Poslanec a místopředseda hnutí SPD Radim Fiala se vyjádřil k debatě o budoucím členství Ukrajiny v Evropské unii a NATO. Vychází přitom z kritických výroků rakouské ministryně pro evropské záležitosti Claudie Bauerové na adresu ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského a jeho představ o rychlosti přístupového procesu. Zatímco rakouská politička podle Fialou citovaných slov varuje především před stanovováním umělých termínů a zdůrazňuje nutnost dodržet standardní podmínky členství, SPD jde podstatně dál – vstup Ukrajiny do EU i NATO odmítá jako takový.
„Podle mého názoru ukrajinský prezident v posledních měsících přitahuje více pozornosti tím, že by nejraději sám nadiktoval termín vstupu do EU. Turbo přistoupení jen tak na požádání samozřejmě není možné," citoval Fiala Bauerovou. Právě její výrok postavil do čela svého příspěvku, který uvedl slovy, že si Zelenskij „diktuje termín vstupu do EU".

Fiala na rakouskou kritiku navázal výčtem důvodů, proč SPD odmítá nejen rychlé přijetí Ukrajiny, ale její členství v západních strukturách vůbec. Argumentuje ekonomickými náklady, korupcí, bezpečností, migrací i rizikem dalšího zapojení evropských zemí do konfliktu s Ruskem. Některé z těchto argumentů formuluje velmi ostře.

„SPD odmítá jakoukoli formu členství Ukrajiny v EU či v NATO. Důvodů je několik. Nechceme, aby naši občané museli z rozpočtu EU financovat rozvrácenou ekonomiku Ukrajiny. Navíc jde o velmi zkorumpovaný stát, takže spousta peněz by se tam rozkradla. Nechceme, aby ukrajinské mafie měly volný pohyb po Evropské unii. Také nechceme být vtaženi do války s Ruskem," napsal Fiala.

Poslední z uvedených bodů poslanec spojuje s Lisabonskou smlouvou a doložkou vzájemné pomoci obsaženou v článku 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii. Fiala připomíná, že Lisabonská smlouva, platná od roku 2009, posílila společnou bezpečnostní a obrannou politiku EU a stanovila povinnosti ostatních členských států v případě, že se některý z členů stane obětí ozbrojeného napadení. „Ta stanoví, že pokud je členský stát napaden, ostatní musí poskytnout pomoc všemi prostředky," shrnul ustanovení Fiala a právě s ním spojuje svou obavu z možného zatažení České republiky do války s Ruskem.

Další část argumentace SPD se týká volného pohybu osob. Fiala upozorňuje, že pokud by se Ukrajina stala členským státem, její občané by získali práva spojená s občanstvím EU. Do této části svého příspěvku zapojuje nejen další možnou migraci z Ukrajiny, ale také bezpečnostní obavy spojené s lidmi, kteří prošli válkou.

„Občané Ukrajiny by v naší zemi též mohli jako občané EU zůstat a mohli by se sem navíc stěhovat další imigranti z Ukrajiny. A bývalí navrátivší se vojáci z fronty by určitě nepřispěli k bezpečnosti naší země. Občané Evropské unie mohou svobodně pobývat v jakékoliv zemi Evropské unie – volný pohyb osob je jednou ze základních svobod zaručenou občanům na základě unijního práva," uvedl Fiala. Dodal, že SPD odmítá také „jakékoli nestandardní kroky při případném přijímacím řízení".
Bauerová, kterou Fiala představuje jako 31letou členku Rakouské lidové strany ÖVP kancléře Christiana Stockera, zároveň odmítá, aby pro Ukrajinu platila jiná kritéria než pro ostatní kandidáty. „Všichni uchazeči o vstup, včetně Ukrajiny, musí dodržovat stejná pravidla a zasloužit si členství v EU na základě svého výkonu," uvedla podle Fialova příspěvku.

Mezi oběma postoji je ale podstatný rozdíl. Fiala prezentuje členství Ukrajiny v EU jako něco, co SPD odmítá bez ohledu na rychlost přístupového procesu. Bauerová podle citovaných výroků možnost budoucího členství nevylučuje, odmítá však představu urychleného přijetí a stanovování termínu v situaci, kdy není jasné, zda a kdy Ukrajina všechny potřebné podmínky splní.

„Z dnešního pohledu nevidím nic, co by naznačovalo, jak by se v nejbližších letech mohl uskutečnit plnohodnotný vstup Ukrajiny do EU," citoval Fiala rakouskou ministryni. Bauerová v této souvislosti poukázala především na pokračující válku a nejistotu ohledně toho, v jakém stavu se Ukrajina bude nacházet po jejím skončení.

Svůj argument rozvedla v další pasáži: „Právě proto musíme být upřímní a nesmíme lidem dávat falešné sliby. Nikdo dnes nedokáže vážně předpovědět, jak válka skončí a jaké politické, hospodářské a institucionální podmínky tam budou poté existovat," uvedla Bauerová. Podle ní proto není namístě stanovovat umělé termíny, které následně nemusí být možné dodržet.

Fiala tato slova vztahuje také k dřívějším výrokům předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, podle nichž by Kyjev mohl vstoupit do Evropské unie v roce 2029 nebo 2030. Ukrajina získala status kandidátské země v červnu 2022 a samotná přístupová jednání byla formálně zahájena v červnu 2024.
Fialův příspěvek tak spojuje dvě rozdílné pozice. Rakouská ministryně podle jeho citací požaduje standardní, výkonem podmíněný přístupový proces bez „turbo přistoupení" a předem stanovených termínů. SPD naproti tomu odmítá samotný cíl tohoto procesu. Fiala argumentuje možnými náklady pro evropský rozpočet, korupcí, bezpečností, volným pohybem osob i obavou z konfliktu s Ruskem a svůj postoj formuluje bez ohledu na to, zda a kdy by Ukrajina přístupová kritéria splnila.