 2025. Tehdy uvedla, že zpoždění transpozice souvisí s parlamentními volbami, a současně doporučila poskytovatelům kryptoměnových služeb připravit se na shromažďování údajů již za rok 2026. Podle připravované české novely mají být první údaje předávány Specializovanému finančnímu úřadu do 30. dubna 2027. Tento termín je však uveden v návrhu zákona, jehož schvalování nebylo dokončeno. Zde vzniká nepříjemný rozpor. Stát očekává od podnikatelů přípravu na nové povinnosti, ale sám jim nedokázal včas zajistit úplný domácí právní rámec. Provozovatelé kryptoměnových platforem tak musejí investovat do informačních systémů, evidence a administrativních postupů v prostředí legislativní nejistoty.

Průběh projednávání zákona přitom ukazuje konkrétní příčiny zdržení. Vláda předložila Poslanecké sněmovně příslušnou novelu jako tisk 98 dne 5. února 2026. Navrhla její zrychlené schválení již v prvním čtení, poslanci však tento postup odmítli. První čtení proběhlo až 14. července. Rozpočtový výbor následně v září projednával pozměňovací návrhy. Ani více než deset měsíců po uplynutí původní transpoziční lhůty tak nebylo podle listopadového rozhodnutí Evropské komise zajištěno úplné zavedení požadovaných pravidel.

Nelze přehlížet, že směrnice byla přijata více než dva roky před termínem jejího provedení. Odpovědnost proto nelze jednoduše připsat pouze současné vládě nebo poslancům, kteří zákon projednávali v roce 2026. Je třeba prověřit také včasnost přípravy na Ministerstvu financí a předání návrhu do legislativního procesu. Komise poskytla Česku další dva měsíce na nápravu. Pokud nebude odpověď uspokojivá, může věc předložit Soudnímu dvoru EU a požadovat finanční sankce. Žádná pokuta zatím uložena nebyla.

Mýtné a dálniční známky. Výhrady trvají už rok

Druhé řízení se týká směrnice Euroviněta, která upravuje společná evropská pravidla pro mýtné a dálniční známky. Komise zaslala České republice doplňující formální výzvu v řízení INFR(2025)2169, zahájeném již v listopadu 2025. Směrnice vychází ze zásady, že uživatelé mají přispívat na náklady silniční infrastruktury a znečišťovatelé také na environmentální dopady dopravy. Stanovuje pravidla pro výpočet mýtného u nákladních vozidel, zohlednění emisí oxidu uhličitého a přiměřenost cen časových dálničních poplatků. Česká republika přitom některé významné požadavky již zavedla. Od března 2024 funguje jednodenní dálniční známka a elektronické mýtné zahrnuje také složku odvozenou od emisí CO2. Ministerstvo dopravy tehdy tato opatření představovalo jako součást zavádění evropských pravidel.

Přesto Evropská komise nyní konstatuje nedostatky v české právní úpravě. Podstatné však je, že ve veřejném listopadovém oznámení přesně neurčuje, které konkrétní české ustanovení považuje za nesprávné. Komise uvádí širší okruh problémů zjištěných u několika členských států. Patří mezi ně metodika výpočtu infrastrukturních poplatků, délka platnosti dálničních známek a zohlednění emisí u nákladních vozidel. Nelze z toho však automaticky dovozovat, že se všechny uvedené nedostatky týkají České republiky. Bylo by proto nepřesné tvrdit, že Brusel zpochybnil cenu české jednodenní známky nebo celý systém emisních tříd mýtného. Takové závěry veřejně dostupné rozhodnutí neprokazuje.


Ministerstvo dopravy by mělo zveřejnit konkrétní podstatu výhrad a vysvětlit, proč se je nepodařilo odstranit od zahájení řízení v roce 2025. Pokud česká legislativa obsahuje chyby, veřejnost i dopravci mají právo vědět, zda se týkají samotného výpočtu poplatků, jejich struktury nebo jiných právních ustanovení. Silniční poplatky jsou přímým nákladem nákladní dopravy. Případné změny proto mohou ovlivnit dopravce, logistické společnosti i ceny některých přepravovaných výrobků. Z nynějšího rozhodnutí však nevyplývá, že by se mýtné nebo dálniční známky musely automaticky zdražit.

Česko má na odpověď opět dva měsíce. Pokud Komise nebude s vysvětlením spokojena, může následovat odůvodněné stanovisko. Jde tedy o dřívější fázi řízení než u kryptoměn. Bezprostřední žaloba ani finanční sankce z tohoto procesního kroku nevyplývají.

Český stát nestíhá své závazky. Náklady nesou i podnikatelé

Oba případy mají společný problém. Česká republika se účastní přijímání evropských předpisů, ale následně se dostává do sporů o jejich včasné a správné provedení. Odpovědnost za přípravu zákonů přitom nesou jednotlivá ministerstva, vláda a následně parlament. Legislativní průtahy nejsou pouze interním problémem veřejné správy. Jejich důsledky se přenášejí na podnikatele, kteří musejí sledovat evropská pravidla, připravovat technické změny a současně čekat na konečné české zákony.

V případě kryptoměn je tento problém zvlášť zřetelný. Finanční správa upozorňuje na potřebu shromažďovat údaje od začátku roku 2026, přestože příslušná vnitrostátní novela stále nebyla plně dokončena. Podnikatelé tak nesou náklady příprav v situaci, kdy stát nedokázal zajistit předvídatelný legislativní postup. U mýtného je situace odlišná, ale neméně závažná. Česká republika již do systému investovala a provedla změny podle evropské legislativy. Přesto Komise pokračuje v řízení kvůli nesprávné transpozici. Bez zveřejnění konkrétních výhrad nelze určit rozsah pochybení ani vyčíslit možné hospodářské důsledky.

Zvláštní otázkou je odpovědnost za případné finanční sankce. Pokud by Evropská komise uspěla se žalobou kvůli neprovedené směrnici DAC8 a Soudní dvůr uložil peněžitou sankci, náklady by nesl stát. V konečném důsledku by tedy dopadly na veřejné finance. Takový výsledek zatím nenastal a není možné předjímat ani případnou výši sankce. Přesto by vláda měla veřejně vysvětlit, jak chce podobným rizikům předcházet a proč český legislativní systém nedokáže lépe využívat čas mezi přijetím evropské směrnice a termínem jejího provedení.


Ministerstvo financí by mělo zveřejnit jednoznačný harmonogram dokončení zákona o výměně daňových informací a vyjasnit přechodné podmínky pro provozovatele kryptoměnových služeb. Ministerstvo dopravy by mělo objasnit konkrétní výhrady ke směrnici Euroviněta a určit, zda jejich odstranění bude vyžadovat změnu zákona, prováděcího předpisu nebo metodiky. Současně je namístě přehodnotit systém sledování transpozičních lhůt. Ministerstva by měla být schopna včas upozornit vládu na hrozící zpoždění a předložit řešení dříve, než se problém promění v řízení vedené Evropskou komisí.

Samotná existence těchto řízení ještě neznamená, že Soudní dvůr potvrdil porušení evropského práva. Komise však v obou případech dospěla k závěru, že česká opatření nejsou dostatečná. A stát nyní musí její výhrady věcně vypořádat. Podstatou problému není to, že Brusel kontroluje dodržování evropských pravidel. Závažnější je, že české instituce znají své závazky s dlouhým předstihem, ale nedokážou vždy zajistit jejich včasné a správné plnění.

Pokud vláda slibuje efektivnější veřejnou správu a menší administrativní zátěž, měla by začít zde. Kvalitně připravená legislativa, dodržování termínů a předvídatelné podmínky pro podnikání jsou základními povinnostmi státu. Opakované napravování nedostatků až pod tlakem evropských institucí není projevem nezávislosti české politiky. Je především dokladem slabého řízení legislativního procesu. A za jeho důsledky nakonec mohou platit ti, kteří za zpoždění nenesou odpovědnost.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: skynews)


Zdroje: 1. Evropská komise – listopadový přehled řízení proti členským státům; 2. Finanční správa ČR – informace o zavádění směrnice DAC8⁠; 3. Poslanecká sněmovna – historie projednávání tisku 98⁠; 4. EUR-Lex – směrnice DAC8 a její transpoziční lhůty⁠; 5. Ministerstvo dopravy – zavedení emisní složky mýtného⁠