České zdravotnictví čelí nejhlubší finanční krizi za poslední dekádu. Podle nově schválené úhradové vyhlášky budou zdravotní pojišťovny v příštím roce hospodařit se schodkem až 19,5 miliardy korun. To znamená, že utratí výrazně více, než kolik vyberou na pojistném. Ministerstvo zdravotnictví přitom v důvodové zprávě samo připouští, že „zůstatky pojišťoven se scvrknou na pouhých pět procent plánovaných výdajů. Za bezpečnou hranici je přitom považováno deset procent. U několika pojišťoven lze proto očekávat zpožďování plateb poskytovatelům.“

Takto nastavený systém podle odborníků ohrožuje samotné fungování zdravotní péče. „Čekají nás krušné časy. Znovu se bude dít to, co už jsme zažili v dobách finanční krize. Nemocnicím budou chodit peníze pozdě a všechno se tím bude zdržovat. I péče o pacienta,“ varuje lékař a poradce několika bývalých ministrů zdravotnictví Pavel Vepřek. Reaguje tak na skutečnost, že stát svým rozhodnutím přenáší finanční riziko přímo na pojišťovny a poskytovatele zdravotní péče.

Šéf Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada označuje situaci za bezprecedentní. „Ministerstvo zdravotnictví nám totiž nařizuje, abychom utratili až o 19,5 miliardy korun více, než kolik skutečně vybereme na pojistném,“ uvádí. Podle něj je to krok, který může vést až k platební neschopnosti systému. „Vydáme zkrátka víc peněz, ale bez možnosti vymáhat efektivní chování lékařů a nemocnic. K tomu nebudeme mít vůbec žádný prostor,“ doplňuje.

Balada zároveň upozorňuje, že zatímco v letošním roce se s platbami nemocnicím zpožďovala pouze jedna pojišťovna, příští rok může mít problém celé odvětví. „Pokud se letos s platbami nemocnicím zpožďovala jen jedna zdravotní pojišťovna, v příštím roce už to může potkat všechny. Některou dříve a některou později,“ konstatuje. Pro pacienty to bude znamenat jediné: delší čekací doby a pozdější přístup k potřebným výkonům.
Ministerstvo zdravotnictví argumentuje tím, že cílem vyhlášky je stabilizovat systém a zajistit maximální dostupnost péče. Kritici ale namítají, že výsledek bude přesně opačný. „Přijdou totiž o svůj finanční polštář a stanou se zranitelnými. Mohou začít kolabovat, což poškodí celý systém,“ říká Vepřek. V zahraničí si pojišťovny rezervy vytvářejí, aby zvládly mimořádné situace jako epidemie, ekonomické otřesy či nárůst nákladů. Česká republika se podle něj vydává opačnou cestou. „My si tento systém ničíme. Jsme v tom unikátní v celé Evropě. Jako kdyby si tato vláda řekla: Po nás potopa,“ dodává.

Budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z hnutí ANO situaci označil za kritickou. „Finální úhradová vyhláška pro rok 2026 přivádí systém veřejného zdravotního pojištění na hranu kolapsu. Po čtyřech letech systematického podfinancování tak přebere nová vláda rozvrácený systém, který bude muset doslova resuscitovat,“ uvedl. Podle něj se nová koalice ANO, SPD a Motoristů dohodla, že navýší platby za státní pojištěnce, tedy za děti, studenty a důchodce, a zároveň vrátí pojišťovnám 14 miliard korun, o které přišly v roce 2022 kvůli rozpočtovým škrtům vlády Petra Fialy.

Odborníci však varují, že pouhá finanční injekce nestačí. „Dnešní systém je extrémně neefektivní – umí výborně utratit všechno, co se do něj nalije, už ale neumí měřit a přeskupovat zdroje tak, jak je potřeba,“ říká Vepřek. Podle dat Národní ekonomické rady vlády vzrostly výdaje pojišťoven během posledních pěti let o 76 procent, ale množství poskytnuté péče se téměř nezměnilo. Nemocnice ošetřily jen o procento víc pacientů a ambulance o dvě procenta.


„S těmi čtyřmi miliardami totiž nikdo doposud nepracoval a nikdo o nich nemluvil. Ministerstvo je nečekaně vytáhlo z klobouku až během posledního měsíce,“ odmítá tvrzení ministerstva Balada. 

Podle interního zápisu z porady vedení ministerstva zdravotnictví se pro rok 2026 počítá s příjmy systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 556,3 miliardy korun a s náklady 575,8 miliardy. Očekávaný deficit tak činí 19,5 miliardy korun. Ministerstvo financí už během připomínkového řízení varovalo, že „návrh povede k dalšímu růstu závazků po splatnosti a prohlubování finanční neudržitelnosti systému.“ Na své výhrady však úřad vedený Zbyňkem Stanjurou nebyl vyslyšen.

Zdravotnický systém tak vstupuje do období, kdy se deficit stává pravidlem a rezervy mizí. Pokud stát nenajde způsob, jak okamžitě dorovnat chybějící prostředky a současně zavést strukturální reformy, může se podle odborníků naplnit varování Pavla Vepřeka, tedy kolaps systému a návrat do časů, kdy se na operace i základní vyšetření čekalo dlouhé měsíce.