Za prvé, za letošním poklesem cen stojí především mléčné výrobky, tuky a některé vybrané masné produkty. Jednoznačným premiantem jsou mléko a máslo, kde Česko s určitým zpožděním kopíruje vývoj v Německu a cenové výkyvy navíc často ještě zesiluje. Mléko i máslo totiž bývají v českých obchodech pravidelně součástí slevových akcí. Jejich letošní zlevnění však nemá strukturální charakter. Jde především o důsledek předchozího výrazného růstu cen v letech 2024–2025, na který reagovala vyšší produkce, podpořená zároveň levnějšími krmivy. Nic z toho však není trvalého charakteru.

Za druhé, situaci zásadně mění i stále uzavřený Hormuzský průliv. Inflační šok spojený s Hormuzem by se časem měl promítnout také do cen potravin. Jednak prostřednictvím dražších hnojiv a vyšších nákladů rostlinné výroby, jednak skrze růst cen krmiv, který se následně přenese do cen masa a mléčných výrobků. K tomu je třeba připočíst i ceny plynu a elektřiny, které v posledních týdnech v návaznosti na novou eskalaci konfliktu na Blízkém východě začaly citelně růst. Cena zemního plynu se již pohybuje kolem 60 EUR/MWh. Procesy, jako je pasterace nebo sušení mléka, jsou přitom energeticky náročné a vyžadují dodávky plynu za rozumnou cenu.
I proto v příštím roce předpokládáme růst cen potravin minimálně kolem 4 %, tedy mírně nad historickým průměrem. Pokud k tomu připočteme dražší energie, které letos naopak stále zlevňují, a přetrvávající zvýšenou inflaci ve službách, dostáváme se na začátku příštího roku k celkové inflaci v pásmu 3–4 %. Možná i proto finanční trhy současnou nízkou inflaci v zásadě přehlížejí a poslední eskalace napětí na Blízkém východě je vedla ke zvýšení sázek na další růst úrokových sazeb.