Svátek má: Otmar

Politika

Velikost textu:

ODS odmítla kongres. Kupka získal čas, potíže zůstaly

ODS odmítla kongres. Kupka získal čas, potíže zůstaly

Vedení ODS odmítlo mimořádný kongres a slibuje reformy do května. Kritici z regionů žádají konkrétní změny, zatímco část voličů přechází ke STAN.

Martin Kupka, předseda ODS
16.listopad 2026 - 08:06

Občanská demokratická strana se rozhodla řešit pokles podpory bez předčasné výměny svého vedení. Předsednictvo v pátek 13. listopadu odmítlo podpořit svolání mimořádného volebního kongresu, který požaduje děčínská organizace. Předseda Martin Kupka převzal osobní odpovědnost za obnovu strany a slíbil nové tváře, výraznější zapojení regionálních politiků i reformní program. Ten však ODS představí až 22. května 2027. 

Vedení tím vytvořilo prostor pro pokračování své práce, nikoli však odpověď na všechny příčiny stranických problémů. ODS ztrácí část voličské podpory, v průzkumech ji výrazně předstihuje STAN a kritika přichází také od jejích vlastních členů. Zásadní otázkou proto není pouze to, zda Martin Kupka zůstane předsedou, ale zda může současné vedení přesvědčivě změnit politiku a fungování strany, jejíž dosavadní směřování část členské základny zpochybňuje.

Kupka převzal ODS letos v lednu po dvanáctiletém předsednictví Petra Fialy. Nynější požadavek na mimořádný kongres proto přichází necelý rok po poslední změně vedení. Pro část stranických funkcionářů by další rychlá personální výměna znamenala pokračování vnitřních sporů bez záruky programové obnovy. Jiný pohled mají kritici z regionů. Děčínský politik Narcis Tomášek požaduje nejen výměnu předsedy, ale celého vedení. Podle něj ODS nedokáže srozumitelně představit vlastní politické priority a příliš často pouze reaguje na kroky vlády Andreje Babiše. Upozorňuje také na nevýraznost některých místopředsedů.

Podobné výhrady zaznívají i od dalších občanských demokratů. Kupkův lednový protikandidát Radim Ivan kritizuje zkostnatělou organizační strukturu. Středočeský krajský radní Josef Pátek upozorňuje na nedostatečnou viditelnost stranického vedení a stínových ministrů. Problém podle něj nemůže vyřešit samotný předseda bez aktivnějšího zapojení dalších osobností. Naopak část regionálních představitelů mimořádný kongres odmítá. Poukazují na to, že jeho iniciátoři zatím nepředstavili přesvědčivou personální alternativu. Sám Tomášek připustil, že neví, kdo by mohl Kupku nahradit. To je slabina požadavku na okamžitou výměnu vedení.


Rozhodnutí předsednictva navíc samo o sobě neznamená, že mimořádný kongres nemůže být svolán. Pokud iniciativa získá podporu nejméně třetiny oblastních sněmů, může se otázka znovu otevřít. ODS se tak dostává do situace, kdy vedení uznává potřebu zásadních změn, ale současně odmítá mimořádné personální rozhodování, které požaduje část regionů. Zachování současného vedení může zabránit vleklému vnitrostranickému soupeření a umožnit soustředit se na programovou práci. Současně však ponechává odpovědnost za obnovu na týmu, jehož fungování je předmětem kritiky. Významné proto bude, zda Kupka skutečně předá větší odpovědnost regionálním politikům a odborníkům, nebo zda se změny omezí především na stranickou komunikaci. Konkrétní personální návrhy zatím nepředstavil.

STAN získává voliče. ODS hledá vlastní politickou identitu

Nejvýraznějším signálem problémů ODS jsou volební modely. Podle říjnového průzkumu agentury Kantar CZ zveřejněného Českou televizí 8. listopadu dosáhli občanští demokraté podpory 12,5 procenta, zatímco v předchozích třech modelech stejné agentury měli shodně 15,5 procenta. STAN ve stejném průzkumu získal 23,5 procenta a ANO 29,5 procenta. Jde o model vycházející z dotazování 1 200 respondentů, nikoli o volební výsledek. Rozdíl mezi ODS a STAN však ukazuje podstatnou změnu aktuálního rozložení podpory opozice. Analytici Kantaru zároveň upozornili, že ke STAN přecházejí mimo jiné bývalí příznivci ODS. Jako důvody uvádějí slabší vedení občanských demokratů a jejich nevýrazné působení v opozici.

ODS má přitom stále nejsilnější opoziční poslanecký klub. Počet mandátů však automaticky nezaručuje vedoucí postavení v politické debatě ani odpovídající podporu veřejnosti. Závažnější než samotná čísla je otázka identity strany. Na její nejasnost upozornil dokonce bývalý předseda Petr Fiala. V rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že ODS si nedokázala jednoznačně říci, jakou politickou stranou chce být. Jde o spor dvou odlišných koncepcí. Jednou je návrat k výrazně pravicové politice samostatné ODS, druhou širší pravostředové uskupení oslovující také liberální a konzervativní voliče, jaké reprezentovala někdejší koalice Spolu. Každá z těchto cest znamená jinou programovou orientaci, způsob spolupráce s ostatními stranami i přístup k voličům. Pokud vedení nedokáže jednu z nich srozumitelně vymezit, samotné personální změny problém neodstraní.

Kupka nyní označuje ekonomiku za hlavní téma ODS. Vedle rozpočtové odpovědnosti slibuje daňovou reformu, změny zdravotnictví, školství a větší důraz na obranu a bezpečnost. Nebylo by přesné tvrdit, že ODS dosud žádná konkrétní řešení nepředstavila. Její stínová vláda například 11. listopadu zveřejnila první část zdravotnické reformy, zahrnující možnost doplatku za vybranou péči, očkování v lékárnách a změny pohotovostních poplatků. Zatím však není zřejmá výsledná podoba celého reformního programu, jeho finanční náklady ani vazba jednotlivých návrhů na širší hospodářskou politiku strany.


ODS navíc musí řešit důvěryhodnost svých závazků. Jako hlavní politická síla předchozí vlády nese odpovědnost za rozhodnutí minulého volebního období. Pokud nyní předkládá nové reformy nebo odlišná rozpočtová řešení, musí také vysvětlit, proč je neprosadila dříve a co se od té doby změnilo. Složitější je rovněž regionální situace. Po letošních komunálních volbách ODS ztratila primátorské posty v Praze, Brně a Ostravě. Tím se zmenšil prostor, v němž může na úrovni velkých měst přímo představovat výsledky své politiky. Členská základna přitom podle zveřejněných údajů klesla z loňských 10 720 na letošních 10 606 členů. Samotný tento pokles není důkazem organizačního rozkladu, ukazuje však další oblast, kterou bude muset vedení při plánované obnově sledovat.

Kupka slibuje reformu na květen. Co se změní do té doby?


Rozhodnutí nesvolat mimořádný kongres má z organizačního hlediska své opodstatnění. Kupka vede ODS teprve od ledna a další rychlá výměna předsedy by mohla přenést pozornost od veřejné politiky k dlouhodobému personálnímu soupeření. Předsednictvo proto vsadilo na postupnou změnu stranických týmů a programu. Hlavním termínem se stává 22. květen 2027, kdy má ODS představit ucelený plán reforem a modernizace České republiky. Tento harmonogram však otevírá další problém. Mezi oznámením změn a zveřejněním programu leží více než půl roku. Po tuto dobu budou občanští demokraté vystupovat jako parlamentní opozice v prostředí, kde o pozornost veřejnosti usilují také STAN, Piráti a další strany.

Pro ODS proto bude důležité, aby květnová konference nebyla jediným viditelným výsledkem plánované obnovy. Skutečný obsah změn může vedení ukázat dříve prostřednictvím konkrétních legislativních návrhů, veřejně známých odborných týmů a jasného rozdělení odpovědnosti. První příležitost přijde už 23. listopadu na jednání republikového sněmu ODS. Tam se může ukázat, jak širokou podporu má Kupkův plán mezi regionálními a oblastními představiteli. Podstatné přitom budou tři oblasti: zda vedení skutečně zapojí nové osobnosti do rozhodování, zda představí provázaný hospodářský a sociální program a zda dokáže vysvětlit politickou identitu ODS po rozpadu koalice SPOLU.


Zachování současného vedení má jednu zřejmou výhodu. Umožňuje pokračovat v rozpracovaných projektech bez dalšího personálního přerušení. Pro jeho kritiky však zůstává otevřené, zda lze dlouhodobé organizační a programové problémy vyřešit prostřednictvím týchž rozhodovacích struktur. Výměna předsedy by sama o sobě ODS nevrátila ztracené voliče. Stejně tak ale zachování vedení není důkazem, že strana zahájila skutečnou obnovu. O výsledku nebude vypovídat pouze jeden volební průzkum ani samotné představení květnového programu. Rozhodující budou konkrétní změny ve fungování ODS, obsah legislativních návrhů, zapojení regionů a dlouhodobější vývoj podpory veřejnosti.

Kupka převzal osobní odpovědnost za reformu strany. Tím však současně spojil výsledky připravovaných změn se svým vlastním vedením. ODS nyní stojí před dvěma možnými podobami dalšího vývoje. Současné předsednictvo může využít prostor k organizační a programové přeměně, nebo může pokračovat převážně v dosavadním způsobu fungování s novou komunikací a pozměněnými prioritami. Která z těchto variant se naplní, zatím nelze předjímat. Odmítnutí mimořádného kongresu odstranilo bezprostřední personální střet z jednání předsednictva. Neodstranilo však otázky, které k požadavku na kongres vedly.

Pro ODS proto nebude nejdůležitější, zda Martin Kupka dokáže udržet podporu vlastního vedení. Podstatnější bude, zda občanští demokraté nabídnou veřejnosti srozumitelnou a konkrétní politiku, kterou dokážou obhájit vlastními návrhy i výsledky.

(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: facebook)