Vláda Andreje Babiše slibuje posílení českého zemědělství, větší potravinovou soběstačnost a ochranu krajiny před suchem. Návrh státního rozpočtu na rok 2027 zvyšuje výdaje Ministerstva zemědělství z 63,37 na 66,57 miliardy korun, tedy o 3,2 miliardy. Současně však počítá s příjmem dvou miliard korun z poplatků za odběr podzemní vody, který podle Národní rozpočtové rady (NRR) nemá oporu v platné ani připravované legislativě.

Rozpočtové navýšení tak otevírá dvě zásadní otázky. Kolik peněz skutečně pomůže zemědělcům zvýšit produkci a zvládat sucho? A z jakých zdrojů chce stát financovat nové výdaje, když část plánovaných příjmů není právně zajištěna?

Na podporu agrárního sektoru má podle návrhu připadnout 47,83 miliardy korun, z toho 45,27 miliardy prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Významnou část však tvoří evropské dotace a prostředky společné zemědělské politiky EU, nikoli nové peníze z českého rozpočtu. Programové prohlášení přitom slibuje snížení závislosti zemědělství na dotacích, vyšší domácí produkci a rozvoj potravinářského zpracování. To vyžaduje investice do technologií, živočišné výroby, skladování a produktivity.


Sucho ohrožuje úrodu. Rozhodnou investice do krajiny

Vláda slibuje lepší hospodaření s vodou, ochranu půdy, modernizaci závlah a adaptační opatření. Návrh rozpočtu počítá s podporou vodního hospodářství ve výši 3,57 miliardy korun a lesnictví 2,56 miliardy. Zemědělci však čelí stále větším výkyvům počasí. Dlouhá suchá období střídají přívalové srážky, při nichž se voda často nestačí v krajině zachytit. Pro stabilitu výroby jsou proto důležité nejen vodní stavby, ale také zdravá půda, protierozní opatření a schopnost zadržovat vláhu.

Ze souhrnných rozpočtových údajů zatím nelze určit, kolik nových projektů skutečně pomůže zemědělským podnikům přizpůsobit hospodaření suchu. Jejich rozsah a výsledky budou podstatnější než samotná výše dotací.

Dvě miliardy za podzemní vodu. Zákon je zatím neumožňuje

Nejvážnější výhradu NRR vyvolává plánovaný příjem dvou miliard korun z poplatků za odběr podzemní vody. Podle současného zákona přitom výnosy náležejí krajům a Státnímu fondu životního prostředí. Jejich dosavadní celkový roční objem činí přibližně 700 milionů korun. Rozpočtovaná částka tak předpokládá nejen změnu příjemce, ale zřejmě také výrazné zvýšení výnosu poplatků. NRR upozorňuje, že taková úprava nemá odpovídající legislativní základ.


Rozpočtové srovnání potvrzuje, že vláda zemědělství nominálně přidává. Zůstává však otázkou, nakolik nové prostředky podpoří domácí produkci, konkurenceschopnost farem a ochranu před suchem. Největší rozpor představují dvě miliardy korun plánovaných bez zákonné opory. Vláda musí vysvětlit, kde peníze získá, kdo případné vyšší poplatky zaplatí a jak se změny promítnou do hospodaření s vodou.

Skutečným měřítkem zemědělské politiky nebude počet rozdělených miliard, ale silnější domácí produkce, ekonomicky životaschopné farmy a krajina schopná lépe odolávat suchu. Podle těchto výsledků bude možné posoudit plnění vládních slibů.



Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády⁠; 2. Ministerstvo financí – Návrh státního rozpočtu na rok 2027; 3. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027⁠; 4. Ministerstvo financí – Rozpočtová dokumentace na rok 2027⁠