Televizní politické debaty, které mají být prostorem pro střet názorů a věcnou argumentaci, se podle kritiků čím dál častěji mění v arénu s předem danými rolemi. Moderátoři místo nestranného vedení diskuse vstupují do hry, přerušují, usměrňují a někdy i napovídají, zatímco divák sleduje spíše souboj než snahu dobrat se podstaty. Výsledkem je atmosféra, v níž se ztrácí rovnováha i důvěra, a politická debata tak přestává plnit svou základní funkci.

Na kvalitu a úroveň televizních politických debat se zaměřila mediální analytička Alena Maršálková, a to konkrétně v reakci na nedělní pořad Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima News. V debatě proti sobě usedli ministr zahraničí Petr Macinka a europoslanec Alexandr Vondra. Ve svém komentáři Maršálková popisuje opakující se vzorce chování moderátorů i hostů, které podle ní deformují férovost diskuse a posouvají ji od věcné výměny názorů k předvídatelnému střetu. Maršálková také kritizuje zejména rozdílný přístup k vládním a opozičním politikům a upozorňuje na selektivní práci s výroky, která se následně promítá i do mediálního a veřejného prostoru.

„Všechny televizní politické debaty mají společné rysy! Host z tábora vládnoucí koalice se snaží věcně a slušně odpovědět na položený dotaz. Moderátorka mu skáče do řeči, argumentuje slovy opozice, často ho nenechá dokončit myšlenku.


Moderátorka naprosto s ledovým klidem, přechází nepravdivá nebo zavádějící tvrzení opozičního politika, nekonfrontuje ho se známými skutečnostmi, a často mu napovídá či dokončuje jeho odpovědi.

Debaty sledují mediální ‚pravdobijci‘ a čekají na pro ně ‚vhodný‘ výrok vládního politika, který pak patřičně rozmáznou ve svých příspěvcích a na sociálních sítích. Slovně ho pranýřují, zatímco výroky opozičních politiků ignorují.

Ne jinak tomu bylo také po nedělní debatě na Primě vícepremiéra Petra Macinky a europoslance Alexandra Vondry. K honu na ministra zahraničí jim posloužil tento jeho výrok: ‚Summit NATO je vrcholný politický summit, to není žádné vojenské cvičení lampasáků v záloze.‘ A následně přidal ještě ostřejší výrok: ‚Rozčilují se lidi, které já považuji za méněcenné.‘ ‚Je to prezident republiky, pane ministře,‘ reagoval ostře Vondra a dal najevo, že podobná slova považuje za nepatřičná.

Přidám svůj pohled na danou debatu. Po každém shlédnutí televizní politické debaty je čím dál patrnější, že drtivá většina opozičních poslanců ztrácí paměť. Pokud jde o nevybíravý a ostrý slovník, který řada z nich používá, a to především na sociálních sítích, možná, že jde o pozůstatek komunikačních kartiček Otakara Foltýna, který pro vulgární či hanlivé slovo, nadávku či nálepku nikdy nešel daleko. Žádný politik by se takto neměl veřejně vyjadřovat, protože i v médiích se vždy čeká na výrok vládních představitelů, který je možné rozmáznout.


Slovo lampasák patří sice mezi hanlivé slangové výrazy, ale v porovnání s tím, jak titulovali na sociálních sítích ministra zahraničí a jeho kolegy z vlády opoziční politici, je to jen slabý čajíček. Například kolegyně Vondry europoslankyně Nerudová ho nazvala ‚náckem a členem hitlerjugend‘.

Alexandr Vondra, který vehementně bránil Petra Pavla, trpí úplnou ztrátou paměti. On, bývalý poradce prezidenta Václava Havla a především disident, který bojoval proti komunistům, teď brání prezidenta, bývalého člena KSČ a adoruje ho jako zachránce naší země před populisty a extremisty a varuje před návratem totality. Možná, že kdyby si znovu přečetl Chartu 77, kterou podepsal a byl jejím mluvčím, tak by se mu paměť vrátila, okomentovala úroveň televizních politických debat na sociální síti Facebook mediální analytička Alena Maršálková.