Inflace a boj proti ní je samozřejmě věcí především ČNB. To ale neznamená, že pozice vlády má být indiferentní. Tedy, jinak řečeno, že vláda bude dělat, že se jí to netýká. Samozřejmě se jí to týká, neboť inflace ukrajuje výrazně jak z hodnoty úspor občanů, tak snižuje hodnotu jejich mezd a důchodů.

Polská vláda zasáhla tak, že snížila velmi razantním způsobem anebo dokonce eliminovala sazby spotřební daně u pohonných hmot, ale také u vybraných druhů potravin. To se okamžitě promítne snížením cen v těch druzích zboží, které jsou z hlediska vysokého růstu cen nejproblémovější.

Vystoupení guvernéra ČNB, Rusnoka v ČT24 budilo dojem serióznosti, ale také určité bezradnosti. Včera totiž ČNB zvýšila svou základní sazbu na 4,5%, tedy o 75 bazických bodů. Toto rozhodnutí ČNB vychází z předpokladu, který včera znovu zopakoval guvernér ČNB, že inflace u nás je tak z 50% vnesená a z 50% ovlivněná vnitřními faktory. Rád bych viděl algoritmus výpočtu, o který se guvernér v tomto svém tvrzení opírá.

V dalším textu a zejména v příloze máte možnost se seznámit s meziročními nárůsty cen nejvýznamnějších komodit, jak pro průmysl, energetiku,tak pro potravinářskou výrobu.

Ohromné nárůsty cen meziročně zaznamenává ropa (jak evropská ropa Brent, tak americká ropa WTI), s hodnotami 62,4% nárůstu, respektive s 68,8% nárůstu. To je vskutku dramatický nárůst, který se nutně promítá do ceny pohonných hmot, ale také třeba topných olejů a dalších výrobků, vyráběných ze surové ropy. A ropa, jak se zdá cenou směřuje ke 100 USD za barel (!).

Také ceny plynu vzrostly meziročně téměř o 90%.

Všechny tyto údaje vychází z porovnání cen ropy a zemního plynu k 31. 1. 2022 s cenami k 29. 1. 2021 (v roce 2021 byl 31. leden v neděli).

Ceny plynu se pochopitelně promítají také do cen elektrické energie. Nejrozumnější opatření, které by česká vláda mohla udělat, je zrušit přechodně spotřební daně u plynu, elektrické energie, benzínu a nafty pro auta. To by razantně snížilo hladinu cen. Vláda by měla také uvažovat o stanovení cenových maxim u tohoto zboží. Proto, aby se někteří chamtiví prodejci nesnažili vytvářet v cenách prostor pro svůj vyšší zisk. Jde o to, aby se eventuální eliminace spotřebních daní u vybraných produktů skutečně dostala až ke konečnému spotřebiteli.

Obávám se ale, že navýšení základní sazby ÇNB na 4,5% je přehnané. A to ještě část členů Bankovní rady ČNB sní o to., že by mohlo dojít k navýšení na rekordních 5% základní sazby.

Přitom Evropská centrální banka (ECB) zůstává se svou základní sazbou stále na -0,5%. Pro zajímavost americký FED se dostal se svou sazbou na 2,5%. Myslím, že to ČNB poněkud přestřelila. Anebo ví a zná něco, co ty dvě velké centrální banky neznají. Opravdu?

Ceny některých klíčových komodit pro průmysl, energetiku a potravinářskou produkci tedy rostou. Nejsilněji v energetice, ale také meziroční růst cen pšenice (o 22%) je opravdu vysoký. Přitom to není tak dlouho, kdy se pšenice pohybovala na cenách kolem 500 dolarů za 1 bušl a nyní je téměř na 760 dolarech.

Káva sice nepředstavuje ve spotřebním koši českých občanů úplně nejvýznamnější komoditu, ale v důsledku mrazů a následné neúrody v Brazílii došlo k meziročnímu navýšení ceny o více než 90%. Mrazy negativně ovlivnily také brazilskou produkci cukru (meziroční růst o 15 %).

Z přiložené tabulky, která uvádí meziroční vývoj cen základních komodit, je zřejmé, že navyšování sazeb ze strany centrální banky toho mnoho nevyřeší. Možná, spíše to dokonce ekonomiku naopak poškodí, neboť souběžnou činnost vlády, která spočívá v omezení provozních výdajů státního rozpočtu o 80 mld. korun, doprovází centrální banka vlastně zdražením úvěrů. Pro občany I podnikatelský sektor.

Mezi českým obyvatelstvem je v tuto chvíli cca 700 mld. korun hotovosti. Především pak ve formě úspor. Tato hotovost je velmi nerovnoměrně rozložena, což svědčí o prohlubující se nerovnosti české společnosti. Řada těch, kdo měli a mají k dispozici velké peníze, má zájem investovat především do nemovitostí. Je ale otázka, zda při razantním růstu úrokové míry hypoték bude např. hypotéční financování ještě atraktivní. Obávám se, že nikoliv. Alespoň ne takovou měrou, jako tomu bylo prakticky až do konce minulého roku.

Vládní restrikce, rozpočtové škrty v provozních výdajích státního rozpočtu nepříznivě ovlivní spotřebitelskou poptávku a tedy i růst HDP a reálné příjmy obyvatelstva. Vláda a ČNB se tak rukou společnou a nerozdílnou podílejí na poklesu životní úrovně zdrcující většiny českého obyvatelstva.