Posledním příspěvkem na toto téma byl odhad Aleše Michla a Adama Tomáše z ČNB, který se argumentačně opírá o rostoucí spotřebu elektřiny (ve čtvrtém kvartále, více na https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR/). To však není úplně pravda – česká ekonomika jako celek na tom sice je lépe, ale nejvíce postižená odvětví pravděpodobně propadnou podobně silně jako na jaře.

Dobrou zprávou je, že si o poznání lépe v tuto chvíli vede průmysl napříč celou Evropu a zejména pak v Německu. Podle “měkkých indikátorů” jako jsou PMI v průmyslu, sousední Německo stále vykazuje nejlepší náladu v průmyslu od poloviny roku 2018. To je na jedné straně díky lepšímu výkonu asijských ekonomik, které další vlny pandemie zvládají o poznání lépe než Evropa. Na druhé straně díky tomu, že na podzim opatření zatím neomezila chod průmyslových podniků tak kriticky jako na jaře, ať už kvůli výpadkům subdodávek, karanténním uzavírkám nebo jednoduše slabé poptávce.

Na druhou stranu přímo zasažený sektor služeb je na tom podobně špatně jako na jaře. Z porovnání mobility indexů od společnosti Google vyplývá, že ve čtvrtém kvartále (oproti třetímu) poklesl “výskyt” Čechů v obchodech, restauracích a ubytovacích zařízeních dokonce výrazněji než ve druhém kvartále (oproti prvnímu). Do dnešní chvíle je průměrná hodnota mobility indexu mezikvartálně níž skoro o 50 %. Nařízení možná nejsou tak přísná jako na jaře, výskyt Čechů v obchodech a v ubytovacích zařízeních byl však v průběhu léta po rozvolnění silně nadprůměrný – lidově řečeno Češi zaplavili po uvolnění obchody a penziony a teď je zase vyklízejí. Odvětví jako obchod nebo pohostinství a hoteliérství tak čekají podobně prudké výkyvy jako na jaře.